Zprávy

autor: 

 

Sedmdesáti let se 16. 9. 2005 dožívá jeden z nejaktivnějaích a nejodvážnějaích biskupů skryté církve Fridolín Zahradník z Rychnova nad Kněžnou. Dokázal vynalézavým způsobem sloužit církvi i za ztížených podmínek po celém území bývalého Československa. V letech 1983-88 byl komunistickým režimem vězněn pro údajnou hospodářskou kriminalitu. V pastorační službě po­kra­čoval i ve vězení. Jakmile byl propuatěn a změnila se politická situace, založil pro propuštěné vězně i další lidi v nouzi síť Emauzských domů v ČR podle vzoru francouzského kněze a politika abbé Piera. Redakce Getseman přeje jubilantovi do dalších let vše dobré!

Bratr Roger z Taizé zavražděn

Taizé - Zakladatel ekumenické komunity v Tai­zé Roger Schütz byl 16. srpna zavražděn během večerní bohoslužby. Duševně vyšinutá účastnice bohoslužby ho pobodala nožem a de­vadesátiletý bratr Roger svým zraněním na místě podlehl. Nástupcem bratra Rogera na postu převora se podle očekávání stal bratr Alois (Alois Löser), katolík německého původu, kterého bratr Roger již před několika lety určil jako svého následovníka. Podrobnějaí informaci o životě a teologii zesnulého bratra Rogera přináaíme v tomto čísle Getseman v člán­ku Jozefa Murína.

Plenární sněm Katolické církve v ČR skončil

Praha - V červenci skončil svým druhým zasedáním Plenární sněm Katolické církve v ČR, jehož práce byla zahájena v roce 1997. Závěrečný dokument sněmu dosud čeká na schválení. Sněm však vyhlásil trojí poselství: Věřícím katolické církve, veřejnosti a kře­sťa­nům v České republice.

Dokumenty sněmu lze číst na internetu, na adrese http: //snem.cirkev.cz. Zde jsou také k dispozici další texty, které se k němu vztahují, například různé příspěvky do diskuse a analytické materiály.

Také Bůh přišel jako uprchlík

Vídeň (KAP) Bůh přišel k lidem v evangeliu ne jako mocný, ale jako chudý a jako uprchlík. Na to vzpomněl kardinál Christoph Schönborn při návštěvě koptské ortodoxní katedrály ve Vídni Donaustadtu.

Kardinál poukázal ve svém kázání, že Egypt byl první zemí, kam Ježíš podle evangelií přišel. První Ježíšova misie byl útěk, tvrdil vídeňský arcibiskup. Stejně jako Marie s Ježíšem nedobrovolně přiali do Egypta, tak mno­ho koptských křesťanů se uteklo nedo­bro­volně do Rakouska. Jestliže se dostalo dobrého přijetí v Egyptě Svaté rodině, takového se má dostat chudým a pomoc hledajícím, kteří přicházejí do Rakouska. Také on sám se ocitl v Rakousku nedobrovolně po odsunu z Československa v ro­ce1945, řekl.

Koptská katedrála byla posvěcena v roce 2004 koptským patriarchou Schenudou III. Návštěva kardinála Schönborna byla znamením dobrých vztahů mezi katolickou a kopt­skou ortodoxní církví v Rakousku. Předtím kardinál navštívil koptský klášter svatého Antonína v Dolním Rakousku.

Klášter zasvěcený zakladateli egyptského mnišství obývají tři mniši a jeden jáhen. Klášter slouží mimo jiné i jako muzeum koptské církve a sídlí zde i hlava koptské církve v Rakousku, biskup Gabriel. Koptská ortodoxní církev se vytvořila v Rakousku v sedmdesátých letech. V roce 2003 byla uznána státem.

Kasper upozorňuje na obtížnou dobu v ekumeně s protestanty

Mnichov (KAP) Složitou fázi ekumenických vztahů s evan­gelickou církví vidí president pa­pež­ské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Walter Kasper. V našem dialogu jsme se do­stali do obtíží, řekl. Na dlouhé společné cestě jsme přišli nyní k hradbě.

Velký pokrok Kasper vidí v úsilí o jednotu s pravoslavnými církvemi. V nejbližaích měsících očekává důležité kroky. S pravoslavnými církvemi je podle něj katolická církev blízká po dogmatické stránce. Ve sporu o papežský primát poukazuje kardinál na různé důrazy na Východě a Západě: Patriarchové východní církve mohou i nadále opatrovat svoji tradici a zachovat rozdílymezi církvemi.

Za podstatný sporný bod vůči evangelickým církvím označil Kasper otázku církevního úřadu. Podle katolického chápání je každý biskup přímý nástupce apoštolů.

Další problém je různost v etických otázkách, kde evangelické církve v poslední době mění své postoje, doposud shodné s katolickou církví. To se týká předevaím sexuální etiky, předevaím homosexuality.

