Následující petice byla odeslána z římskokatolické farnosti v Hostivici (městys při západní hranici Prahy) kardinálu Vlkovi. Třebaže adresát nereagoval a přesun kněze byl od té doby již formálně uskutečněn, takže jde o záležitost již vyřízenou, otiskujeme zde tento dopis proto, že podobný problém se může vyskytnout a vyskytuje na mnoha jiných místech. Samozřejmě nepopíráme personální pravomoci církevních představených, včetně možnosti mimořádných opatření vynucených naléhavými potřebami či problémy. Na druhou stranu však současná římskokatolická praxe zavání pohrdáním farníky, kteří postrádají jakoukoli možnost se o plánovaných změnách včas dozvědět a vyjádřit se k nim. Jestliže - jako v případě Hostivice - stávající kněz naplánuje různé aktivity, zaručí se za finanční půjčku k jejich realizaci, a poté farnost během krátké doby nečekaně opustí, vznikají zbytečné starosti nejen jemu, ale celé obci. A také by se římskokatolická církev měla rozhodnout, zda chce své kněze chápat jako figurky na šachovnici, jimiž lze libovolně tahat, anebo jako svéprávné a kvalifikované spolupracovníky na odpovědných místech, kteří by měli mít značnou možnost spolurozhodování o okolnostech výkonu své služby.
Hostivice, 31.5.2000
Vážený pane arcibiskupe,
nedávno jsme se dozvěděli, nejprve z doslechu a - poté, co byl sám o tom informován - i od P. Vojtěcha Eliáše, o Vašem rozhodnutí odvolat jej z hostivické farnosti.
Chápeme Vaši odpovědnost za církev v Čechách, jakož i Vaše právo konečného rozhodnutí v personálních otázkách. Jsme si vědomi toho, že formálně nám nejste povinen sdělovat důvody Vašich rozhodnutí, přestože nás s Vámi v těchto otázkách spojuje zájem na dobru církve. Víme, že Vaše rozhodnutí jsou ovlivňována mimo jiné i hledáním prospěchu většího celku a nedostatkem kněží.
Zároveň ale chápeme svoji úlohu a odpovědnost laiků v církvi, k jejímuž přijetí jsme dlouhodobě vyzýváni. Proto považujeme za vhodné vyjádřit své pochybnosti o výše uvedeném rozhodnutí.
Máme za to, že Vaše rozhodnutí bylo ovlivněno neznalostí místní situace, ale bohužel i nedostatkem snahy tuto situaci poznat před přijetím rozhodnutí. Touto situací máme na mysli především negativní pastorační i finanční aspekty odchodu P. Eliáše.
Negativní pastorační aspekty souvisejí s neplánovaným, včas nesignalizovaným přerušením činností, o jehož koncepčnosti nejméně z hlediska naší farnosti máme důvod pochybovat. Jde o pátou změnu za posledních deset let u jedné farnosti a současně o druhé odvolání téhož kněze z téže farnosti. Víme přitom z jiných farností, že se nejedná o výjimečný postup, ale o modelovou situaci. Četnost podobných rozhodnutí je podle našeho názoru nebezpečným základem pro narušení jednoty církve, jak jsme toho svědky v Rakousku nebo Německu. Příliš časté, a tudíž zjevně nedomyšlené personální změny působí demoralizujícím způsobem na kněze i laiky.
Negativní finanční aspekty tohoto odchodu představují vysoké úvěry garantované osobou P. Vojtěcha Eliáše a jeho vztahem k Hostivici, z nichž byly financovány projekty ve prospěch hostivické farnosti.
Zatímco k důvodům Vašeho rozhodnutí, jež nám v podstatě zůstávají utajeny, jistě existuje množství argumentů pro i proti, pobuřující a pohoršující způsob jeho šíření stojí mimo jakoukoliv diskusi. Dozví-li se o odvolání kněze jiné farnosti i jeho rodiče šuškandou dříve, než sám dotčený a jeho farnost, jedná se o přímý rozpor mezi praxí a deklarovanou spoluprací církevní hierarchie s laiky, o normální lidské slušnosti nemluvě.
Na základě výše uvedeného Vás zdvořile žádáme,
· abyste si opatřil všechny relevantní informace a zvážil své rozhodnutí,
· výslovné řešení finančních závazků farnosti v případě potvrzení svého dřívějšího rozhodnutí,
· abyste bezodkladně zahájil - ve spolupráci biskupů, kněží a laiků - budování obecné koncepce řešení obdobných situací.
Jsme si vědomi Vašeho vytížení, ale situaci považujeme za natolik naléhavou nejen z úzkého pohledu hostivického, ale i celocírkevního, že Vás zdvořile žádáme o odpověď, pro niž se osobně dostavíme k Vám do Arcibiskupského paláce v sobotu 3. 6. 2000 v 10.00 hodin.
Tento dopis píšeme v pevné důvěře, že bude zahájením skutečného dialogu. Píšeme Vám tento dopis jako osobní. Kdyby však nevedl k žádoucímu dialogu, považujeme za svoji povinnost tento dialog iniciovat sami vhodným zveřejněním tohoto dopisu v bezprostřední návaznosti na výše uvedený termín.
V každém případě však děkujeme Bohu za dva a půl roku, které nám bylo dopřáno s P. Vojtěchem Eliášem strávit.
V úctě
Jarmila Broulová
za farní radu Hostivice
Post scriptum
(krátká reportáž účastníka internetové diskusní skupiny o reakci arcibiskupa na uvedený otevřený dopis):
Sice jsme předem měli zprávy ze sekretariátu pana arcibiskupa, že žádnou odpověď nedostaneme, ale abychom splnili svůj slib, daný v dopise, dostavili jsme se ve stanovenou dobu.
Shromáždili jsme se před Arcibiskupským palácem a čekali, až udeří 10. hodina. Ven právě vyjížděl p. biskup Paďour.
Úderem desáté jsme zazvonili. Na druhé zazvoněni nám otevřel vrátný. Na náš dotaz, zda má pro nás od p. kardinála nějakou odpověď na náš dopis, odpověděl, že o ničem neví.
Tak jsme se v klidu rozešli, a tím naše kampaň vstoupila do druhé fáze: Zveřejnění dopisu a sbírání podpisů na jeho podporu.
TS