Obnova nebo oprava církve?

Se zájmem sleduji iniciativy a aktivity hnutí ve prospěch obnovy církve, které můžeme sledovat v posledních létech. Jako přírodovědec, praktikující křesťan a člen modlitební skupinky vítám všechny poctivé aktivity a rád bych věřil, že přispějí k rehabilitaci křesťanství a k nastartování nové éry. Touto poznámkou bych rád přispěl do diskuse a k zamýšlení se nad určitými problémy, o kterých se moc nemluví a které pokládám za důležité, dokonce klíčové.

Mluví se o obnově církve, myslím si ale, že je nutná náprava církve, což není totéž jako obnova. Ježíš nápravu předpovídá v Mt 17,11 a Mk 9,12. Proč náprava? Degradace křesťanství už trvá téměř 2000 let. Ze Skutků apoštolských lze vyčíst, že ta degradace začala už u apoštolů. V historii byly pokusy o obnovu, ale ne o nápravu. Náprava může začít až tehdy, provedeme-li analýzu chyb a nalezneme příčiny jejich vzniku. Analýzou příčin se dojde nakonec k tomu, že nebyla dodržena Ježíšova katecheze v plném rozsahu a také jeho instrukce. Někdy více, někdy méně. Nejsou-li vytvořené kontrolní mechanismy, jako je zpětná vazba, otvírá se prostor pro degradaci. Víme, že i apoštolům se stávalo, že Ježíšovy nerozuměli a bohužel, některé prvky nečistoty v nauce si „ponechali" i po zmrtvýchvstání Ježíše. S tím souvisí problematika Metanoia. Metanoia se hlásá po celou dobu křesťanství, ale prakticky se neprovádí. Metanoia je změna smýšlení a problém je, že se neví jak na to. Nahrazuje se často půsty a množením modliteb. Ale to není změna smýšlení. Půst v optimálním případě může být k tomu prostředkem. Ježíš vyzývá k Metanoia a neříká nikde, abychom prosili o dar Metanoia. To znamená, že je to problém, který si lidé musí vyřešit sami. Je to v jejich kompetenci; nebo alespoň někoho z lidí, kdo to musí vyřešit.

Chceme dělat evangelizaci. Jistě, je to potřebné. Ale jak, na jaké bázi? Mluví se o evangelizaci a lidem se nabízí katechismus. My potřebujeme pro křesťany (týká se to nás všech, mne nevyjímaje) kvalitní Ježíšovu katechezi. Mají-li rodiče předat dětem plnohodnotnou víru a ne nějaký paskvil, tak rodiče sami musí být kvalitně vyučeni. Vzhledem k tomu, že máme hodně křesťanských denominací s různými interpretacemi evangelia, je nutné, aby byl zahájen ekumenismus nového typu. Zástupci jednotlivých denominací si sednou ke kulatému stolu s jednou židlí volnou pro Ježíše a budou tvrdě diskutovat o tom, kdo a jak se odchyluje od evangelia ve smyslu „padni, komu padni" a řešení problému musí být potvrzeno Ježíšem. Vyžaduje to ale poctivé a spravedlivé a ne zaslepené lidi, kteří jsou schopni přijímat kritiku. Je zřejmé, že účastníci takové diskuse musí předtím projít metanoizačním procesem, opravou myšlení. Ať si nikdo nedělá iluze, pokud by si myslel, že se ho to netýká. Kdo si troufne říct, že je na tom lépe než sv. Petr? A ten si svá selhání poctivě přiznal. S tím také souvisí nutnost provedení kvalitního překladu Bible bez nečistot znemožňujících pochopení Ježíše a pak provedení rekonstrukce Ježíšovy katecheze. Dovedu si představit, že mnoho lidí se nad tímto požadavkem usměje. Evangelia jsou stručná a neposkytují celou Ježíšovu katechezi. Ten, kdo se chce zabývat Ježíšovou naukou, musí mít možnost pochopit Ježíšovu katechezi takovou, jaká byla. Proč bychom měli být omezováni? Ovšem, že rekonstrukce musí být provedena s pomocí Ducha Svatého a potvrzena Ježíšem. Myslím si, že vzhledem k tomu, že to je také Ježíšova touha, dojde přitom také k „erupci" charismat. Evangelizace totiž nutně musí být doprovázená skutky. Zde platí Ježíšovo (J 10,37): „Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi". V dnešní době se lze už poměrně často setkat s darem jazyků, který může být důležitý pro jednotlivce, ale není to doklad pro jiné, že dotyčný má kvalitní víru, rozumí evangeliu a správně ho vykládá. To je moje zkušenost. V této souvislosti je nutné připomenout, že ve věcech, které můžeme sami od sebe rozeznat, tak na to doklad nepotřebujeme a ani nedostaneme (Mt 16, 1-4).

