Matěj

V době mezi nanebevstoupením Páně a sesláním Ducha svatého shromáždili se apoštolové u společné večeře. Když Petr viděl, že se počet dvanácti apoštolů zmenšil, ačkoli jich Pán vybral právě tolik proto, aby na čtyřech světových stranách hlásali víru v Trojici, povstal uprostřed bratří a řekl: „Bratři, je třeba, abychom místo Jidáše přibrali někoho, kdo by s námi svědčil o nanebevstoupení Krista, protože Pán nám řekl: „Budete mými svědky v Jeruzalémě a v celé Judeji a v Samaří a až na konec světa. Protože svědek má vydat svědectví jen o tom, co sám viděl, musí být vybrán jeden z těchto mužů, kteří s námi byli stále, viděli Pánovy zázraky a slyšeli jeho učení.“ A vybral dva z dvaasedmdesáti žáků, totiž Josefa, který dostal jméno Spravedlivý pro svou svatost a byl bratrem Jakuba Alfeova, a Matěje, o jehož slávě se nemluví, neboť mu stačí ke slávě, že byl vybrán za apoštola. Potom se modlili a řekli: „Pane, jenž znáš srdce všech lidí, ukaž, kterého z těchto dvou vybereš, aby zaujal místo té služby a apoštolského úkolu, které ztratil Jidáš.“ Potom losovali, a los padl na Matěje a on byl připojen k jedenácti apoštolům.

Apoštolu Matějovi připadla jako působiště Judea. Tam se horlivě věnoval kázání, učinil mnoho zázraků a nakonec v pokoji zemřel. V některých knihách se čte, že byl ukřižován a vstoupil na nebe korunován takovým mučednictvím. Jeho tělo prý bylo pochováno v Římě v chrámu Santa Maria Maggiore pod porfyrovou deskou a tamtéž se ukazuje lidu jeho hlava.

V jedné legendě, která se nachází v Trevíru, se kromě jiného čte, že Matěj pocházel z kmene Judova z rodiny významné v městě Betlémě. Byl dán na studia a v krátkém čase si osvojil znalost zákona i proroků. Měl odpor k prostopášnosti a mladistvá léta přemáhal zralostí mravů. Jeho duch se zdokonaloval v ctnosti, takže bych schopný v chápání, náchylný k milosrdenství, nevyvyšoval se ve štěstí a v neštěstí byl stálý a neochvějný. Snažil se konat to, co přikazoval druhým, a ukazoval činností svých rukou to, co učila jeho ústa.

Když kázal v Judeji, vracel zrak slepým, očišťoval nemocné leprou, vymýtal zlé duchy, vracel normální chůzi kulhavým, sluch hluchým, život mrtvým. Když byl obžalován před veleknězem, odpověděl na obžalobu před mnoha lidmi: „Není třeba, abych říkal mnoho o tom, co mi vytýkáte a co označujete jako zločiny, protože být křesťanem není zločin, ale sláva.“ Velekněz se ho zeptal: „Dostaneš-li čas na rozmyšlenou, chceš se kát?“ Matěj mu odpověděl: „Kéž nedojde k tomu, abych odstoupil jako odpadlík od pravdy, kterou jsem jednou nalezl.“

Matěj byl velmi učený v právu, čistý srdcem, rozumný duchem, bystrý v řešení otázek Písma svatého, prozíravý v radě, pohotový v řeči. Když hlásal po Judeji slovo Boží, obracel mnohé na víru znameními a divy. Závistiví Židé ho proto postavili před soud. Dva křiví svědkové, kteří ho obžalovali, po něm první začali házet kamením. Matěj si přál, aby tyto kameny dali do hrobu spolu s ním, aby byly svědectvím proti nim. Po ukamenováni mu podle římského zvyku usekli hlavu sekyrou, a on s rukama zdviženýma k nebi odevzdal duši k Bohu a byl pak na témže místě pochován. Jeho tělo bylo přeneseno z Judeje do Říma a odtamtud do Trevíru.

V jiné legendě se čte, že když přišel Matěj do Makedonie a hlásal víru Kristovu, dáli mu otrávený nápoj, který každého připravil o zrak, on jej vypil ve jménu Kristově a nic se mu nestalo, a když oním nápojem oslepili dvě stě padesát lidí, Matěj položil každému ruku na oči a všem vrátil zrak. Avšak zjevil se jim ďábel v podobě dítěte a přemluvil je, aby Matěje zabili, protože podrývá jejich víru, jenže ačkoli stál mezi nimi, oni ho po tři dny hledali a nenašli. Třetího dne se jim ukázal a řekl: „Zde jsem.“ Oni mu svázali ruce za zády, vložili provaz na hrdlo, krutě ho mučili a pak ho zavřeli do vězení. Tam se mu zjevili démoni a skřípali na něho zuby, nemohli se však k němu přiblížit. Přišel k němu Pán obklopen velkým světlem, zvedl ho ze země, uvolnil mu pouta, sladce jej utěšil a otevřel bránu vězení. Matěj vyšel a hlásal slovo Boží. Když pak někteří zatvrzele setrvávali v bludu, řekl jim: „Říkám vám, že přijdete zaživa do pekla.“ Krátce nato se otevřela země a všechny nevěřící pohltila. Ti, kteří zbyli, se obrátili k Pánu.

Vybráno ze Zlaté legendy