Zprávy

Orthodoxní církve ve finanční krizi za koronavirové krize

Kathpress č. 96 Kvůli opatřením k zastavení pandemie klesají finanční příspěvky věřících a ruská orthodoxní církev v Rakousku apeluje na věřící s prosbou o finanční dary, protože zde nejsou církevní příspěvky jako v katolické a evangelické církvi. Orthodoxní církev je závislá na darech svých věřících, které souvisejí s návštěvou bohoslužeb nebo chrámů – a ty jsou v souvislosti s pandemií uzavřeny. Propad příjmů je až 90%. Počet ruských orthodoxních věřících v Rakousku se odhaduje na 40 000, duchovním i administrativním centrem je katedrála sv. Mikuláše ve Vídni.

Vyslanec papeže v Arábii se stěhuje do Střední Ameriky

Kathpress č. 96 Podle oznámení Vatikánu ze 17. 4. 2020 vyměnil papežský vyslanec na Arabském poloostrově arcibiskup Francisco Montecillo Padilla (66) svoje dosavadní působiště za Guatemalu, kde bylo místo papežského nuncia od listopadu neobsazené. Nástupce Padilly v Kuvajtu nebyl ještě oznámen.

Filipínský duchovní zastupoval od roku 2016 Svatý stolec v Kuvajtu, Bahrajnu, Spojených emirátech a v Jemenu jako nuncius i jako delegát pro Arabský poloostrov. V roce 2017 dostal navíc nunciaturu v Kataru.

Camillo Ballin, biskup pro země Golfského zálivu Kuvajt, Bahrajn, Katar a Saúdskou Arábii zemřel ve věku 75 let o Velikonoční neděli. Na jeho místo také nebyl zatím nikdo jmenován.

Dar buddhistů z Myanmaru Papežskému pomocnému fondu pro boj s koronavirem

Rangún, (KAP/KNA) Jeden z prominentních buddhistických mnichů z Myanmaru (Barmy) Sitagu Sayadaw daroval prostřednictvím mandalajského arcibiskupa Marco Tin Wina fondu pro boj s koronavirem, zřízenému papežem Františkem, šek na 10.000 dolarů. Kromě finančního daru věnoval buddhistický učenec množství potravin pro sirotčince a další potřebné v diecézi Mandalay. Arcibiskup zdůraznil že „jeho dar je pro lidi celé země poselstvím harmonie mezi náboženstvími.“

Mnich Sitagu Sayadaw získal v uplynulých letech pověst podporovatele dialogu mezi náboženstvími. V listopadu 2017 se setkal s papežem Františkem při jeho návštěvě v Myanmaru, ještě předtím se setkal v roce 2011 v Římě s papežem Benediktem XVI.

Vyšel nový sborník „Slavnosti žehnání v otevřené církvi“

Bonn, (KAP/KNA) Nový sborník s názvem „Slavnosti žehnání v otevření církvi. Nové formy bohoslužby v teologické reflexi“ (Segensfeiern in der offenen Kirche. Neue Gottesdienstformen in theologischer Reflexion) chce podnítit k zamyšlení. Obsahuje statě od 18 mezinárodních teologů a teoložek různých vyznání. Podle sdělení Katolické teologické fakulty University Erfurt jsou editory erfurtská dogmatička Julia Knop a liturgik Benedikt Kranemann. Tematicky je kniha rozdělena na teologii žehnání, modely praxe a otázky, jak se mohou tradičních forem žehnání vyvíjet dále vzhledem k dnešním výzvám církve a společnosti. Pastorační situace zahrnuje široké spektrum: od žehnání novorozenců přes církevní oslavy životních etap a nemocniční pastoraci až k manželství a partnerství. Mezi autory je např. innsbrucký pastoralista Christian Bauer, salzburský dogmatik Hans-Joachim Sander nebo teoložka rakouského původu Teresa Schweighofer vyučující v Berlíně.

Kardinál Vallini odstupuje z okruhu volitelů papeže

Kathpress č. 95 Emeritní kardinál-vikář římské diecéze dovršil v pátek 17. dubna 80 let svého života a tím dosáhl věkové hranice, která ho vylučuje z okruhu volitelů papeže, takže nyní má právo volit papeže jen 122 kardinálů z 223.

