Rádi upozorňujeme na dvě nedávné publikacenakladatelství Vyšehrad. Obě jsou věnovány dávné minulostikřesťanského myšlení, což neznamená, že by byly zcelaneaktuální.
První z nich je vydání českého překladuAugustinova spisu De doctrina christiana, který překladatelka aautorka úvodního eseje Jana Nechutová nazvala v české verziKřesťanská vzdělanost. Spis - jakési kompendium pro přípravukřesťanských vykladačů Písma a kazatelů - má nemalý význam prodějiny filozofie či lingvistiky; obsahuje však i pasáže, kterýmikartáginský biskup promlouvá i k nám věřícím. Například zajímavépodobenství o tom, jak přistupovat ke světské pohanské vzdělanosti- Augustin ji poněkud drasticky přirovnává k lupu, který siIzraelité při svém exodu z Egypta přisvojili: pokud snad filozofovéřekli něco pravdivého, co se shoduje s naší vírou "nejenže setakových věcí nemusíme děsit, ale máme si je u nich přivlastnit avyužít pro sebe, neboť oni nejsou jejich právoplatnými držiteli.Egypťané totiž neměli jen modly a těžkou dřinu, jichž se izraelskýlid hrozil a před nimiž prchal, ale měli též zlaté a stříbrnénádoby, šperky a pláště, které si onen lid při odchodu z Egyptapotají přivlastnil (nikoli o své újmě, ale na boží rozkaz), abyjich užíval lépe. (&) O kolik menší je množství zlata, stříbra aplášťů, které si odnesl onen lid z Egypta, ve srovnání sbohatstvím, které pak získal v Jeruzalémě (&), tak malé je takéveškeré - jakkoli užitečné - poznání získané z pohanských knih,srovnáme-li je s poznáním ze svatého Písma." (Druhá kniha, kapitoly60 a 63)
I když Augustinovo křesťanské sebevědomí vůčitehdejším "pohanům" můžeme snad dnes považovat za nepřiměřeně velkéa jeho otevřenost vůči pohanské tradici za příliš svázanoupředsudkem vlastní nadřazenosti, přesto je tato kombinacesebevědomí a otevřenosti - otevřenosti schopné asimilovat, nikolijen paušálně odmítat nebo bezduše napodobovat - podle mého názorurozumným postojem dnešního křesťana v nábožensky pluralistickéspolečnosti.
Druhou knihou, kterou můžeme doporučit vašípozornosti, je první díl trilogie Pavla Flosse Cesty evropskéhomyšlení. Nese název Architekti křesťanského středověkéhovědění a přináší obsáhlý a čtivě napsaný přehled dějin evropskéfilozofie od Boëthia až po pozdní scholastiky. Je sympatické, ževedle všeobecně uznávaných velikánů jako byli Anselm, Tomáš neboDuns Scotus se autor obsáhle věnuje některým méně známým, avšakpřesto velice pozoruhodným postavám této doby: Jan FiloponosGrammatikos, Dionysios Areopagita nebo Mikuláš z Autrecourtu zdemají celé kapitoly, zatímco v jiných podobných přehledech dějinfilozofie se často musejí spokojit s poznámkou pod čarou. Domnívámese, že kniha tak důstojně zaplňuje jedno prázdné místo v českéfilozofické knihovně, poučeně uvádí čtenáře do často již obtížněpochopitelných problémů tisíc let starého zápasu o poznání a vzdáváhold myslitelům, na které se neprávem zapomíná.