Ve stejném roce, kdy se Katolická teologická fakulta po čtyřiceti letech opět stala součástí Univerzity Karlovy, se mohla znovu nastěhovat do budovy v Thákurově ulici v Praze. Odsud byla v roce 1953 komunistickým režimem vystěhována do Litoměřic, aby byla pokud možno co nejvíce izolována. [1]Na rozdíl od obou pražských nekatolických teologických fakult tak měla po roce 1990 nejméně starostí se sháněním vhodných prostor.
V podstatě neznámou skutečností je to, že do budovy v Dejvicích se fakulta původně nastěhovala jen provizorně a přes velkou nevoli tehdejšího profesorského sboru. Při studiu novodobých dějin Katolické teologické fakulty jsem v Archivu Univerzity Karlovy nalezl koncept memoranda z 10. května 1926, adresovaného tehdejšímu pražskému arcibiskupovi Františku Kordačovi, ve kterém profesorský sbor KTF obšírně informuje o důvodech, proč se odmítá přestěhovat do novostavby arcibiskupského semináře v Dejvicích. Memorandum považuji za velmi zajímavý dokument, neboť v něm profesoři teologické fakulty vyjadřují svůj názor na vztah teologické fakulty k univerzitě.
Je třeba si uvědomit, že dokument vzniknul v době, kdy akademický senát Univerzity Karlovy opakovaně schválil rozhodnutí o tom, že teologické fakulty mají být ze svazku univerzity vyloučeny. Stejné návrhy v té době čas od času zaznívaly i při jednání parlamentu. Přestože vyloučení teologické fakulty z univerzity nakonec nebylo v meziválečném období realizováno, byla fakulta pod výrazným tlakem. Je proto zajímavé, že profesorský sbor se ze všech sil snažil o to, aby svoji sounáležitost s univerzitou uhájil, ačkoliv jej to přivedlo až na pokraj sporu s pražským arcibiskupem.
Myslím si, že i v dnešní době stojí za přečtení toto memorandum a s odstupem času je možné sledovat, nakolik se obavy profesorů z přestěhování do budovy semináře ukázaly jako oprávněné.
Pro přiblížení tehdejší situace uvádím, že od svého vzniku v roce 1890 měla teologická fakulta při české univerzitě v Praze neustálé problémy se sháněním vhodných prostor pro výuku. V letech 1891-1901 probíhala výuka za velmi stísněných podmínek v ubikacích seminaristů v Klementinu, v letech 1901-1915 v pronajatých prostoráchv Clam-Gallasovském paláci v Husově ulici. Od roku 1915 výuka probíhala v nepříliš vyhovujících prostorách ve Spálené ulici.
Dne 19. března 1926 informoval pražský arcibiskup teologickou fakultuo svém úmyslu poskytnout jí vhodné prostory v novostavbě arcibiskupského semináře v Dejvicích. [2] Tímto podnětem se zabýval profesorský sbor ve zvláštní konferenci dne 26. dubna a výsledkem jednání bylo memorandum ze dne 10. května 1926, kterým uvedenou nabídku odmítla. Pražský arcibiskup na memorandum a uvedené odmítnutí přestěhování fakulty reagoval argumentem o nevhodnosti stávajících fakultních místností. [3]
Dne 2. března 1927 arcibiskup opětovně požadoval přestěhování fakulty do Dejvic a zmiňuje se o postoupení záležitosti nejvyšší kompetentní autoritě, tj. římské kongregaci seminářů a univerzit. [4] Děkan fakulty Vojtěch Šanda oznámil ministerstvu dne 27. září 1927 úmysl fakulty pořádat povinné přednášky v místnostech v arcibiskupském semináři v Dejvicích a publika (tj. veřejné přednášky) a vědecké semináře ponechat nadále ve Spálené ulici. O měsíc později, 21. října 1927 však oznamuje, že fakulta na čas ustupuje nátlaku arcibiskupa a stěhuje se do semináře s výjimkou semináře prof. Cibulky, pro který v Dejvicích není místo a který byl tudíž ponechán v Klementinu.
Umístění Katolické teologické fakulty v nové budově arcibiskupského semináře nebylo bez dalších obtíží a provázela je složitá jednání o uzavření nájemní smlouvy. [5] Stejně tak se teologická fakulta nezbavila prostorových potíží, což je zřejmé z několika žádostí o přidělení nových místností v chystaných univerzitních novostavbách z důvodů nedostatečnosti místností v arcibiskupském semináři. [6]Vzhledem k nerealizované výstavbě centrální univerzitní budovy teologická fakulta zůstala do svého uzavření v roce 1939 v místnostech arcibiskupského semináře v Dejvicích.
