O znameních doby ve Frankfurtu n.M.

U příležitosti zahájení druhého vatikánského koncilu (11.10.1962) se 18. až 21. října 2012 konalo ve Frankfurtu nad Mohanem Konciliární shromáždění. Motto znělo: „Znamení doby - naděje a odboj". Mělo se uvažovat o tom, jaká znamení doby je možno pozorovat a vnímat teď, dnes a co to dnes znamená, usilovat o „aggiornamento", „zdnešnění" církve, a jak se má v současné situaci křesťanská víra žít.

Na shromáždění se sešly jak církevní skupiny usilující o reformu, tak i seskupení zasazující se o uskutečňování sociální spravedlnosti ve společnosti.

Zahájení konciliárního shromáždění 18. října se za účasti více než 800 osob konalo v prostorách frankfurtské Pauluskirche, na místě prvního německého parlamentu z roku 1848. Tento bývalý kostel, to místo, na kterém se němečtí občané sami chopili moci na místo svých knížat a požadovali pro celý národ vlastní odpovědnost, to bylo opravdu vhodné místo pro katolický církevní lid.

Vyslechli si rozhovor s biskupem Luigim Bettazzim (89), posledním žijícím účastníkem koncilu, který hlavně hovořil o tehdy uzavřeném „paktu z katakomb", o rozhodnutí pro chudou církev. Profesor Hans Küng (84), který byl před 50 lety jako mladý teolog - společně s podobně mladým Josephem Ratzingerem - teologický poradce (peritus) koncilu, vyzval k dalšímu nasazení pro stále se obnovující církev v současném světě, protože církev to potřebuje. Jeho projev byl zároveň odkaz a rozloučení s veřejnou činností.

Při rozhovoru moderátora s třemi teoložkami se ukázalo, že v církvi stejně jako ve společnosti je nutno i nadále bojovat za práva žen. Susan Georgeová z organisace ATTAC apelovala na křesťany, aby se i nadále zasazovali o sociální spravedlnost a o zachování stvoření. Svět to potřebuje, svět potřebuje angažované křesťany.

Na 30 reformních a jiných skupin s více než 500 účastníky pracovalo oba následující dny. V četných „dílnách" (workshops) se kladly otázky po „znameních doby" dnes, na začátku 21. století, a přemýšlelo se o tváři a formě církve budoucnosti. Oba dny byly zahájeny ranní modlitbou. Potom následovaly „dílny" až do večera.

Ukončení dne tvořila v pátek přednáška Dědictví Osvětimi a panelová diskuse „Jakou církev (jaké církve) potřebujme tváří v tvář výzvám naší doby?" a v sobotu společná bohoslužba. Zvláště působivá byla bohoslužba v sobotu večer, která byla nadepsaná jako „Dík a chvála za Boží službu na našem osvobození". Touto bohoslužbou předalo shromáždění dál radostnou zvěst do našeho světa: Jiný, Boží svět je možný.

V neděli 21.10. dopoledne byly v plénu činnosti v „dílnách" vyhodnoceny a schváleno poselství ze shromáždění pod názvem „Doufat a stavět se na odpor". V tomto poselství se mimo jiné říká:

„Koncil byl také obdobím přelomu církve, která chtěla překonat klerikalismus. Zastaralé církevní struktury tvoří však dosud překážku pro věrohodné zvěstování evangelia. 50 let poté pokračujeme my, křesťané a křesťanky v církevních obcích a spolcích, církevních dílech, základních a reformních skupinách na této cestě: chceme žár ohně konciliárního přelomu znovu ukázat a rozdmychat ho. Jako putující Boží lid ve zmatcích a konfliktech našich dnů nás sjednocuje vůle žít i dnes odkaz koncilu a konciliárního procesu za spravedlnost, mír a zachování stvoření, rozpoznat „znamení doby" a praktikovat alternativy k neoliberální nadvládě bažení po kapitálu a po zisku." Celé poselství je zveřejněno na stránkách www.pro-konzil.de.