Neapolský církevní právník Vallini byl na kněze vysvěcen v roce 1964. Papež Jan Pavel II. (1978-2005) ho jmenoval roku 1989 světícím biskupem neapolské diecéze. O deset let později se stal Vallini biskupem v Albanu v regionu Latium. Příští krok kariéry následoval v roce 2004 jmenováním prefektem Apoštolské Signatury, nejvyššího soudu římské kurie.

Benedikt XVI. (2005-2013) potvrdil Vallini v jeho úřadu a roku 2006 jej jmenoval kardinálem. Roku 2008 jmenoval německý papež Itala kardinálem vikářem Říma a arciknězem Lateránské basiliky. I za papeže Františka zastával Vallini důležité funkce: argentinský papež ho přijal do nově založené rady pro hospodářské záležitosti. Jen pár měsíců po Valliniho odstoupení, podmíněném věkem, jej František znova jmenoval v roce 2017 členem Signatury.

Papež přijal předčasnou resignaci peruánského biskupa

Vatikán (KAP) Papež František přijal předčasnou resignaci biskupa Callaa v Peru. Podle sdělení Vatikánu nahradí Španěla Jose Luise del Palacio (70) apoštolský administrátor Robert Francis Prevost. Tento občan USA je biskupem peruánské diecéze Chiclayo. K pozadí této personální změny nevydal Vatikán žádné prohlášení. Biskupové jsou obvykle podle církevního práva vyzváni teprve po dovršení 75. roku života k nabídnutí své resignace.

Del Palacio patří k duchovnímu hnutí „Neokatechumenátní cesty“ (Neokatechumenalen Weges). Hnutí má podle vlastního prohlášení více než 20 000 společenství se zhruba 1,5 miliony členů ve více než 130 státech. Před několika měsíci se postaraly o senzaci zprávy o jednom knězi z diecéze Callao, kterému měli vyhrožovat smrtí členové Neokatechumenátní cesty. Není jasné, zda existuje souvislost s odstoupením biskupa a touto událostí. Del Palacio vedl diecézi Callao od roku 2012.

Kardinál Kasper: Církev je v krizi

Frankfurt, (KAP/KNA) Podle názoru emeritního kuriálního kardinála Waltera Kaspera k diskusi o možných reformách v katolické církvi žádná cesta nevede.

"Církev je v celém západním světě v krizi", prohlásil někdejší vatikánský "Ministr pro ekumenu" v rozhovoru pro "Frankfurter Allgemeinen Zeitung". K tomu otřásly hodno-věrností církve u mnoha lidí skandály se zneužíváním, "zvláště jejími nositeli úřadů".

"Církev nemá jinou možnost, než se postavit reformnímu diskursu", prohlásil Kasper.

Zároveň kardinál varoval před tím, že k novému začátku nestačí jenom hodit to staré přes palubu, církev musí začít úplně znovu.“

Tak nesmí například jít o to, vzít korona-krizi nebo zneužívání jako záminku k odstranění církevních úřadů. Místo toho je třeba se zamyslet nad kořeny a tím i nad poselstvím evangelia. „Ten, kdo jen něco málo pochopil z evangelia, ví, že je a musí být ostnem v těle.“

Markéta Sedláčková o církvi

„Od církve očekávám, že nebude obrazem farizejů – tedy vyžadující dokonalost, poučující, svazující, hierarchicky nadřazená obyčejným věřícím, ale že bude obrazem Ježíše – tedy pokorná, sklánějící se, pomáhající, naslouchající, rozumějící a slitovná. Zároveň si ale nemyslím, že by se církev měla redukovat na sociální práci a hospice (přestože je to v dnešní společnosti pravděpodobně její nejuznávanější činnost), nýbrž měla by být i kritická vůči dnešní společnosti – ale konstruktivně. Nabízet alternativní cestu, připomínat duchovní rozměr života, rozněcovat touhu po hledání smyslu a dávat naději v těžkých životních chvílích.“