AIDS a teologie

autor: 

Ke konci roku 2007 oznámila česká ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamila Stehlíková, že počet lidí infikovaných virem HIV v České republice výrazně roste. Překročil tisícovku osob a ročně se nakazí dalších asi 130 osob. I na našem území se tak stává nezanedbatelnou hrozbou. Nebezpečná choroba imunitního systému AIDS, kterou tento retrovirus působí, už celosvětově zabila podle odhadů z roku 2006 více než 25 miliónů lidí a dosud se proti ní nepodařilo najít účinný lék. V subsaharské Africe, kde je její výskyt nejčastější, již se stala problémem ohrožujícím samotnou stabilitu tamních společností.

Tak jako každá velká metla lidstva i tato klade morální a teologické otázky. Tím, že jde o nemoc přenášenou nejčastěji - i když zdaleka nikoli výhradně - pohlavním stykem, je toto tázání ještě palčivější. Kromě triumfalistických či ustrašených úvah o údajném božím trestu za promiskuitu moderní společnosti jde například i o otázku používání kondomu jako prevence. Kondom, zapovězený katolickou církví jakožto „nedovolená" antikoncepce, je zároveň jedním z mála prostředků, které mohou šíření viru HIV omezit. James F. Keenan, autor textu o „čtyřech úkolech teologické etiky v době AIDS", mimo jiné píše o tomto problému a odhaluje nebezpečí extremistických názorů z obou stran: Kondom ani není tak nekřesťanský, abychom kvůli jeho zákazu podle čtyřicet let starého, tedy z doby před AIDS pocházejícího Humanae Vitae směli nechávat umírat lidi na AIDS, ale zároveň ani není automaticky fungujícím a dokonale spolehlivým všelékem, neboť jeho ochrana není i při správném použití zdaleka stoprocentní.

Vedle toho spíše technického opatření ovšem Keenan ukazuje i další, velmi důležité a přitom často nereflektované problémy boje proti AIDS, především nezbytnost zařazení prevence do kontextu místní kultury, a také nutnosti lidsky přiměřeného způsobu nabízené péče. Globálně řízené, technokraticky plánované a na kulturní kontext nedbající programy vymýšlené v Evropě a Severní Americe často zcela selhávají, mají-li být aplikovány ve společnostech, které nejsou na stejné kulturní vlně. Boj proti AIDS se nedá redukovat na bádání virologů a na rozdávání krabiček s kondomy a léky. Je potřeba hlubšího vhledu do sociálních, kulturních, psychologických a teologických problémů s touto nemocí spojených.

Dále v tomto čísle Jan Klípa referuje pod titulem Oltář v Oberweselu na křižovatce dějin umění a dějin liturgie o výsledcích uměnovědné studie tohoto oltáře, kterou napsal Donald Ehresmann. Křídlový oltář pocházející z Porýní vykládá s ohledem na místo určení a předpokládané publikum a ukazuje bohatství teologických a liturgických významů, které toto dílo ze 14. století obsahuje.

Promoční poděkování jsou jednorázové texty určené k okamžité spotřebě. To dnes zařazené tiskneme hlavně proto, abychom připomněli náš sesterský Institut ekumenických studií a s ním spojené studium oboru Teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě UK. Začíná nový semestr, ale také je již třeba hledat kandidáty studia do příštího ročníku.

A konečně připomeňme zajímavý referát Liturgická obnova Českobratrské církve evangelické, který pronesl Tomáš S. Drobík na semináři Radosti a strasti liturgické obnovy. Má se slavné semper reformanda zastavit před liturgií?