Moji drazí,
posílám moc pozdravů, vzpomínek a díků vám všem, mně tolik blízkých.
Člověk ty opravdové vztahy pocítí a ocení až v cizině. Upřímné díky vám
všem jak za podporu duchovní (která mě držela nad vodou, aniž jsem si
to mnohdy uvědomila), tak za ten lidský, přátelský kontakt, který vždy
potěšil, úsměv, stisk ruky, tak i moc dík za pomoc praktickou, kdy jste
nám nikdo neodmítl pomoc. A nejvíc dík za poslední večer s vámi, vaše
modlitby a přání. Když je mi někdy smutno po někom blízkém, tak si to
vybavím, a ani netušíte, jak to působí za ten oceán. Neposílám vám pohled
velkoměsta Vancouver, kde jsem zatím byla 2x, ale pozdrav z krajiny, kde
žiji, projíždím si ji na kole, vnímám krásu a vůni přírody, která je tady
opravdu svěží a panenská.
No a když vám někdy zbyde chvilka (ty jsou vzácné, já vím) a budete se
chtít se mnou podělit o čemkoli, co se u nás doma děje, budu Vám moc
vděčná. Když mi při večeři Jim předal můj první dopis z Československa,
prý jsem zazářila jak svíce. A když jsem měla telefon od nás, tak se velice
divili, jak rychle umím mluvit.
Tak ještě jednou dík za vše! Vzpomíná vaše vděčná Ema
Poslední komentáře