Ke kněžskému svěcení žen řekl, že nevidí možnost změny pozic. Otázku kněžského celibátu by chtěl probrat na nadcházejícím biskupském sněmu. Nemyslí si, že se dospěje k definitivní odpovědi, ale pokládá za iluzi, že zrušení celibátu by bylo řešením pro církev v západní Evropě.

Ekumena: Kardinál Meisner nevidí žádný pokrok u protestantů

Stuttgart (KAP) Kolínský arcibiskup kardinál Joachim Meisner nevidí momentálně žádný pokrok v ekumeně mezi katolíky a protestanty. Vyloučil také možnost zvláatních pravidel pro umožnění společného přijímání u smíšených katolicko-protestantských manželství.

Také papež Benedikt XVI. neplánuje povolit evangelickým křesťanům přistupovat ke stolu Páně se svým katolickým partnerem, řekl Meisner. Víra je celek, tvrdí. V tomto případě platí všechno nebo nic.

Pokrok je podle Meisnerova náhledu možný teprve při prolomení teologického dialogu o úřadu v církvi. To by ovšem znamenalo, že by evangeličtí faráři byli svěceni jako katoličtí kněží. Pokud ale v evangelické církvi mohou večeři Páně vysluhovat laici, je sblížení nemyslitelné. Meisner poukázal, že optimismus Benedikta XVI. v ekumenismu je orientován vzhledem k pravoslavným církvím. Ve srov­nání s evangelickými církvemi je sblížení s nimi podstatně jednodušší.

Argentina: katolíci, židé a muslimové společně proti teroru

Buenos Aires (KAP) Katolíci, židé a muslimové vydali v Argentině společné prohláaení proti každé formě fundamentalismu a terorismu. Slavnostní podpis prohlášení se uskutečnil 8. srpna v arcibiskupském paláci v Bue­nos Aires; za katolickou církev podepsal kar­dinál Jorge Mario Bergoglio, za židovskou obec Jose Adaszko a za islámskou obec věřících Omar Helal Massud. Dokument vypracovali společně pater Guillermo Marco, rabín Daniel Goldman a imám Omar Abboud. Spo­lečné prohlášení klade důraz na závazek věřících tří monoteistických náboženství: dovolit účastníkům dialogu zachovat si svoji identitu. V Argentině existuje již řadu let trvalá tradice mezináboženského soužití.

Irský primas: mír v Severním Irsku bude v blízké budoucnosti

Dublin - Belfast (KAP) Katolický primas Irska, arcibiskup Sean Brady, přivítal slib IRA vzdát se násilí jako zjevný krok k míru a svobodě. Nikdy nebyly šance na usmíření v Se­verním Irsku bližší, řekl Brady. Znovu zdůraznil, že slova musí následovat činy. Po prohláaení IRA se musí všechny znepřátelené strany sejít ke konstruktivní debatě, požaduje arcibiskup.

Ještě je ale nejasné, jak dalece jsou odhodláni k pokojné a demokratické debatě o budoucnosti celého Irska protestantští unionisté a katoličtí republikáni. Brady odmítlo dtržení Severního Irska od Velké Británie. Jejich vzta­hy jsou tak komplexní a propojené, že jeden bez druhého nemají budoucnost. V irské re­publice se doposud považuje odtržení velké čá­sti severního regionu Ulster po krvavých bojích v letech 1915-1923 za anglický úskok.

IRA oficiálně oznámila konec ozbrojeného boje proti Velké Británii. Od nynějaka chce svůj cíl, dosažení sjednoceného na Velké Británii nezávislého Irska, sledovat demokratic­kými prostředky.

Lefebvristé: Sblížení s Vatikánem?

Vatikán (KAP) V Římě se spekuluje omož­ném sblížení se s tradicionalistickým bratrstvem sv. Pia. Exkomunikovaný představený společenstva, Bernard Fellay, se má setkat v Castel Gandolfo s Benediktem XVI. Kněžské bratrstvo sv. Pia X je ve schismatu od nepovoleného biskupského svěcení, vykonaného svým zakladatelem, arcibiskupem Marcelem Lefebvrem (1905-1991).

Jeho členové odmítli po vzoru arcibiskupa Lefebvra mnoho aspektů Druhého vatikánského koncilu, zvláatě ekumenický a mezináboženský dialog a možnost náboženské svobody. Mimoto se bratrstvo pevně drží takzvaného tridentského ritu (ve skutečnosti ve znění platném v roce 1962).

Vatikán opětovně usiluje o navrácení bratrstva do společenství katolické církve. Tyto pokusy jsou v  jednotlivých případech úspěšné např. u jednoho tradicionalistického francouzského kláštera a u jedné brazilské tradicionalistické diecéze, která je nyní integrována do katolické církve jako osobní prelatura Sao Joao de Vianney de Campos (biskup Ferdinando A. Rifan).

Bernard Fellay přivítal volbu Benedikta XVI. Vidí ve volbě Josepha Ratzingera záblesk naděje, protože prefekt Kongregace pro otázky víry zná jednotlivé aspekty současné církevní krize. Fellay vyjádřil i naději, že v novém pontifikátu bude mít opět své místo dvoutisíciletá tradice katolické církve.