Zprávy

Kardinál Kasper: katolíci a evangelíci se od sebe učí

Mnichov (KAP) Kardinál Walter Kasper jasně odmítl tzv. „ekumenu návratu". Podle této představy by se měli všichni ostatní křesťané „vrátit zpět" do katolické církve. V dějinách, ani v církevních dějinách nelze „nikdy jít směrem nazpátek", uvedl prezident Papežské rady pro jednotu křesťanů v rozhovoru pro Münchner Kirchenzeitung. V ekumeně jde o „vrůstání do plného církevního společenství, přičemž se obě strany mohou od sebe navzájem učit". Katolíci se v minulých desetiletích od evangelických křesťanů mnoho naučili, vysvětluje Kasper. To se týká např. významu Božího slova, výkladu Bible a zvěs­tování: „A evangelíci se v současnosti učí od nás, pokud jde o utváření a význam bohoslužby." V otázce úřadu však ještě existují rezervy.

Cílová představa „usmířené různosti" je chápána velmi rozdílně, naznačil kardinál. Z katolického pohledu to znamená, že sice mohou existovat komplementární rozdíly, ale žádné rozporné protiklady. „Jedna církev nemůže vnímat něco jako ustanovené Ježíšem Kristem, co druhá církev vylučuje," prohlásil kardinál. Katolická církev se nemůže vzdát kněžství, biskupského úřadu a Petrovy služby pro plné církevní společenství.

Podle Kaspera v současné době existují mezi katolickými a evangelickými křesťany nejenom rozdíly v otázce duchovního úřadu, ale také v etice. To se netýká jen jednotlivých otázek např. sexuální etiky nebo ochrany života, ale pojetí člověka vůbec.

Ke vztahu mezi katolickou a pravoslavnou církví řekl kardinál, že pro třetí tisíciletí je nutný „nový model jednoty mezi Východem a Západem". To se týká také Petrova úřadu, hlavní otázky v tomto dialogu. Přitom hrály velkou roli rozdílné mentality a historické zkušenosti. Společným základem pro řešení je podle Kaspera první tisíciletí.

Setkání mezi papežem Benediktem XVI. a ruským pravoslavným patriarchou Alexijem II. by si Kasper velmi přál. Bylo by „velmi důležitým znamením také vůči světu a pro ekumenické hnutí".

Nový rumunský patriarcha

Bukurešť (KAP) Novým patriarchou rumunské pravoslavné církve byl 95 hlasy ze 161 zvolen dosavadní metropolita z Iasi, Daniel (Ciobotea). Jeho předchůdce v úřadě Teoctist I. zesnul 30. července ve věku 92 let. Volební grémium tvořili ze dvou třetin laici. Rumunský deník Ziua připomenul, že Daniel se tak stal prvním skutečně zvoleným patriarchou Rumunska - doposud výsledek volby vždy předem určovali rumunští králové nebo později komunisté.

Rumunský pravoslavný metropolita pro střední Evropu Serafim (Joanta) řekl v rozhovoru pro agenturu KNA, že nový patriarcha je asi nejlepším teologem Rumunska. Navíc se velmi angažuje sociálně a ekumenicky. Výsledek volby uvítala i německá římskokatolická charita Renovabis, která se orientuje na postkomunistické země. Její ředitel P. Dietger Demuth charakterizoval nového patriarchu jako otevřeného muže, který cítí povinnost sloužit jednotě křesťanů.

Po svém zvolení nový patriarcha zdůraznil, že se cítí vázán synodálním principem: „Patriarcha nemůže měnit směr, který udal posvátný synod. Je garantem toho, že se usnesení synodu uskuteční."

Objeveny fresky se sv. Benediktem z 11. století

Řím (KAP) Ve středoitalském Fondi byl objeven cyklus fresek z 11. století, znázorňující scény ze života sv. Benedikta. Zhruba 100 čtverečních metrů fresek bylo objeveno během restaurátorských prací v opatství San Magno. Mezi jinými se zde nalézá i scéna hostiny Benedikta se sv. Scholastikou, jeho sestrou.

Styl malby se podobá freskám z kláštera v Monte Cassinu, které byly zničeny během druhé světové války.

Církev v Maďarsku vyzařuje velkou naději

Budapešť (KAP) Osmnáct let po převratu a triumfálním nástupu západního konzumismu na sebe poprvé upozornila církev na plakátech v budapešťském metru. Na několik dní hlavní město ovládla městská misie: originální scény a pouliční akce na mnoha místech. Organizátorkou velké městské misie byla arcidiecéze Budapešť-Ostřihom v čele s dynamickým arcibiskupem kardinálem Peterem Erdö.

