Aby se slovo dostalo ke slovu je odborně vysoce fundovanou a přitom praktickou příručkou pro tvořivou katechezi vydanou nedávno Evangelickým manufakturním alternativním nakladatelstvím - EMAN. Nizozemský profesor praktické teologie Evert Jonker zde nejprve stručně charakterizuje základní hermeneutické prvky a zachycuje jejich vzájemnou součinnost při práci s biblickým textem v rámci katechezí. Poté přináší celou řadu systematicky seřazených podnětů k hledání a uplatňování jednotlivých pracovních forem, které je možné přizpůsobit širokém spektru různých věkových skupin. Nechybí ani detailní komentáře k přípravě a průběhu hodin i ke katechetické sebereflexi. Více než polovinu knihy pak tvoří konkrétní zpracování jedenácti evangelijních témat pro skupinu sedmnáctiletých a starších. Kniha, doplněná i o obrazovou přílohu, poskytuje bohatý materiál pro vlastní tvořivý přístup k biblickým textům všem uživatelům, vedoucím skupin dětí, mládeže i dospělých, farářům i katechetům.
Jana Zajícová
Ze stejného vydavatelství je i graficky velmi pěkně vypravená sbírka kázání Samuela Jana Hejzlara Svědectví o světle. Samuel Jan Hejzlar, „evangelický kazatel na odpočinku," je teologickým samoukem, jako disident nesměl za komunistů studovat a vůbec neměl na růžích ustláno: oficiální souhlas k duchovenské činnosti v berounském sboru ČCE obdržel až v roce 1986, kdy mu bylo padesát. Právě jeho pestré životní zkušenosti mimo okruh oficiální církve však dodávají jeho kázáním životnost a zajímavost. Ne že bychom zde nenašli biblickou exegezi, teologické úvahy a odkazy na církevní tradici. V tom však hlavní přínos knihy podle mého názoru neleží. To nejdůležitější je, že se nám autor otevírá a na základě nejen bible, ale třeba i drobných historek ze života nám ukazuje, jak a proč on sám Kristu uvěřil, věří a víru žije. Jeho svědectví o světle tak mohou pochopit i lidé, pro které bývá výklad řeckých termínů příliš složitý. Kniha dobrá nejen na pohled, ale i užitečná pro čtení.
A poslední čerstvý přírůstek z nakladatelství Eman je svazek básní Pavla Rejchrta Anastasis. Slovo anastasis obvykle v Novém zákoně označuje vzkříšení, a titulní báseň knihy zní takto:
Běda nám, že vyjadřujeme Tebe
myšlenkou, slovem, dechem duše své
Cokoli vyřkli jsme, se vrací poloslepé
z kraje Tvé spalující slávy bezedné
Zvedáme pahýly, slavíme Tebe škvárem:
tvor z prachu stvořený nemůže býti skvost
Tvou Oběť věnčili jsme vlastním Velkým Pátkem
a Tvůj kříž nevsadili než nad běžný hrob
Tak Tebe dalecí, tak siře sobě dáni
marně jsme napřahali náruč po světle -
„Světlo je blíž než den, Světlo je zmrtvýchvstání!"
Jen Tebou do sebe a v sobě vstaneme
Nakladatelství CDK Brno zahájilo novou řadu knížek Questiones quodlibetales, v níž chce „dávat prostor zajímavým tématům, zejména z oblasti historie, náboženství, filosofie a umění," jak dí editor Jiří Hanuš v předmluvě. Prvním zajímavým tématem se stalo Vznik státu jako proces sekularizace. Jde o diskusi několika českých autorů - historiků, teologů, religionistů - nad stejnojmennou studií německého právníka, historika a myslitele Ernsta-Wolfganga Böckenfördeho. Jaký je vztah moderního státu a náboženství ve věku, kdy na jedné straně tradiční evropské křesťanství ztrácí politickou sílu, a na druhé straně se zvedají vlny radikálního islámu? Jak má či může být politické zřízení ideově ukotveno, aby se nestalo pouhou mašinérií bez vnitřní pevnosti? To jsou vskutku důležité a aktuální otázky a je jistě dobře, že se toto téma stalo symbolickým počátkem nové řady knížek k zamyšlení.
Hanse Künga jistě není třeba čtenářům Getseman zvlášť představovat. Nyní máme opět další knihu tohoto slovutného teologa v češtině: Nakladatelství Vyšehrad vydalo Věčný život? - sérii přednášek o umírání, smrti a tom, co je za ní, které Küng pronesl roku 1981 na univerzitě Tübingen.
Letošní páté číslo časopisu Teologie & Společnost má téma Posvátný prostor. Promyslíte a na fotografiích se pokocháte chrámovými interiéry i exteriéry, a kromě toho ještě potkáte pár zajímavých osobností mimo oblast architektury: vizionářku Bernadettu Soubirousovou, básnířku Gertrudu von le Fort či revolučního biskupa abbé Grégoira.
Vyšla také revue Souvislosti, číslo 3/2006. Skoro tři stovky stran o věcech kolem umění, především literárního umění, je těžké uvést na společného jmenovatele; ostatně obsah si lze přečíst na www.souvislosti.cz. Snad tedy jen, co zaujalo mě samotného v esejistické části Kontext - byla to krátká studie Patrika Ouředníka o utopických, především anarchistických komunitách 19. století.
JaS