Připomenu ještě jednu důležitou věc a to, že víra dle Ježíšovy katecheze (viz setník z Kafarnaum, krvotoká žena, Syrofeničanka, kteří byli Ježíšem chváleni za víru) je něco jiného, než co jsme zvyklí říkat my. Víra je proces, který se týká nejen Ježíšovy nauky, kterou předkládá, ale i toho, co člověk vidí na vlastní oči (viz. Jan 10,38: „Nechcete-li věřit mně (mým výrokům), věřte skutkům (které vidíte a neprovádějte redefinici, že je to z moci Belzebubovy nebo nechtějte jasnou skutečnost umlčet násilím), abyste poznali a uvěřili, že já jsem v Otci a Otec je ve mně". To je ale problém, který vyřeší metanoizace.

Těch problémů, ve kterých máme nejasnosti je hodně, jako např. proč byl Ježíš ukřižován, znalost funkce Eucharistie (přijímání pod obojím), v otázce Božího království, v otázce klíčového hříchu proti Duchu svatému, proč nejsou vyslyšeny modlitby, mohou-li se křesťané vyhnout utrpení (případně za jakých podmínek), co je kompetence člověka a kompetence Boha, problematika jednoho ovčince, nečistota v Nové Smlouvě atd. Je zřejmé, že tyto problémy se vyřeší, podstoupíme-li metanoizaci, opravíme si myšlení, provedeme rekonstrukci Ježíšovy katecheze a porozumíme Ježíši. Velkým pomocníkem na této cestě nám mohou být přírodní vědy. Bůh stvořil hmotu a zkoumání hmoty a jejích vlastností nám může významně pomoci při opravě myšlení, při odstraňování psychické slepoty, bezproblémového uznání chyby a hledání příčin neúspěchu a tedy natrénování si zpětných vazeb (viz. L 16,9, ale se správným překladem). S hmotou nelze hrát pokryteckou hru. Proces s Galileem a následnou dvojkolejnost náboženství a přírodních věd, která trvá více méně až do dnešní doby, pokládám za velkou tragédii. Myslím si, že výuka přírodních věd by měla být povinná na teologických fakultách.

Všichni jsme psychicky slepí. Pokud si to připustíme, vykročili jsme správným směrem a Duch svatý nás rád bude provázet. Ježíš na slepotu několikrát důrazně upozorňoval. Žít v iluzi, že se mne slepota netýká, je nebezpečné. Hrozí za to běda. Proč tyto věci tak zdůrazňuji? Nepůjde-li se po příčinách degradace církve, tak jsem přesvědčen, že veškeré snahy o obnovu resp. opravu církve skončí jejími kosmetickými úpravami. Metanoizace se týká nás všech, počínaje papežem a konče řadovým věřícím. Doba je kritická. Kéž bychom ji nepromarnili a neodsunuli nápravu křesťanství o mnoho a mnoho dalších let tím, že se spokojíme s několika kosmetickými úpravami.