Na plakátech byl k vidění skateboardista se svým náčiním, kterým ukazoval vzhůru, směrem k nebi. Mottem městské misie byla Boží slova adresovaná proroku Jeremiášovi: „To, co s vámi zamýšlím, jsou myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti." Více než 3000 dobrovolníků pomáhalo při organizaci. Také v okrajových částech města s většinově romským obyvatelstvem se uskutečnily misijní programy a objevily charitní stánky.

Kardinál Erdö se s modelem městské misie seznámil podrobně nejprve v roce 2003 ve Vídni. Byl fascinován tím, jak církev na jedné straně široce otevřela své brány a na druhé straně vyšla do míst, kde se lidé běžně zdržují. Po Vídni následovala Paříž 2004, Lisabon 2005 a Brusel 2006. Příští rok bude následovat Varšava. Vrcholem městské misie byla bohoslužba s procesím světel, jejímž hlavním celebrantem byl kardinál Christoph Schönborn a jíž se zúčastnilo více než 10 000 věřících, mezi nimi mnoho mladých. Návštěvníci ze Západu žasli nad dobrou organizací maďarské církve. Ta se sice musí vypořádat s mnoha břemeny minulosti, ale už nyní - 18 let po převratu - skutečně vyzařuje naději.

Starý ritus latinské římské mše opět povolen

Vatikán (KAP) V září začal platit výnos Summorum pontificum papeže Benedikta XVI. ze 7. července, jímž se opět povoluje používání liturgie podle latinského misálu z roku 1962, tedy v podobě, jaká existovala před liturgickými reformami II. vatikánského koncilu. Doposud to bylo možné dělat jen s výslovným svolením místního biskupa. Nyní dokument Benedikta XVI. vyžaduje pro pravidelné slavení mše podle starého ritu pouze to, aby ve farnosti trvale existovala skupina věřících, kteří si to budou přát.

Papežovo rozhodnutí narazilo na kritiku například ze strany předsedy italského Svazu liturgů P. Filippa Rosy, který uvedl, že většina věřících nebude starému ritu rozumět a ani většina kněží už nebude schopna podle něho sloužit mši. Biskup z Cách a místopředseda německé biskupské konference Heinrich Mussinghoff zase vyslovil politování nad tím, že starý ritus obsahuje méně starozákonních textů než současný, což je podle jeho názoru ztráta.

Naopak jezuitský časopis Civilta Cattolica se v redakčním komentáři snaží situaci uklidnit. Argumentuje přitom nepodložeností obav z toho, že by nové nařízení mohlo relativizovat liturgickou reformu posledního koncilu nebo vést k rozdělení ve farních obcích. Papež podle článku jasně vyjádřil, že misál z roku 1962 je „mimořádnou formou" liturgie a že k celebraci podle starého ritu nesmí docházet z pouhé zvědavosti nebo touhy po náboženském folklóru. Spíše je podle jezuitského časopisu třeba rozhodnutí Říma chápat tak, že papež vyzývá ke smíření příznivců starého a nového ritu, kteří mají uznat přínos a právo na existenci i druhého způsobu slavení liturgie.

Změna na římskokatolickém stolci v Moskvě

Moskva (KAP) Po šestnácti letech v čele ruské římskokatolické církve byl moskevský arcibiskup Tadeusz Kondrusiewicz nahrazen dosavadním rektorem kněžského semináře v Petrohradě Paolo Pezzim. Kondrusiewicz byl zároveň jmenován arcibiskupem diecéze Minsk-Mogilev v Bělorusku. 47letý Pezzi pochází z italské diecéze Emilia-Romagna, je členem hnutí Comunione e Liberazione a kněžského bratrstva sv. Karla Boromejského a v Rusku pastoračně působí již téměř 15 let. Na papežské lateránské univerzitě promoval prací Katolíci na Sibiři - původ, pronásledování, současnost. Rektorem petrohradského semináře se stal roku 2006.

Kondrusiewicz, původem z polské menšiny v Bělorusku, byl na svém místě vystaven časté kritice pravoslavné církve. Jeho episkopát však zaznamenal rozvoj místní katolické církve. Začal s dvěma nebo třemi kněžími, zatímco dnes jich ve své diecézi má 130. Znovu vybudoval katedrálu, ordinariát a založil teologický institut a seminář. Pravoslavná obvinění z proselytismu - tedy přetahování věřících - Kondrusiewicz odmítá: „V Rusku jsme nikdy politiku proselytismu neprovozovali a nemáme to ani v úmyslu. Proselytismus je proti naší mentalitě a proti našemu teologickému přesvědčení."