Vaše Excellence!
K přípisu Vaší Excellence ze dne 19. března 1926 č. 115 dovoluje si profesorský sbor bohoslovecké fakulty university Karlovy podati následující memorandum.
Profesorský sbor uznává ušlechtilou snahu o výchovu a vzdělávání kněžského dorostu, již Vaše Excellence osvědčila velkolepým podnikem stavby nového semináře kněžského, jež by co nejlépe vyhovovala požadavkům moderním. O záměru, umístiti v nové budově na čas nebo snad i navždy také fakultu theologickou, o němž bohužel se dovídám, až když stavba již valně pokročila, uvažoval profesorský sbor co nejsvědomitěji v poradách soukromých, sbor radil se o té věci i s nestrannými a osvědčenými experty a zejména důkladně probral otázku tu ve zvláštní konferenci, konané dne 26. dubna t. r. Po dlouhé, klidné a věcné debatě dospěl k následujícímu usnesení:
I. Jednomyslně usneseno nezvratně trvati na tom, aby fakulta theologická byla umístěna v novostavbě universitních budov, které se stavějí u Čechova mostu.
1. Profesorský sbor po desetiletí usiloval o to, aby theologická fakulta jako integrující část university byla umístěna v novostavbách universitních. Není zapotřebí opakovati, co porad i bojů záměr ten stál, než bylo dosaženo toho, že úplně vyhovující místnosti byly pojaty do plánu novostaveb universitních. Profesorskému sboru nelze nyní měniti frontu a najednou před veřejností zříkati se toho, co si jednou vybojoval, a to tím méně, poněvadž uskutečnění jeho plánu si vyžádalo značného nákladu, a budova pro bohosloveckou fakultu jest již rozestavěna.
2. Kulturní poslání bohoslovecké fakulty vyžaduje, aby stála ve středu města, poblíže universitní knihovny, ústavů universitních a jiných veřejných institucí, na něž jsou profesoři odkázáni svým posláním úředním, vědeckým i společenským. Přílišným vzdálením od těchto institucí utrpěl by i význam fakulty i společenské postavení profesorů ve vědeckém světě.
3. Profesoři jsou svým úřadem povinni věnovati svoje síly v prvé řadě fakultě theologické, ale také i širší veřejnost činí na ně – a to plným právem – nárok, aby se nejen jako svéprávní občané, ale také jako povolaní odborníci účastnili života veřejného. Zejména jsou i svými ustanovujícími dekrety vázáni konati také publika, [8] čemuž možno s úspěchem vyhověti jen tehdy, jsou-li učebné místnosti fakulty umístěny ve středu města, neboť na odlehlé periferii nelze konati publika se žádoucím výsledkem.
4. Přednášek na fakultě theologické účastní se nejen chovanci arcibiskupského semináře kněžského, nýbrž i členové různých řeholí, umístěných většinou ve středu města. Přenesením fakulty na vzdálenou periferii velké Prahy mělo by v případě, že by theologická fakulta německá zůstalave středu města, ten neblahý následek, že by theologové řeholní kvůli většímu pohodlí raději se stávali posluchači fakulty německé, a tak by česká fakulta byla připravena o řadu spolehlivých posluchačů.
5. Dále poukazuje profesorský sbor na to, že některé přednášky na bohoslovecké fakultě navštěvují také posluchači jiných fakult a posluchači mimořádní. S potěšením bylo konstatováno, že počet těchto posluchačů roste, a také se působnost a vliv theologické fakulty šíří. Jest snadno možno, že by v budoucnosti zájem o některé přednášky byl ještě větší. Přenesením do vzdálených Dejvic zbavila by se fakulta navždy možnosti, že by její přednášky ze zájmu mohli navštěvovati posluchači jiných fakult, zdržovaní svými ústavu ve středu města.
6. Stalo se zvykem, že fakulty universitní propůjčují svoje místnosti osvětové činnosti různých organisací a spolků. Nejinak jedná fakulta theologická, a jest známo, co spolkových schůzí, přednášek a kursů sev jejích místnostech do roka koná. Jednání katolických sjezdů nelze si bez místností bohoslovecké fakulty ani představiti. Přenesením jejím do Dejvic pozbyl by katolický život kulturní a spolkový důležitého, ba nepostradatelného střediska, které přirozeně vždycky bude tíhnouti do středu velké Prahy.
