Jste zde

295 - léto 2017

autor: 

Argument proti mnohoženství

Od začátku reformace letos uplyne 500 let. Známý protestantský teolog Jürgen Moltmann ji přesto považuje za nedokončenou. Což není samo o sobě vlastně kacířská ani novátorská myšlenka – rozvíjí známý Barthův postulát ecclesia semper reformanda est, církev je třeba reformovat pořád. Zajímavé však je zamyslet se s Molt-mannem nad tím, kde všude má reformace udělat další krok.

Mě oslovila myšlenka, že je důležité se začít na hřích dívat i z perspektivy oběti, nejen hříšníka, a více pomáhat obětem zla, aby se zbavily následků cizích hříchů, které na sobě nesou. Všichni jsme přece jak pachateli hříchů, tak i jejich oběťmi, často se dokonce stáváme pachatelem i obětí jediného zlého činu naráz.

Klaus Müller se kriticky zamýšlí nad sliby a možnostmi neurovědy, ve druhé části článku pak dští síru na umělou inteligenci (AI) a na firmy, které ji využívají. Připadá mi, že Müller AI poněkud démonizuje. Ani sebevětší hromady dat a seberychlejší čipy zatím nejsou schopné uskutečnit jeho dystopické vize. Nejhorší, co běžného člověka dnes v této souvislosti potkává, je obvykle to, když ho na internetu pořád otravují reklamou na výrobek či službu, kterou vyhledával a koupil už před několika dny, ale umělá inteligence Googlu stále doufá, že by mohl mít ještě zájem.

Na druhou stranu je jak neurověda, tak umělá inteligence již silná (a nebezpečná) dost, aby dokázala leckoho nevinného poškodit a hlavně deformovat naše vnímání světa. Například pokud za všechno může „mozek“ nebo „neuronové sítě“, jde vlastní odpovědnost stranou. Proto je dobré nepropadat jednostrannému technickému optimismu, ale vidět i odvrácenou stránku technologii.

Dva texty jsou v podstatě inspirativní teologické meditace osvětlující několik aspektů jednoho duchovního jevu. Martin Gruber se věnuje „šťastné zemi“, tedy představě ráje či pozitivní utopie, a Jürgen Ebach tichu a mlčení v bibli. A další dva příspěvky upozorňují na problémy: Pavel Kuneš líčí střet s asociálním knězem a Pavel Hradilek rozebírá takzvané překřtívání.

Ve volném seriálu překladů z Concilia 5/2016 věnovaného kanonickému právu následuje úvaha o vztahu práva a teologie od Felixe Wilfreda. Mimo jiné zmiňuje stav, kdy „teologie otvírá kanonickému právu nové obzory, avšak právní předpisy takové vize omezují; vznikající spory nedovolují zavádět v církvi změny a novinky,“ a také otázku, jak právo uzpůsobit jiným kulturám (kontextualizovat).

S kulturou a právem souvisí nejrozsáhlejší text tohoto čísla, studie o polygamii Stanislava Heczka. Snaží se férově popsat nevýhody i přínosy, ale snad dost nezdůraznil to, co považuji za hlavní argument proti mnohoženství: Pokud si několik žen konkuruje v souboji o přízeň mocného patriarchy a na druhé straně nezbývají manželky pro masy chudých mužů, tak nemůžeme hovořit o rovnosti mezi lidmi. Ženy pak nejsou rovny mužům, chudí jsou v moci boháčů a sociální napětí roste. Je náhoda, že současný terorismus často vychází z kruhů, které jsou prostřednictvím doslovného čtení koránu takovým chápáním mezilidských vztahů ovlivněné?

Milí přátelé, přeji vám příjemné a požehnané léto.