Francouzský filosof Rémi Brague sestavil knihu O Bohu u křesťanů a o jednom nebo dvou dalších (CDK Brno, 2011) z původně nezávislých článků, a je to výhoda i nevýhoda zároveň. Na jednu stranu se setkáme s opakováními jedné myšlenky, jednoho obratu, a kniha nepůsobí dojmem přesvědčivého směřování k pointě, na druhou stranu jsou však jednotlivé kapitoly zajímavými filosoficko-teologickými eseji každá sama o sobě, nepostrádají vtip ani hloubku a lze je číst skoro v libovolném pořadí. Kultivovaný autor nabízí jak reakci na výboje (i méně skvělé stránky) moderní filosofie, tak i dobrou znalost nejen křesťanského, ale také židovského a islámského náboženského myšlení. Již úvodní kapitola, namířená proti módnímu a často bezmyšlenkovitému stavění „abrahamovských náboženství" a jimi vyznávaných pojetí Boha na stejnou úroveň, předznamenává téma celé knihy: rozbor jednotlivých aspektů pojetí Boha u nás křesťanů - autor se ostýchá použít obvyklé přivlastňující sousloví „křesťanského Boha".
Překlad Pavly Doležalové je až na drobnosti zdařilý, slabinou zůstává časté nepřevádění francouzské transkripce semitských slov a jmen do češtiny.
Židovská teologie křesťanství Pavla Hoška (CDK Brno 2011) je pokud vím první české zevrubnější pojednání o poměrně novém fenoménu, snaze některých židovských teologů pochopit křesťanství jako teologické téma, teologickými prostředky, snažit se je pochopit na základě židovské tradice, ale zároveň co nejautentičtěji. Dosavadním vrcholem těchto snah je v knize rozebírané a rovněž přetištěné židovské prohlášení Dabru emet, podepsané několika stovkami autorit judaismu. Jeho hlavní teze znějí: 1. Židé a křesťané vzývají téhož Boha. 2. Židé i křesťané nacházejí autoritu v téže knize, v Bibli (kterou Židé nazývají „TeNaK", křesťané „Starý zákon"). 3. Křesťané mohou respektovat nárok Židů na zemi Izraele. 4. Židé i křesťané přijímají mravní zásady Tóry. 5. Nacismus nebyl křesťanským fenoménem. 6. Některé lidsky nesmiřitelné rozdíly, které mezi Židy a křesťany jsou, zůstanou otevřeny až do doby, kdy Bůh vykoupí celý svět, jak stojí v Písmu. 7. Nový vztah mezi Židy a křesťany neoslabí židovský způsob života. 8. Židé a křesťané mají společně pracovat pro spravedlnost a mír. - Snahy o dialog a smíření Židů a křesťanů, po staletí fanaticky odmítajících jedni druhé, jsou především radikály na pravém křídle obou náboženství stále odmítány. Přesto jsou právě v dnešní „době po Osvětimi" tyto snahy nezbytné i jako prorocké znamení. Je správné, že první krok učinili především křesťané: lidé z křesťanského kulturního okruhu se provinili v dějinách nenávistnými skutky proti Židům mnohem víc než Židé proti nim. K dialogu je však zapotřebí dvou stran a je dobře, že i židovští teologové se dostavují na své místo.