JaS

Časopis Teologie & společnost, který koncem loňského roku přestal vycházet, předal část svého poslání a svého personálního zázemí obnovené revui Proglas. Ta vycházela samostatně mezi roky 1990 a 2002, poté jako kulturní příloha Revue Politika. Nyní se vydavatelství rozhodlo Proglas znovu osamostatnit, dalo mu dvouměsíční periodicitu a podtitul Kultura, literatura, náboženství.

Nakladatelství Vyšehrad vydalodvě zajímavé knihy. První napsal sv. Bonaventura a nese titul Breviloquium – Kompendium scholastické teologie. VedleSummy theologické sv. Tomáše Akvinskéhoje to druhé reprezentativní shrnutí scholastické teologie v češtině. I kdyžmnohem stručnější než Tomášovo opus magnum, je Bonaventura obtížný právě pro svoji koncentrovanost výrazu.Proto patří překladateli a autoru obsáhlé úvodní studie C. V. Pospíšilovi dík aúcta. Jeho překlad ovšem nepostrádá možnosti zlepšení – např. v části omanželství překládá fidesjednou jako víru (str. 252) a podruhé ve stejném kontextu jako věrnost (str.254). Ale protože jde o vůbec první překlad tohoto díla do některéhoslovanského jazyka, rádi mu odpouštíme.

Nakladatelství Vyšehrad nedávnovydalo a do naší redakce zaslalo tři zajímavé knihy. První z nich napsal jižpřed padesáti lety filozof a historik AlexandreKoyré a jmenuje se Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru.Jde o velmi zasvěcený popis kousku historie evropského myšlení v době, kdy serodil novověk: Jak se starověký a středověký obraz kosmu postupně rozpadal abyl objevován moderní newtonovský vesmír, a především jaké byly filozofické ateologické souvislosti tohoto přerodu. Kniha sice může od humanitněorientovaného čtenáře vyžadovat nezvykle hluboké znalosti přírodních věd anaopak přírodovědce zatěžovat subtilními teologickými detaily; to však ji nadruhou stranu činí i mimořádně zajímavou a přínosnou pro lidi té i onéorientace.

„Našilidé potřebují povzbudit a poradit, aby dokázali naučit se životním dovednostema postavili se na nohy také po ekonomické stránce. Musíme mužům říkat, jak jedůležité být otcem svým dětem, protože jsem v té nepříznivé situaci, kdyrozvodem se opouští žena a zároveň se často ztrácí i děti. To vše je důležitépro všechny lidi, ale zvláště pro naši komunitu.“ (T. D. Jakes)

Letošníjiž devadesátý pátý Katholikentag – každé dva rokypořádaný sjezd německých katolíků – se letos konal 16. - 20. června v Ulmu za účasti kolem padesáti tisíc hostů pod mottem „Životz moci boží“. Vedle oficiální církve, biskupů a kněží, se ho účastnily i méněoficiální orgány jako Síť katolických lesbiček, Pracovní kruh Homosexuálové acírkev nebo Sdružení katolických kněží a jejich žen, jakož i mnozí kritičtíteologové v čele s Hansem Küngem, kteří se nebáliotevírat církví tabuizovaná témata. Bamberský arcibiskup LudwigSchick proto sjezd kritizoval jako „debatní klub ovšem možném, “ na což ovšem prezident Centrálního výboru německých katolíků(nejvyššího laického orgánu německé římskokatolické církve) Hans Joachim Meyer odpověděl: „Kdochápe veřejný dialog jako opak víry v Ježíše Krista, jde cestou sektářství.Toto nikdy nebyla cesta německých Katolických sjezdů.“

Knihu pod tímto názvem vydal Jiří Hanuš vnakladatelství CDK Brno. Spolu s knihou Malý slovník osobnostíčeského katolicismu 20. století s antologií textů, kterou jsmerecenzovali v minulém čísle Getseman, tak dostáváme do rukouzasvěcený a podrobný výklad mnoha peripetií dějin našehokatolicismu - katolicismu nejen úzce církevního, teologického,náboženského, ale i jeho dimenzí kulturních, politických asociálních. Velice sympatické je, že autor ve své dvojknizeumožňuje čtenáři pohled z různých úrovní, na různých úrovníchdetailu: Od širokého zakotvení v sociologii náboženství až po"drobnohledné" medailonky osobností významu spíše okrajového. To iono sem patří a Jiří Hanuš to dokáže podat se sobě vlastním půvabema historickou erudicí. Obě knihy by neměly chybět v knihovněvzdělaného českého křesťana nebo zájemce o křesťanství, který chcepochopit nedávnou historii a současný stav naší nejpočetnějšícírkve. JaS

Českárepublika překypuje náboženstvím.Nikoli snad množstvím zúčastněných–početlidí hlásícíchse ve sčítánílidu k náboženstvípoklesl na historické minimum. Ale rozhodněmnožstvím subjektůsoutěžících o klienty natrhu náboženskýchidejí. Dokazuje to Encyklopedie náboženských směrů v Českérepublice od Zdeňka Vojtíška,vydaná pražskýmnakladatelstvím Portál.V šestihlavních skupinách(křesťanství–judaismus – západníesoterismus – islám –indická náboženství–čínskánáboženství)přinášípřehledněkolikaset náboženskýcha duchovních organizací,působícíchna našem území.Od zavedených církvípřesrůznéradikální křesťanskéskupinky o pár desítkáchčlenůažpo zvláštní lidičky,kteří přijímajíspásnépokyny od mimozemšťanskýchposádek létajícíchtalířů či se snažídosáhnout fialovéaury.

Demokratickýkandidát na úřad prezidenta USA, který je vyznáním katolík, přistoupil kvelikonoční eucharistii navzdory tomu, že před nedávnem Vatikán ústy jednoho zvysoce postavených kardinálů vyhlásil, že politikům, kteří podporují právo nainterrupci, by eucharistie měla být odepřena.

Kerrypřijímal na sobotní večerní mši v bostonské kapli PaulistCenter nedaleko svého bydliště, kam podle svého mluvčího obvykle dochází nabohoslužby.

Do redakce dorazily tři novéknihy z nakladatelství Vyšehrad. Všechny se obracejí k náboženství dob dávnominulých, třebaže každá zcela jiným způsobem. Představme si je proto vchronologickém pořadí epoch, které zobrazují.

Nejprve tedy knihu Náboženství antického Řecka, jejímžautorem je Radislav Hošek. Je to velmi zasvěcená práce,navíc se zabývající nejen řeckou dobou klasickou, ale sledující kořeny a vlivyřeckého náboženství v celé středomořské kulturní oblasti. Náboženství seautorovi neredukuje na mýty o činech řeckých bohů – naopak se čtenáři snažízdůraznit kultovní pozadí řeckého náboženství, analyzuje mystéria, všímá simagie a lidových zvyků. A protože je značný prostor věnován helénismu, můžesloužit i jako uvedení do náboženského prostředí vznikajícího křesťanství aobjasnit jisté rysy křesťanství, vysvětlitelné jako reakce na soudobé pohanstvínebo naopak jako převzetí některých jeho prvků.