Jedním z předpokladů ekumenismu je vůbec vzájemná znalost. Zajímavé proto je vědět, co lidé znají o existenci církví. Výzkum ISSP 1999, uskutečněný loni Sociologickým ústavem ČAV a provedený agenturou SC & C, nám může dát základní představu.
Dotazníkem byla zjišťována dvojí znalost: spontánní (respondent si sám vzpomene, které církve zná) a znalost s podporou (tazatel se zeptá na jméno církve, a respondent uvede, zda ji zná či ne). Tabulka na následující straně ukazuje výsledky v procentech, rozděleno podle náboženské příslušnosti odpovídajících.
Naprostá většina lidí tedy zná římskokatolickou církev. Alespoň tři čtvrtiny lidí si vzpomenou také na jehovisty, evangelíky a husity. Je nutno poznamenat, že znalost jehovistů je fenomenálně vysoká ve srovnání s jejich počtem, ale všeobecné mínění o nich je velmi špatné, jak vyplývá ze stejného výzkumu. Spontánní znalost ostatních církví a náboženských společností ale není vysoká, a to dokonce ani u lidí, kteří se sami k nějaké církvi hlásí. Zdá se, že vcelku se příslušníci nekatolických církví vyznají na naší ekumenické scéně poněkud lépe než katolíci a katolíci poněkud lépe než lidé bez vyznání, ale rozdíly nejsou dramatické. Je tedy opravdu co dohánět. Není koneckonců dobrým vysvědčením o naší kulturní úrovni, jestliže Židovskou náboženskou obec nezná více než třetina lidí a Jednotu bratrskou dokonce více než polovina.
JaS
Znalost církví a náboženských společností (zdroj: ISSP 1999)
znalost se zkoumá |
znalosti (podle vyznání respondenta) |
s pomocí (podle vyznání respondenta) |
· V přípravné fázi jsou práce na internetové verzi našeho časopisu, který už brzy budete moci číst na adrese www.getsemany.cz.
· Rozvrh IES a informace o 10. semináři zájemců o teologii se nacházejí v příloze tohoto čísla.
· Na adrese redakce je možno objednat dotisk „Křesťanových slepých uliček“ Jana Konzala (136 str., 98 Kč).