Sestra Emmanuelle Cinquinová zemřela
Paříž (KAP) Belgická řeholnice Emmanuelle Cinquinová, světoznámá pro svou charitativní práci mezi nejchudšími z káhirských a chartúmských slumů, zemřela 20. října ve věku nedožitých sto let. Původně působila jako vychovatelka, v roce 1971 - již v pokročilém věku - se usídlila v káhirském slumu mezi lidmi, kteří se živí sběrem odpadků, a začala zde charitativně působit. Od roku 1985 se starala rovněž o válečné sirotky v súdánském hlavním městě Chartúmu. Na odpočinek odešla roku 1993. Byla často srovnávána s Matkou Terezou. Známá byla rovněž tím, že zaujímala otevřená stanoviska k řadě společenských a církevních problémů, například byla pro zrušení povinného celibátu kněží ve své církvi.
Ediční řada Fontes Christiani má již 100 svazků
Frankfurt (KAP) Na frankfurtském knižním veletrhu byl představen stý svazek knižní edice Fontes Christiani. Od roku 1991 zde vycházejí kritická vydání antických křesťanských pramenů. Každý svazek obsahuje text v originálním znění, nově vypracovaný německý překlad a studii, informující o současném stavu vědeckého poznání daného textu.
Předseda německé biskupské konference kardinál Karl Lehmann při prezentaci označil řadu Fontes Christiani za „důležitou potřebu teologického bádání, ale též kulturní identity a předávání víry."
Stý svazek nazvaný Prudentius, gegen Symmachus dokumentuje polemiku mezi pohanským městským prefektem Symmachem, který požadoval zrovnoprávnění pohanství s křesťanstvím v římské říši, a nejvýznamnějším římským básníkem 5. století Prudentiem.
Indický biskup: hrozí eskalace protikřesťanského násilí
Vatikán-New Delhi (KAP) Indický biskup Antony Devotta se obává dalšího šíření násilí proti křesťanům ve své zemi. „Hrozí, že se útoky rozšíří ve všeobecné pronásledování, pokud vláda včas nezakročí a nezastaví akce hinduistických extremistů," řekl biskup vatikánskému deníku L'Osservatore Romano. Protože Indie již upadla do „víru náboženského fundamentalismu," mohlo by se násilí z regionu Orissa snadno rozšířit do jiných spolkových států. Tradičně je sice Indie tolerantní země, uvedl biskup, ale jako v jiných zemích i zde sekularizace a ztráta hodnot vyvolává revoltu ze strany náboženských skupin. Ty se chtějí vrátit ke starým tradicím a sahají přitom k brutálním metodám.
K pobuřování hinduistů přitom přispívají také mnohé křesťanské skupiny jako jsou letniční, řekl Devotta. Kazatelé těchto křesťanských fundamentalistů obcházejí vesnice a hrozí obyvatelům peklem, pokud nepřijmou křest. To pak škodí pověsti celého křesťanství, protože většina hinduistů mezi katolíky a letničními nerozlišuje.
Komunita blahoslavenství řeší sexuální skandál
Paříž (KAP) Katolická charismatická Komunita blahoslavenství (Communaute des Beatitudes) se potýká s případem sexuálního obtěžování. Počátkem října bylo šest členů jejího vedení u výslechu a čelí obvinění, že nenahlásili případ pohlavního zneužívání mladistvých. Již předtím se jeden bývalý člen komunity přiznal, že v letech 1985 až 2000 zneužíval nezletilé. Vyšetřování francouzské justice dále pokračuje.
Komunita proto odsunula svou generální kapitulu naplánovanou na konec listopadu, a zároveň se tím odsouvá také definitivní uznání komunity ze strany Vatikánu. Kardinál Bernard Panafieu, který má proces uznání na starosti, totiž komunitě napsal, že za stávajících okolností by kapitula neproběhla v dobrých podmínkách.
Komunita blahoslavenství byla založena roku 1974 pod názvem Lev z Judy. Vyšla z hnutí charismatické obnovy a od počátku v ní hrají významnou roli židovské kořeny křesťanství. Sdružuje manželské páry, jednotlivé laiky, kněze a řeholníky. Roku 2003 byla Vatikánem provizorně na pět let uznána jako „mezinárodní sdružení laiků papežského práva" a zkušební doba byla prodloužena o dva roky. Vatikán požaduje mezi jiným, aby si společnost vybrala mezi klášterním životem a formou laické společnosti. Navíc by měla silněji rozlišovat mezi rodinami a členy žijícími v celibátu.
