Vybírámeněkolik úryvků z reakcí čtenářů internetové verze našeho časopisu(http://www.getsemany.cz)na článek M. Váchy o přirozeném plánovánírodičovství.
- Dovolila bych si ještě dodat, že úzkostlivé měření(a jiné než úzkostlivé nemůže být, když i tak se na něj nedáspolehnout) spolehlivě zabrání jen tomu, abyste sexualitu mohliprožívat hravě, kreativně a s radostí.
- Z vlastního manželského života vím (a od kamarádůjsem to také slyšel), že žena je v plodném období schopna podstatněhlubšího sexuálního prožitku než v období neplodném. Biologa to asinepřekvapí? Je-li to obecný (statisticky významný) úkaz, pak PPRvystupuje pro manželskou lásku v jasně negativní roli. (Martin)
- Nepochopení pojmu "přirozenost člověka." To nelzeodvozovat z evoluční biologie, která je navíc hypotetická (neníjasné, zda předkem člověka nebyl třeba jen a pouze člověk). Odkněze bych čekal poněkud jiné uchopení filosofie. Kam se poděla"philosophia perennis"? (-JH-)
- Myslím si, že zmiňované encykliky nejsou žádnádogmata - články víry! Také od té doby uběhlo zhruba 30 roků apoznatky lékařské a biologické jsou už někde jinde. Někdy mipřipadá, že katolická církev se chová jako ortodoxní židé v dobáchJežíšových - samé zákazy a příkazy. Kam se poděla láska? Kam sepoděla svobodná vůle? Za další, i když má evoluční teorie řadubílých míst, nelze ji zavrhovat a prohlašovat za nevědeckou aneboprotikřesťanskou! (LV)
- Nevycházím z údivu... jako bezvěrec jsem netušila,že kněží řeší takovéhle věci (pardon, ale místy je to opravdulegrační). Ale každopádně nejvíc mne překvapují navrhovaná řešení -o co vlastně v té víře jde? obklopit se omezujícími pravidly amísto prožívání něčeho příjemného se bát hněvu pána Boga? no, nenídivu, že se mladí do kostelů nehrnou... (hanka)
- Máme (manželský pár 20 let spolu žijící) s PPRdlouholetou zkušenost. Špatnou zkušenost. Chápu, že někomu PPR můžei vyhovovat. Jestli se ale někdo tváří, že to je jediná metoda a žeje univerzálně použitelná, popř. že je Bohem daná, tak klame. A toje problém jak Ligy pár páru, tak Prolife. Co se týká výběru metody- jistě je dobré vyhnout se abortivním. (Josef)
- Přesně vyjádřil to co jako katoličtí křesťanéžijící v manželství (máme tři děti) prožíváme a pociťujeme. Metodunemůžeme nazvat "přirozenou" také z toho důvodu, že může znamenatči znamená pronikavý zásah do psychiky člověka, a to odhlížím odponižující nutnosti neustálého sebepozorování ženy. Člověkjednoduše není stroj (a v této citlivé a intimní sféře lidskéhoživota to platí obzvlášť), aby prožíval intimní spojení na povel,jak to káže PPR. (...) Vyvstávají slova Pána Ježíše farizeům o"nakládání větších břemen, než by sami mohli unést". (Jan a EditaKramolišovi)
- (...) Jsem metodám PPR (řekněme jako nejméně"škodlivým") nakloněna a ráda bych i podle nich žila. Problém všaktkví v tom, že metoda předpokládá, že dochází k určitému normálnímustřídání plodných a neplodných období (ve vzorových kalendáříchtrvá plodné období obvykle jen 10 až 12 dnů). V mém případě (jistěnení ojedinělý) však plodné období trvá zhruba 30 dnů (pominusamozřejmý fakt, že nelze určit, jak dlouho přesně, resp. lze tourčit až po několika dalších dnech zpětně). Máme tedy pouze dvěmožnosti, buď se plně oddat love-making a baby-making a nicneplánovat (zde ale narážíme na obecná doporučení nemít děti úplněhned po svatbě), anebo mít oddělené ložnice... Ačkoli se domnívám,že určitá manželská zdrženlivost je pro pár prospěšná, obávám se,že zdrženlivost (pokud se dá tento pojem ještě vůbec použít)překračující pravidelně měsíc by mohla být velmi škodlivá.(veronika)
- Tak teď vážně přemýšlím, zda jsem na katolickýchstránkách. Nepřekvapuje mě, že se lidé patlou naprosto ve všem a žesi hrají se slovíčky. Dobrá, na všechno existuje ať už kladný nebozáporný názor. Je na nás, jaký si vybereme. A to se týká i PPR. OK.Udělejme z přirozenosti nepřirozenost a naopak a zůstane nám světplný chaosu. Dělejme si ze všeho svobodu a zůstaneme spoutáni svýmipředstavami o svobodě. Jinými slovy v zajetí. My katolíci nebospíše křesťani žijme si podle svého svědomí, jednou skončímevšichni před tváří Pána Ježíše, a tam si to budeme muset obkecat, ane na internetových stránkách. Tak se zabývejme spíše tím, jak mocmilujeme ať už manžela, manželku, děti nebo PPR anebo svénepřátele, a to ostatní k nám přijde se svou přirozeností.(alča)
- (...) Tato docela přísná pravidla mohou mladé lidiodvést dál od církve, mohou se jim zdát být velmi tvrdá, mohou vnich již dopředu vyvolávat nejistotu, zda jednou v manželskémživotě obstojí, zda to zvládnou. Člověk přece nemůže žít vmanželství se stálým pocitem, že musí něco dokázat, že musí něcozvládnout, že každá chyba je jeho selháním, zklamáním, nemůže žítve stálých výčitkách. Vždyť intimní život je sám o sobě tak křehký,tak zranitelný, je pro obě strany náročný na prokázání pochopení,taktu, ohledů, že jakékoliv "výčitky ze selhání" ho musí nutněnarušovat. Je dobře, vážený pane Vácho, že jste článek zveřejnilKéž by se na otázky antikoncepce v manželském životě, životarozvedených, a ostatní choulostivá a bolestivá témata svedladiskuse i na těch nejvyšších místech. Děkuji. (Rosnička)