7. Otázka velké vzdálenosti kněžského semináře od nových budov universitních jest sice vážná, ale nemá za moderních poměrů té váhy, jaká se jí přikládá. Také v jiných městech, ku př. ve Vídni i v Římě, jsou fakulty vzdáleny od kněžských seminářů, a přece se nenaléhá na to, aby se fakulty přestěhovaly do dotyčných seminářů, naopak všude, kde to poměry dovolují, vší silou se udržuje spojení fakulty theologické s ubikacemi universitních budov státních.
8. Potíže, přirozeně vyplývající ze vzdálenosti budovy seminářské snáze překonají lidé mladí, než profesoři, kteří dosahují svého úřadu zpravidla teprve ve věku pokročilém a valná jich většina nachází se již v době vyššího stáří, které těžko snáší námahy delší cesty a bývá až příliš citlivo pro nepohody povětrnostní. Mladým posluchačům může cesta na přednášku a z přednášek – jak tomu jest ku př. v Římě – sloužiti za povinnou procházku, kdežto profesorům byla by ubráním a ubíjením drahého času, poněvadž na jednotlivou přednášku by museli vynaložiti celé půldne.
9. Nabídku, že by se v novostavbě dejvické mohly profesorům poskytnouti i byty, uznává profesorský sbor za šetrný ohled, ale již v bodě 3. řečeno, že různé a vážné důvody vyžadují jejich přebývání blíže středu města. Také ohledy zdravotní a sociální by asi většině profesorů byli na závadu, že by této jinak výhodné nabídky použíti nemohli.
10. Velice závažný důvod, proč profesorský sbor trvá nezvratně na umístění theologické fakulty v budově státní, jest také ten, že by opuštěním místností, které jsou jí v plánu universitním vykázány, účinně podporovala známá snaha po odloučení theologické fakulty od svazku university Karlovy. Sboru profesorskému to připadá jako vstoupení na plochu příkře nakloněnou, na níž by pád se stal nezadržitelným. Již na pouhou zprávu časopiseckou v r. 1921 podal v akademickém senátě prof. dr. Hobzanávrh, aby místnosti, připadající v budově universitní fakultě theologické, přikázány byly fakultě Husově. Návrh ten byl tenkráte zamítnut, ale nebyl by jistě a také ani by nemohl býti zamítnut, kdyby se fakulta theologická sama dobrovolně oněch místností zřekla.
Mimo to také církev československá činí právě v těchto dnech pilné kroky o zřízení samostatné fakulty pro církev čsl. a o její přičlenění k universitě Karlově. Leží nasnadě, kdyby fakulta theologická se dobrovolně z budovy universitní vystěhovala, jakou positivní a vydatnou podporu by tomuto hnutí poskytla. A dá se také předem za našich poměrů předpokládati, že vlivní činitelé z tajných záměrů budou všemožněi dočasnými výhodami materielními ochotně a mile rádi podporovat snahyo přenesení theologické fakulty do budovy seminářské. Platí zde: „Timeo Danaos dona ferentes.“[9]
Těžko a zároveň lehko jest předvídati, jak osudné následky by tomělo pro naše poměry náboženské, kdyby ve státní budově universitní místofakulty theologické se usadila fakulta církve československé.
Věc ta jest příliš vážna a bude o ní jednou souditi historie. Jaký soud by vyřkla historie jednou nad nynějším sborem profesorským, kdyby sáma to na podnět samého kancléře fakulty položil nevyvratitelný základ k odloučení theologické fakulty od university a tím také ke všem neblahým důsledkům, jež by z toho vyplynuly.
11. Sbor profesorský trvaje na tom, aby fakulta theologická byla umístěna v novostavbě university Karlovy, opírá se také o vůli Vaší Excellence, kterou Vaše Excellence projevila i ústně k zástupcům sboru profesorského i písemně v přípise ze dne 8. července 1925 č.7587, ve kterém „se potvrzuje, že arcibiskupský ordinariát v zásadě souhlasí, aby obě fakulty byly pojaty do budov nových universitních kollejí.“
12. Profesorský sbor jest přesvědčen, že totéž stanovisko zaujímá také Svatá Stolice. Když se v r. 1882 jednalo o zřízení české fakulty theologické, projevil zvěčnělý kardinál Schwarzenberg úmysl, zříditi utraquistický[10]arcibiskupský ústav theologický. Ale Sv. Otec Lev XIII. rozhodl pro zřízení samostatné české fakulty, přičleněné do svazku univerzity.
13. Konečně má profesorský sbor odůvodněnou obavu, že umístěním fakulty v kněžském semináři byla by ohrožena i prestiž a autonomie fakulty, která by tak v očích široké veřejnosti byla degradována na pouhý podřadný ústav theologický. Tomu by se nedalo předejíti ani lokálním oddělením, poněvadž veřejné mínění soudí dle toho, co na prvý pohled bije do očí.
