Polský dominikán Hieornim Kaczmarek napsal disertaci o politických a právních dějinách české katolické církve, a nyní tato práce vyšla knižně v českém překladu pod názvem Stát a církev: Český případ v brněnském nakladatelství CDK.
Kniha nezanedbává zasazení do kontextu a obsahuje rozsáhlý přehled českých církevních dějin novověku, pro nezasvěceného polského čtenáře nezbytný. Ale i tak zůstává dost prostoru na vysvětlení toho pro knihu nejdůležitějšího – tím jsou současné právní vztahy mezi českým státem a církví či církvemi v jejich mnohotvárnosti, dějiny různých politických sporů. Zejména mnoho pozornosti autor věnuje marným snahám dojednat konkordát s Vatikánem. Nepřítomnost takové smlouvy je v evropském kontextu spíše výjimečná a příliš neprospívá ani církvi, ani mezinárodní prestiži našeho státu.
Kaczmarkova práce je sice dosti suchým, ale přesto neocenitelným a zřejmě v poslední době vůbec prvním úplnějším souhrnem právních a politologických poznatků k situaci české katolické církve. Popis událostí je doveden zhruba do roku 2014. Ideální by bylo, kdyby pravidelně vycházely dodatky, shrnující další změny, protože vývoj se pochopitelně před čtyřmi lety nezastavil a politické zemětřesení loňských českých parlamentních voleb zřejmě v blízké budoucnosti může výrazně ovlivnit i postavení církve.
Další překladovou knihou CDK, tentokrát z němčiny, je práce Základní otázky křesťanské etiky od Konrada Hilperta, mnichovského katolického teologa. Kniha vznikla na základě autorových přednášek pro učitele, a přes učitele samozřejmě autor myslí i na současné mladé lidi. I když je výklad místy abstraktní a týká se složitých otázek, jako je mravní odpovědnost nebo výzkum lidských kmenových buněk, zůstává srozumitelný a řeší to, nač se lidé obvykle ptají. Rozhodně nejde o etiku tradičního střihu, rozebírající jednotlivá přikázání, ale o hlubší pohled od filozofických základů etiky, přitakávající moderní demokratické pluralitní společnosti a odmítající fundamentalistická zjednodušení. Vynikající pomůcka pro lidi, kteří mají odpovědnost za mravní výchovu mládeže!
O etice – ale o dost techničtějším filozofickým jazykem – pojednává také kniha Vojtěcha Šimka Morální odpovědnost a její filosofické a spekulativněteologické pozadí v díle Hanse Jonase. Vznikla na základě Šimkovy disertace o Hansi Jonasovi (1903–1993), americkém židovském mysliteli německého původu, jehož hlavním tématem byla právě odpovědnost. Kniha tak obsahuje Jonasův „filozofický životopis“, rozbor jeho hlavních tezí, kritiku českých a slovenských sekundárních pramenů a tomto filosofovi i pokus o vlastní navázání na Jonasovy myšlenky. Rozsáhlé práce nyní nejspíše je nejdůležitějším českým úvodem do Jonase a zároveň do tématu odpovědnosti.
Pavel Ambros v edici Moderní česká teologie v nakladatelství CDK uveřejnil práci Křesťanský Východ a Západ: inkulturace a interkulturace s podtitulem Příspěvek k současné recepci tradic v české teologii. Jedná se o teologické rozpracování vztahů východní a západní církve, pravoslaví a katolicismu. Kniha upřesňuje různé zjednodušené představy, vzniklé zejména z dávných polemik, a věnuje se zvlášť podrobně roli jezuitů v katolicko-pravoslavných vztazích. Zásadním přínosem je podrobná reflexe současné ekumenické situace, zejména všepravoslavného sněmu konaného na Krétě roku 2016.