Hans Küng vyznamenán
Berlín (KAP) Katolický teolog Hans Küng obdržel zlatou mírovou medaili Otto Hahna Berlínsko-braniborského zemského sdružení Německé společnosti pro OSN (DGVN). Podle prohlášení tohoto sdružení Küngovi cena náleží za „vynikající zásluhy za mír a porozumění mezi národy, zejména za jeho příkladné úsilí o humanitu, toleranci a dialog mezi velkými světovými náboženstvími".
Švýcar Hans Küng patří k nejvýznamnějším německy mluvícím teologům současnosti. Roku 1979 mu Řím odebral církevní povolení vyučovat teologii. V uplynulých 20 letech se Küng angažoval v mezináboženském dialogu a rozvíjel svůj projekt Světový étos. Papež Benedikt XVI., který ho zná již 50 let, Künga v září 2005 nečekaně přijal k dlouhému rozhovoru, čímž se postaral o mediální senzaci.
Náboženská svoboda především svobodou jednotlivce
Vídeň (KAP) Ve Vídni se konalo sympozium na téma Multikulturalita a lidská práva: Nová výzva pro Evropu. Odborníci zde varovali před tím, že náboženská svoboda se více či méně zjevně stále více spojuje s otázkou etnických nebo kulturních identit. Ředitel Německého institutu pro lidská práva profesor Heiner Bielefeldt přitom kritizoval především množící se iniciativy islámských zemí v OSN, které se snaží přesměrovat debatu o lidských právech: Místo individuální náboženské svobody podporují - většinou autoritářskou - „ochranu kolektivních náboženských identit". Tyto iniciativy bývají evropskými zeměmi z dobrých důvodů odmítány, stále znovu však jsou podporovány většinou hlasujících zemí, konstatoval Bielefeldt. Jde o nebezpečný vývoj, proti němuž by církve měly silněji vystupovat.
Lidská práva jsou práva jednotlivců, nejsou však „individualistická", jak rádi tvrdí jejich kritici, řekl Bielefeldt. Mají jasné sociální či společenské důsledky. Hranice však neprochází mezi jedincem a společností, ale mezi svobodou sociální organizace a její manipulovatelností zvnějšku. Bielefeldt také varoval před paušální řečí o „islámu"; je třeba rozlišovat mezi jeho náboženskou a jeho etnickou a kulturní dimenzí. Ani odpor proti mešitám v Evropě není vždy motivován křesťanstvím.
Vídeňský právník Richard Potz v této souvislosti poukázal na to, že náboženská svoboda zahrnuje právo na misii a právo na změnu náboženského vyznání. Tato práva však jsou v mnoha zemích omezována s poukazem na „ochranu kolektivní náboženské identity".
F. Hengsbach o finanční krizi
Stuttgart (KAP) Německý katolický sociální etik P. Friedhelm Hengsbach SJ je skeptický ke snahám berlínské vlády zabránit finanční krizi. Novinám Stuttgarter Zeitung řekl, že již rudozelená vláda přijala zákony, které německé finančnictví „systematicky dávají všanc destruktivní dynamice anglosaských akciových trhů". Záchranný balíček podle něk navíc podporuje pokračování stavu, který zemi zavedl do krize. Problém totiž není v té či oné bance, ale v regulačním systému.
Papežova vyjádření k finanční krizi jezuita hodnotí jako „prázdná slova". Morální apely z kazatelny ničemu příliš nepomohou a není pravda, že peníze nemají význam. Bez peněz by papež nemohl sedět ve Vatikánu. Peníze nesmějí být démonizovány, jde o geniální lidský vynález. Ani snaha o zisk není špatná, pokud se neodpoutá od společnosti.
60 let Mezinárodní rady křesťanů a židů
Bern (KAP) Mezinárodní rada křesťanů a židů (ICCJ) slaví šedesát let. Oslava v podobě konference se koná v místě založení, na švýcarské univerzitě ve Fribourgu. Po Seelisbergských tezích z roku 1947, na něž zakladatelé navazovali, bylo založení této rady první významné navázání vztahů mezi oběma náboženstvími po katastrofě holokaustu. Rada je dodnes ústřední institucí křesťansko-židovského dialogu.