Komuniké Mezinárodní starokatolické biskupské konference Utrechtské unie 2000

21.-27. 5. 2000 se shromáždili ve Vratislavi v Polsku biskupové sdružení v Utrechtské unii ke své každoroční konferenci. Na pořadu jednání stálo mnoho bodů.

Konečně mohl být odhlasován nový statut Utrechtské unie. Vstupuje v platnost namísto zásadních dokumentů z roku 1889, které byly přepracovány již v letech 1952 a 1974. Utrechtské prohlášení z roku 1889 zůstává pochopitelně nedotčeno. Tím se dostala již dlouho plánované přetvoření Utrechtské unie ke konci. Zvláště je třeba poukázat na základní teologický dokument – Preambuli.

Podrobně bylo projednáváno napětí, které vzniklo v Utrechtské unii kvůli svěcení žen. Usilovně se pracuje na dosažení obnovení plného církevního společenství mezi všemi členskými církvemi. Snahou je mít v roce 2003 jasné poměry.

Do Utrechtské unie byla přijata Starokatolická církev na Slovensku. Vznikla, protože rozdělením Československa nastala nová církevní situace.

Starosti činí napětí uvnitř Polsko-katolické církve v USA a Kanadě.

Na konferenci v roce 1999 usnesené vytvoření „místa pro informaci a komunikaci“ bylo obsazeno paní Lic. Theol. Majou Weyeramannovou z Bernu ve Švýcarsku. Svou činnost začne 1.9.2000. Má tím být zlepšena komunikace mezi starokatolickými církvemi navzájem a mezi místními církvemi a biskupskou konferencí.

Na úzké vztahy mezi Utrechtskou unií a pravoslavnými církvemi padly kvůli ordinaci žen těžké stíny. Aby se něco proti takovému vývoji učinilo, bylo usneseno (po dohodě s patriarchou v Cařihradě) vytvořit novou smíšenou komisi s redukovaným počtem členů. Kromě toho má být pokud možno co nejrychleji dokončeno informování o starokatolicko-pravoslavném dialogu a jeho výsledky mají být publikovány.

Důležitým tématem byly vztahy mezi římskokatolickou církví a Utrechtskou unií. Zamýšlejí se nové kroky k zintenzivnění kontaktů. Při ekumenické bohoslužbě polských církví, které se zúčastnili i tři římskokatoličtí biskupi, se postavil arcibiskup Glazemaker zásadně za starokatolické ekumenické snahy. Se zadostiučiněním konstatovala konference podstatné zlepšení vztahů mezi polsko-katolickou církví a římskokatolickou církví.

Dohoda z Porvoo (společné prohlášení anglikánských církví Velké Britanie a Irska, jakož i severských luterských církví) zůstává tématem konference, protože Utrechtská unie má zvlášť úzké vztahy k anglikánskému světovému společenství.

IBK se zaobírala také výbojem Světové rady církví (WCC). Sleduje změny vztahů mezi pravoslavím a WCC s velkou starostí. Přivítala, že jeden člen IBK je členem zvláštní komise, která byla ustavena k odstranění těchto napětí.

IBK se rozloučila s arcibiskupem Dr. h. c. Glazemakerem, který konferenci předsedal od roku 1982. Příští řádné zasedání IBK se bude konat v září 2001 v Německu, poprvé za předsednictví arcibiskupa Dr. Jorise Vercammena.

Utrecht a Bern dne 29. 7. 2000