JosefSvoboda
Plzeňskému biskupovi Františku Radkovskému podle jeho vlastních slov leží na srdci, že sekatolické církvi příliš nedaří oslovovat mladé lidi. Cituji: „Ve svém působeníjsme se soustředili především na návštěvníky bohoslužeb a nenašli jsme způsob,jak účinně oslovit širší veřejnost a nabídnout jí evangelium. Předávání vírymladé a nejmladší generaci v širším měřítku se daří stále méně.“ (PřílohaAD a Universa ročník XIV – speciál 2003)
V souvislosti s případem knězeRené Milfaita zní biskupova slova jako ironie. Posuďtesami: pater Milfait začal působit v tachovskémvikariátu v roce 1997 a dokázal otevřít dveře církve i pro lidi „z venku“.Oslovoval lidi nejen v kostele, ale i v jejich běžném prostředí – kultuře, přisportu, v úřadech a institucích či v podnicích. Dokázal jim sdělit, že víra vBoha a Jeho poznávání se nedá uzavřít pouze mezi stěny kostela. Přesvědčilmnohé, že kostel nemusí znamenat nedostupný Bůh, příkazy, zákazy a jen párstarých lidí v lavicích. Během jeho působení začalo do kostela přicházet stálevíce lidí různých generací. Získal si důvěru a uznání široké občanskéveřejnosti, založil místní pobočku České křesťanské akademie a přivedl doregionu mnoho významných osobností. Díky němu zde započalo více aktivit –setkávání seniorů, pravidelné scházení nad biblí, skupinka dětí. Fungovaloekumenické společenství. Ustanovil pastorační a ekonomickou radu a fungovalozde živé a zdravé společenství ŘKF Tachov a Staré Sedliště.
René Milfaitse stává duchovním otcem projektu „Centrum setkávání a víceúčelový areál“ veStarém Sedlišti (rekonstrukce fary na dům centra setkání) a oslovuje množstvísponzorů. Na podporu projektu vzniká též občanské sdružení Centrum setkávání.Velmi významně se též zasloužil o pokrok v česko-německém dialogu. V roce1999 se mu dostalo ocenění Oskar od deníků Bohemia za občanskou statečnost.Díky svému pozitivnímu působení v oblasti byl též mimo jiné vybrán jako jedna zosobností regionu do pořadu ČT Černá-bílá. Pravidelně vystupoval v Českémrozhlase. Tolik pro představu, s kým máme tu čest.
Ihned po svém nástupu dokněžské služby v tachovském vikariátu se René Milfaitdostal do zcela nezáviděníhodné situace. Bývalý farář, který byl odvolán, senejen z tachovské fary odmítl odstěhovat, ale ještě vynuloval farní účet aneoprávněně naložil z finančními prostředky farnosti (a to vše bez dekretu) anadále neoprávněně ve farnosti Tachov a Staré Sedliště působil po celou dobuadministrování kněze Milfaita. Bývalý farář má svépříznivce, čímž rozděluje společenství, a i toto bylo ovšem připsáno „k dobru“mladému knězi. Ačkoliv byl pan biskup na tyto skutečnosti upozorňován již vroce 2000, vše zůstalo bez odezvy a lež, intriky a přetvářka v tachovskémvikariátu začala působit v ještě větší intenzitě a velmi významně za podporyjediné strany. Za celou dobu Milfaitova působení naTachovsku nenavštívil zdejší společenství nikdo z kněžské rady či z těch, kteřípozději velmi zasvěceně hovořili o „chybách“ kněze Milfaita.Jediný, kdo sem zavítal, byl biskup Radkovský, aleani ten nikdy neupozornil na žádné problémy týkající se osoby Reného Milfaita.
V březnu 2003 bylo dohodnuto,že René Milfait bude působit ve farnosti StaréSedliště, aby mohl pokračovat ve spolupráci na projektu Centra setkávání, a toi v souvislosti s jeho povinnostmi spojenými s universitami. Dalšímdůvodem byl jeho mandát přísedícího soudce Okresního soudu v Tachově. FarnostTachov měla býti předána novému knězi.
10. června 2003 ovšem přišlonaprosto nepochopitelné rozhodnutí biskupa Radkovského.R. Milfaitovi zakázalo doktorandské studium (to bylopak odvoláno) i asistování na KTF UK a byl mu navržen tzv. „sabatický“ rok, v němž si má Milfaitujasnit své názory a postoje, a to mimo plzeňskou diecézi v některém z klášterůči komunit. Způsob, jakým byl kněz Milfait vyhozen zTachovska, je velmi znepokojující. A asi není náhodou, že toto rozhodnutípřišlo po dokončení rekonstrukce objektu bývalé fary ve Starém Sedlišti.
A proč se to v případě Milfaita dělo bez jakékoli komunikace s těmi, kterých se tobezprostředně týkalo, tedy s pastorační radou, jíž sám pan biskup požehnal?
A co si má ujasňovat ten, kterýjde zcela rozhodně za svým cílem, jímž je Bůh, a navíc v Jeho poznávánínebrání ostatním?!
Pastorační rada i veřejnost jetouto situací velmi znepokojena. A protože k písemným argumentům pastoračnírady, občanského sdružení Centrum setkávání i široké občanské veřejnosti biskupmlčel, bylo vydáno společné prohlášení členů občanského sdružení Centrumsetkávání a pastorační rady ŘKF Tachov a Staré Sedliště a byla zorganizovánapodpisová akce, při které se na podporu kněze Milfaitashromáždilo více než 500 podpisů. Ani další jednání s biskupem nevedla k žádnýmkonkrétním závěrům. Jeho poradci opakují hlavně větu, že církev nenídemokratická instituce. Konstruktivní návrhy nejsou přijímány, a protožepodpora společenství i projektu byla pouze v krásných slovech, ale praktickékroky směřovaly v posledním období k likvidaci všeho, co nese ducha Písma,společenství a pokoncilní teologie, bylo vydánozávěrečné prohlášení pastorační rady a občanského sdružení.
K 22. září 2003 byl kněz Milfait definitivně uvolněn z farnosti Tachov i Staré Sedliště.
Pastorační asistentka iasistent po prvních zkušenostech s novým stylem „normalizačního katolicismu“,zaváděným po příchodu nového administrátora, ukončili smlouvu.
Rozhodnutím pana biskupa došlok znehodnocení obrovského lidského potenciálu těch, kteří se zúčastňovaliživota farností, tvořili, snažili se dále vzdělávat, žít podle evangelia apředávat jej dál. Došlo ale i ke ztrátě důvěry, podpory a spolupráce ze stranyširší občanské veřejnosti. Důvody „uvolnění“ kněze Reného Milfaitaz kněžského působení na Tachovsku vedou mnohé poctivé a duchovním věcemotevřené lidi k tomu, že nechtějí s touto podobou katolické církvespolupracovat. Jen se jim potvrdily jejich předsudky. Z tohoto důvodu taktéžnelze smysluplně naplňovat projekt, pro který byla rekonstrukce bývalé fary veStarém Sedlišti prováděná za vydatné finanční pomoci Česko-německého fondubudoucnosti, řezenského biskupství, sdružení A-G, Kirchein Not, a nelze naplňovat ani programy pro tento záměr připravené. Veškeréstudie, plány a záměry připravené pro veřejnost zdejšího regionu zůstávajíz výše jmenovaných skutečností založeny v šuplíku.