Dementi

Rakouský měsíčník Kirche intern pravidelně paroduje jazyk církevních prohlášení „zveřejňováním" fiktivních prohlášení kardinála de Mentiho ze Ctihodné kongregace pro uvádění na pravou míru. V únorovém čísle se de Menti vyjadřuje k řešení problému ženatých kněží podzemní církve. Tito kněží zatěžují celou církev tím, že jako „v nezřízených dobách prvotní církve" žijí v „manželském společenství s osobami ženského pohlaví". Protože „v důsledku jisté dlouhověkosti ženatých kněží popřípadě jejich manželek se problém nezdá v brzké době řešitelný přirozenou cestou," nabízí Řím celou paletu možností. De Menti potvrzuje správnost převedení některých jedinců do řeckokatolické církve a vybízí k širšímu využití této možnosti - existuje přece ještě maronitská, melchitská, syro-indická a další východní církve... Ženatému kléru lze též doporučit přestup k anglikánům, protože přestup ženatých anglikánů ke katolické církvi není pro Řím neřešitelným problémem. Ještě účinnější by ovšem podle de Mentiho bylo vzít problém u kořene a po zpochybňování platnosti svěcení nyní sáhnout ke zpochybnění platnosti manželství. „S ohledem na tlak pronásledování v podmínkách diktátorského režimu je možné, že nebyly vůbec dány duchovní podmínky pro svobodnou vůli uzavřít manželství." Těm, kdo by ani po zneplatnění manželství nechtěli opustit své partnerky, lze doporučit jako podruhé sezdaným, aby žili jako bratr a sestra. Dodržování by ovšem musela kontrolovat speciální církevní komise. Zatvrzelce, kteří nepřijmou žádné z těchto řešení, by bylo možno poslat do některé odlehlé poustevny, o jejichž restituci je třeba urychleně jednat se státem.