Další rok ekumenické spolupráce v Černošicích

Právě uplynulý školní rok byl již druhým, kdy bylo možno se viditelně snažit o sbližování křesťanů různých vyznání. Základní skupina, ve které je asi 12 křesťanů, se schází každý týden k modlitbě a k domlouvání potřebných věcí. Nejdůležitější společnou aktivitou v tomto období byl cyklus ekumenických bohoslužeb věnovaný blahoslavenstvím. Původně byl určen pro tzv. praktikující věřící. V průběhu roku se ale ukázalo, že kolem poloviny z průměrného počtu asi 60-70 účastníků jsou lidé, kteří se života žádné církve nezúčastňují. Pro ně jsme původně chtěli pořádat zvláštní shromáždění jiného charakteru, k tomu však již nedošlo a počítáme s ním až v tomto dalším období.

Zájem věřících, kteří mají domov v některé církvi, byl diferencovaný. Největší byl ze sboru Českobratrské církve evangelické, který je díky Miroslavu Heryánovi k ekumenismu veden. Zájem katolíků byl zřetelně nižší s výjimkou shromáždění, na kterých byl přítomen katolický biskup. Věřících z Církve bratrské je několik. Jejich zájem o tato shromáždění ovlivňovala nízká účast katolíků, která je vedla k pochybnosti o smyslu těchto shromáždění, a rozstěpení OF, kdy většina obyvatel Černošic podporovala OH, zatímco jedna vlivná rodina z Církve bratrské ODS. Zde jsme si uvědomili, jak musí být ekumenické snahy politicky neutrální. Začátek cyklu byl poznamenán racionálně těžko pochopitelným odmítnutím ze stany katolického administrátora. Museli jsme první shromáždění o měsíc odložit. Velmi pozitivní roli při řešení krize zde sehrál biskup František Radkovský, který se také zúčastnil prvního setkání, a dal tak najevo svou podporu.

Celkem se uskutečnilo 8 setkání. V říjnu kázal Miroslav Heryán (CČE) obecně o blahoslavenstvích. V listopadu mluvil Dr. Karel Sita (CB) k 1. blahoslavenství: "Blahoslavení chudí v duchu . . .". V prosinci jsme se shromáždili v rámci setkání evropské mládeže organizované komunitou v Taizé. Měli jsme přislíbeno, že bude kázat některý z bratrů této komunity. Na poslední chvíli to však odřekli. Kázal M. Heryán na Mt 6,25 nn (srovnej zprávu v Getsemanech 3). V lednu si v souvislosti s iráckou krizí Dr. Václav Konzal (katol.) vybral: "Blahoslavení tvůrci pokoje . . .". V únoru kázal předseda poslaneckého klubu OF FS Jan Sokol (katol.). Text jeho řeči o 1. blahoslavenství jsme otiskli v Getsemanech 5. V březnu byl naším hostem biskup Dr. Antonín Liška (katol.), který mluvil na téma: "Blahoslavení čistého srdce . . .". V dubnu nám kazatelka na mateřské dovolené Daniela Čížkovská (křesťanské společenství Maniny) přiblížila verš:"Blahoslavení milosrdní . . .". A při posledním shromáždění v květnu kázal Alfréd Kocáb (CČE) "Blaze tichým . . .".

Nejčastěji jsme zpívali písně vzniklé v Taizé. Modlili jsme se spontánně krátkými díky, chválami a prosbami prokládanými zpívanými aklamacemi. Předsednické modlitby vedl zpravidla některý duchovní z Českobratrské církve evangelické, katolické či Československé husitské. Svoji roli sehrálo i místo, kde se shromáždění konala - kulturní dům. Civilní prostředí přitahovalo ty, kteří s církvemi mají málo společného, a naopak pohoršovalo ty, kteří jsou zvyklí na svůj chrám. Jako by zapomínali, že v novozákonní době je již celý svět místem, kde přebývá Bůh. Není to jen chrám. Vzhledem k vysokému nájmu však musíme hledat jiné řešení.

V příštím období bychom rádi pořádali jakési ekumenické semináře. Vycházíme z potřeb předpokládaných účastníků. Formou dialogu, který bude připravovat naše základní skupina a do kterého bychom chtěli vtáhnout ostatní účastníky, budeme postupně probírat základní křesťanské pojmy jako spása, milost, hřích apod. Těchto slov často používáme v církevní mluvě jako "zaklínadel". Věříme, že ekumenickým dialogem o těchto pojmech bychom se sami mohli obohatit a těm, kteří se zúčastní, přiblížit, co se pod těmito slovy skrývá. Jinou tematickou možností, která by mohla přitáhnout mladou generaci (my jsme už ta střední, bohužel) jsou otázky partnerství, výchovy dětí apod. Sama základní skupina dostane určitou soustavnou biblickou průpravu v souladu s evropským vývojem na ekumenickém poli. Musíme se připravovat na to, že ekumenická setkávání nebudou v budoucnosti jen jakýmsi přívažkem, ale že budou hlavní, základní formou křesťanského sdílení. První krůček jsme už udělali. Před prázdninami jsme slavili společně Večeři Páně v úzkém kruhu základní skupiny jako vyvrcholení celého roku. (Katoličtí účastníci pochopitelně se souhlasem svých autorit.) Domníváme se, že to bylo pravdivým vyjádřením ochoty k vzájemné vydanosti, vyjádření vzájemné úzké důvěry.

Pavel