Jste zde

O neuváženém slově (Mt 12,33-37)

autor: 

„Řeč je známkou osobnosti v dobrém i zlém," píše dánský jazykovědec Louis Hjelmslev (1899–1965) v knížce O základech teorie jazyka. Je zajímavé, jak každý z nás si uvědomuje sílu slova, ať už vědomě nebo nevědomě. Umíme slovem pochválit i pohanět. A slova nás také dokážou usvědčit, když nechceme mluvit na rovinu.

Stejně jako ovoce poukazuje na kvalitu stromu (Mt 12,33), tak i slova člověka vypovídají o jeho srdci.

Novozélandský biblista Warren Carter k Mt 12,36 poznamenává: „Co je neuvážené slovo? Patří sem anekdoty, zdvořilostní obraty, projevy spontánního rozhořčení? To asi ne. Ježíš varoval před hněvivými slovy (5,22–26), přísahami (5,33–37), prázdnými modlitbami (6,7), před slovy nemilosrdnými (6,14–15), úzkostlivými (6,31; 10,19), odsuzujícími (7,1), pokryteckými (7,4-5), před falešným vyznáním (7,21-22), slovy troufalými (8,19) i ustrašenými (8,26), a v aktuálním kontextu, před slovy, která odmítají Ježíšovo poslání a Boží záměry (9,11.34; 10,33; 12,2.24.31-32).“ (Warren Carter, Matthew and the Margins: A Sociopolitical and Religious Reading (Bible and Liberation, Orbis Books, Maryknoll, NY 2000, s. 276.)

Matoušovo evangelium 12,33-37

Návrh překladu a výkladových poznámek

12,33 Vypěstujtea dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Vypěstujte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.

12,34b (…). Vždyť z hojnosti srdce ústa mluví.b

12,35. Dobrý člověk z dobrého pokladuc vynáší dobré věci; zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé věci.

12,36 Pravím vám, že z každého neuváženéhod slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

12,37 Neboť budeš ospravedlněn podle svých slov a budeš odsouzen podle svých slov.

Poznámky

a. Doslova „Udělejte dobrý strom“. Sloveso poiésate („udělejte“) však může také znamenat „předpokládejte“, „vezměte si za příklad“, např. Jeruzalémská bible: „Vezměte dobrý strom (…) vezměte zplanělý strom“.

b. Původní znění Bezova kodexu (5. stol.) přidává ke slovesu lalei („mluví“) slovo agatha („dobré“): „Z hojnosti srdce ústa mluví dobré“.

c. Většina řeckých rukopisů má čtení „z dobrého pokladu (…) ze zlého pokladu“. Několik řeckých rukopisů sem přidává slova „svého srdce“: např. kodex Regius (8. století), který je uložen ve Francouzské národní knihovně: „Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vynáší dobré věci; zlý člověk ze zlého pokladu svého srdce vynáší zlé věci.“ Srov. Lukášovo evangelium 6,45: Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Vždyť z hojnosti srdce jeho ústa mluví.

d. Varianty překladu: „prázdného“, „neužitečného“, „planého“ „neopodstatněného“ (Jeruzalémská bible). Vzhledem ke kontextu (verše 34-35) je možný i překlad „z každého zlého slova“. Přídavné jméno argos znamená 1. nezaměstnaný, (jsoucí) bez práce. 2. líný, zahálčivý. 3. zbytečný (L. Tichý, Slovník novozákonní řečtiny, 2011). V Novém zákoně se vyskytuje 8x: Mt 12,36; 20,3.6 (nečinní dělníci); 1Tm 5,13 (2x); Titovi 1,12; Jk 2,20 (víra bez skutků je k ničemu); 2Pt 1,8.