14. Příliš úzké spojení theologické fakulty se seminářem snad by ani neprospívalo po stránce pedagogické. Zkušenost učí, že toto spojení přináší velmi často řevnivost vůdčích činitelů ve správě alumnátu oproti sboru profesorskému, což vyvolává nepříjemný neklid v obou sborech a neblaze působí i na mravní výchovu svěřenců.
II. Sbor profesorský nesouhlasí ani s dočasným umístěním theologické fakulty v budově arcibiskupského semináře kněžského. Důvody, uvedené proti přenesení trvalému, mluví mutatis mutandis[11] také proti umístění dočasnému.
Profesorský sbor plně uznává a sám velmi těžce pociťuje nedostatečnost ubikace theologické fakulty ve Spálené ulici 15, a Vaše Excellence, jež sama místnosti ony v r. 1914 zjednala, zná nejlépe okolnosti, za jakých se tak stalo. Ale sbor profesorský těžce a s bolestí nese výtky po stránce mravní, jež by Ordinaria zavazovali sub gravi k rychlému vystěhovaní fakulty z dosavadních místností. Sboru profesorskému není znám jediný případ, který by vyžadoval neodkladného vystěhování z ubikace nynější. Fakulta jest oddělena od místností tiskárenských prostorným dvorem a také od kanceláří, nacházejících se v prvém poschodí. Personál zaměstnaný v tiskárně i v ústředních kancelářích katolických zemědělců, jest v hodinách, kdy posluchači dlí na fakultě, jest svými povinnostmi vázán na místnosti kancelářské, tak že styk mezi posluchači a zaměstnanci jest tu omezen na čistě náhodné a velmi řídké potkání na schodech a není o nic větší, než byl tenkráte, kdy fakulta se do nynějších místností nastěhovala. Kdyby i to mělo býti závažnou závadou mravní, pak by platilo i zde: „Aliquin debueratis de hoc mundo exisse.“ [12]
Profesorský sbor má podezření, že ony výtky se zúmyslně vytyčují a zveličují od samotného majitele domu. Bylyť již bezpočtukráte od něho kroky officielní i soukromé a hledány různé intervencea protekce, aby se fakulta ze Spálené ulice vystěhovala, poněvadž majitel chce jejích místností použíti k jiným účelům. Profesorský sbor by to s největší radostí uvítal, poněvadž místnosti ony účelům a rozvoji fakulty od svého počátku nijak nevyhovují. Ale nová budova universitní již se staví a bude v r. 1929 dokončena. Proto doporučuje profesorský sbor, v dosavadní ubikace – při všech stísněných poměrech – vytrvati ještě tak dlouho, až se bude moci provést přesídlení definitivní do budovy universitní.
Ostatně jest toho třeba i s hlediska „šetření“, jež se v hospodářství státním neustále doporučuje, a bylo bypřímým mrháním na tak krátkou dobu se jinam stěhovati.
V případě, že by nastala nevyhnutelná nutnost přesídlení ještě před ukončením stavby budov universitních, bude tu po vystěhování kněžského semináře uprázdněné Klementinum, do něhož dočasné umístění fakulty by se mohlo státi za menšího nákladu a za menších potíží.
Pokud se týče výtek J. Em. kardinála prefekta kongregace de seminarii set universitatibus, „informovaného o nepřípustném nynějším umístění české fakulty“, jest sbor profesorský ochoten, podati mu příslušné vysvětlení a poukázati na to, že nynější neblahý stav vzešel jednakz politického ohledu podpořiti stranu lidovou, jednak že zaviněn byl těžkými poměry poválečnými a přestěhováním do budovy universitní záhy úplně pomine.
Na konec dovoluje si profesorský sbor poznamenati, že by činže, kterou by stát platil za dočasné umístění fakulty v kněžském semináři, byla sice do jisté míry k dobru novostavby semináře, avšak činže ta jest tak nepatrna, že její výtěžek nepadá nikterak na váhu u přirovnání s velikými škodami, které by jinak přemístění fakulty do sebe mělo,a jistě také při rozpočtu novostavby seminářské s ní nebylo původně počítáno. Větší činže než ve Spálené ulici by stát neplatil, a jest otázkou, zda by vůbec nějakou činži platiti chtěl, když může fakulta bez zvláštního nákladu umístiti ve svých budovách, ať již definitivně v universitní novostavbě u Čechova mostu nebo provisorně v Klementinu.
