Dne 13. ledna 2022 představil Český statistický úřad (ČSÚ) na tiskové konferenci první výsledky sčítání, které probíhalo v roce 2021. Součástí prezentace byly i údaje o náboženské víře. Mojí první reakcí bylo, že výsledky nepřinášejí nic extra nového nebo nečekaného. Na druhou stranu se jedná o zajímavý materiál, který stojí za pozornost.
Nejprve totiž byla zveřejněná data o poklesu počtu obyvatel, kteří se přihlásili ke třem dosud početně největším církvím (Církve římskokatolické /ŘKC/, Církve československé husitské /CČSH/ a Českobratrské církve evangelické /ČCE/), kterým je tradičně věnována pozornost při prezentaci prvních výsledků sčítání. Pravděpodobně pokračuje odklon lidí od institucionalizovaných podob náboženství (tj. od církví tradičního typu), resp. jejich ochota svoji víru s těmito institucemi spojovat. Zaujalo mě, že u všech tří hlavních církví je ten úbytek v podstatě srovnatelný (u ŘKC -31,5 %, u ČCE -37,2 %, u CČSH -39,8 %). Zdá se, že čísla u těchto „lidových církví“ se stále více přibližují reálným číslům aktivních, tj. praktikujících členů. Přesto např. v případě ŘKC je uvedené číslo stále zhruba dvojnásobkem pravidelných návštěvníků bohoslužeb.
Za zajímavější považuji skutečnost, že součet lidí, kteří nepovinné údaje nevyplnili a těch, kteří sami sebe zařadili do kategorie „bez náboženské víry“, je zhruba srovnatelný s výsledkem z roku 2011 (cca 8,2 milionů). Zdá se, jako by se jen těch necelých 1,5 milionu obyvatel, kteří údaj oproti roku 2011 vyplnili, přesunulo do kategorie „bez náboženské víry“. To zároveň znamená, že skupina „věřících“ je také zhruba srovnatelná (cca 2,2–2,3 milionů). Také zde došlo k výraznému posunu v tom smyslu, že o 250.000 víc obyvatel se označilo za „věřící – nehlásící se k církvi, náboženské společnosti“. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že dynamika probíhajícího odklonu od náboženské víry se zpomalila. Zdá se, že pro přesnější hodnocení tohoto trendu je potřeba přihlédnout i k jiným výzkumům. Srovnání výsledků sčítání totiž komplikuje způsob formulované otázky a také různé možnosti výběru (např. zavedení kategorie „věřící – nehlásící se k církvi“ v roce 2011). Po následném zveřejnění detailních výsledků se domnívám, že jednoduchou interpretaci výsledků sčítání z roku 2021 jako odklonu od konkrétních církví možná částečně zkresluje skutečnost, že lidé možná s ohledem na způsob vyplňování volili jednodušší varianty „názvů“. Zatímco většina církví a konkrétních náboženských společností (až na pár výjimek, např. Pravoslavná církev) zaznamenala pokles, tak obecné kategorie typu „katolík“, „evangelík“, „islám“, „judaismus“, „hinduismus“ výrazně posílily.
Třetí nepřekvapivou, ale přesto pozoruhodnou skutečností, jsou výrazné regionální rozdíly. Ústecký kraj patřil k těm, kde nejvíce obyvatel vyplnilo možnost „bez náboženské víry“ (84,2 %). Naopak nejvyšší podíl věřících, kteří se přihlásili k církvi nebo náboženské společnosti, byl ve Zlínském kraji (38,6 %).
Poslední komentáře