Profesorský sbor theologické fakulty university Karlovy dovoluje si ve vší úctě a vážnosti k zákonité autoritě předložiti toto memorandum Vaší Excellenci k blahovolné úvaze s vřelou prosbou, aby VašeExcellence ráčila všechny uvedené důvody laskavě uvážiti a v důsledkujich závažnosti upustiti od požadavků, vyslovených v přípisu ze dne 19. března 1926, č. 151.
[1]O okolnostech vystěhování fakulty v roce 1953 se uvádí v dokumentu s názvem Podklady pro výhledový plán CMBF z roku 1967, uloženém ve spisovně KTF, následující: „Tehdá bylo profesorskému sboru intimováno, že jde o opatření pouze dočasné, po dobu ohrožení republiky a že nejenom všechny theologické fakulty budou vystěhovány z Prahy, ale z obranných důvodů i jiné vysoké školy. Je všeobecně známo, že se tak nestalo a že obě nekatolické theologické fakulty v Praze zůstaly!“
[2]Základní kámen k novostavbě byl položen dne 4. října 1925. Informace o výstavbě nového kněžského semináře viz Časopis katolického duchovenstva (ČKD) 66, 1925, s. 585-598; ČKD 68, 1927, s. 625-638 a 804-811.
[3]Dne 28. června 1926 arcibiskup Kordač píše: „… Z ohledů pedagogických nemůže ordinariát dále strpěti ubikace české fakulty v obchodním domě ve Spálené ulici 15, kde jsou kandidáti kněžství v nutném styku s mladým ženským personálem obchodního domu a v místnostech nedostatečných…“ Státní ústřední archiv(SÚA), fond MŠ 1918-1945, k. 1032.
[4]Zároveň arcibiskup uvádí, že německá teologická fakulta již v říjnu 1926 přijala nabídku k přestěhování do nové seminární budovy jako provizorium. SÚA, fond MŠ 1918-1945, k. 1032.
[5]Z pramenů není možné zjistit, co bylo příčinou dlouhých jednání. O podmínkách smlouvy byla docílena definitivní dohoda po dlouhém jednání teprve koncem roku 1930, takže nájemní smlouva byla podepsána dne 11. února 1931. Souhlas ministerstva veřejných prací byl opatřen a smlouva byla sjednána s finanční prokuraturou v září 1931. Ministerstvo financí vyslovilo dodatečný souhlas s uzavřenou smlouvou teprve dne 23. února 1933. SÚA, fond MŠ 1918-1945, k. 1027.
[6]Na zasedání profesorského sboru dne 8. října 1929 byl přijat návrh Josefa Cibulky, aby fakulta upozornila ministerstvo školství a národní osvěty, že v dosavadních fakultních místnostech již není místo pro knihy ani pro posluchače. Stejně tak v jednání dne 6. října 1931 profesoři upozorňují na skutečnost, že kvůli vzrůstajícímu počtu posluchačů již nedostačují místnosti pro první dva ročníky a zároveň, že nově zavedený pátý ročník nemá žádnou vlastní místnost. AUK, KTF, protokoly ze sezení prof. sboru, k. 4. V jednání akademického senátu dne 21. února 1930 žádala teologická fakulta o urychlení stavby nové univerzitní budovy a o umístění teologické fakulty v této nové budově. Na tomtéž jednání však rektor Jindřich Matiegka informoval o návštěvě ministra financí Karla Engliše ao jeho rozhodnutí odložit z finančních důvodů výstavbu centrální univerzitní budovy. AUK, fond AS, protokoly ze zasedání AS 1929/30, k. 43.
[7]Přepis textu memoranda se opírá o koncept uložený v Archivu Univerzity Karlovy AUK, fond KTF, přestěhování teologické fakulty, k. 30.
[8]publikum = veřejná přednáška
[9]„Bojím se Danaů, byť nesou dary.“ – Takto varoval kněz Láokoón Trójany, aby nevtahovali do města dřevěného koně, kterého Řekové předstírající odjezd nechali před hradbami jako dar bohyni Athéně. Trójané neuposlechli, a tak se dostali do města s koněm i Řekové v něm ukrytí. Odtud „danajský dar“.
[10]utraquistický, tj. společný pro české i německé posluchače
[11]mutatis mutandis = když se změní, co je třeba změnit, tj. určitý výrok platí po provedení potřebných změn i pro jiný případ, za jiných okolností, platí obecně
[12]„To byste museli z tohoto světa utéci.“ (1 K 5,10). Za pomoc při překladu citátu a nalezení biblického verše děkuji PhDr. Markétě Koronthályové.