Ekumenická obnova sboru - Misie jako překonávání hranic

Pozvání sborům k účasti na procesu ekumenického vzdělávání

1. Úvod

Poslední konference o světové misii, pořádaná Světovou radou církví v květnu 1989 v San Antoniu (USA), znovu zdůraznila, že je to Boží milosrdenství, které nás vyznamenává, abychom se účastnili jeho misie ve světě: "Naše pověření vydávat svědectví je především darovaná milost a nikoli uložená povinnost." (SA, sekce I.2) Je to výraz téže milosti, že Bůh svým Duchem svou církev stále proměňuje a obnovuje, aby mohla plnit své pověření: "Misie ve jménu živého Boha vede ty, kteří v ní působí, nutně k pokání. Každé volání k pokání a k službě Božímu království musí začít pokáním těch, kdo volají, kdo vyslovují pozvání." (SA, sekce I.6) Projektem "Ekumenická obnova sboru - Misie jako překonávání hranic" chtějí Konference evropských církví (studijní oddělení) a SRC (oddělení pro světovou misii a evangelizaci) učinit společný pokus: vyvolat proces ekumenického vzdělávání v zájmu takové obnovy, jehož by se od počátku účastnily sbory. Pro členské církve KEC je to část jejich studie "misie církví v sekularizované Evropě". Vyplatí se nově si všimnout trvale platných vhledů ekumenické studie o misijních sborech z 60. let. (sr. odstavec 5. 1) Současně však záleží na tom, aby sbory dělaly vlastní objevy, když hledají, co od nich očekává Bůh dnes v jejich zvláštní situaci, a aby vstoupily se svými objevy do sdílení s jinými sbory, které hledají stejně. Toto "pozvání" má k tomu dát podnět.

2. Oč má jít? (stanovení cíle)

Při pojmu "misie" mnozí myslí především na své přání, aby jejich vlastní sbor a církev opět rostly a počet jejich členů se zvětšil. Měli bychom se varovat toho učinit měřítkem a motivem svého jednání zájem vlastní církve. Musíme se ptát napřed na Boží misii. Oč půjde potom? Při "misii" jde o Boží plán, o Boží jednání k záchraně celého světa. "Misie má původ jen v Boží péči o celé stvoření, v jeho bezpodmínečné lásce ke všem lidem a v jeho vůli vytvořit jednotu a společenství se všemi a mezi všemi lidmi." (SA, sekce I.l) Hovoříme-li o "ekumenické obnově sboru", pak jde o "pevnou Boží vůli spojit všecky lidi v jediném společenství" (SA, sekce IV.2), nejen o společenství ve vlastní církvi. Současně máme myslet na Boží priority v rámci této jeho pevné vůle - na "Boží zálibu v chudých" (Melbourne 1980), kteří jsou obětí destruktivních sil, které lidské společenství štěpí pro své egoistické zájmy. Kdo jsou tyto oběti na našem místě, v naší zemi, v dnešním světě? Co nám brání je vidět a slyšet jejich křik? Způsob, jak žije náš sbor, může být takovou překážkou. Proto sbory, které přijmou toto "pozvání", dostanou podnět, aby si ujasnily sborovou a situační analýzou svou skutečnou roli na svém místě a s pomocí biblického studia k tomu zaměřeného vyhledaly, kterým směrem je chce vést Duch svatý. Křesťanské sbory jsou se svým životem a svědectvím nositeli zvěsti o Boží lásce, která platí pro celou "ekuménu" (tj. "obydlenou zemi"). Jak vypadá tato "ekuména" ve vašem místě? Která Boží zaslíbení pro ni platí? Při tomto pohybu od sboru k ekuméně v místě a tím k obnovenému a širšímu společenství narazíme na hranice, které je třeba překonat s Boží pomocí. Při "misii" mnozí myslí na překonání zeměpisných hranic, což bylo příznačné pro světovou misii. Ale i na vlastním místě jsou hranice - např. sociální a kulturní bariéry - které musí být překonány, pokud omezují nabídku Boží lásky, určené všem lidem. Sbor, který začíná dělat, co dává poznat Boží Duch, prožije, jak Bůh dá vzrůst.

3. Nutné kroky

3. 1. Utvoření týmu

Sborům, které se chtějí podílet na tomto projektu, doporučujeme vytvořit skupinu, jejíž složení odpovídá pokud možno složení sboru a sociálním vrstvám místa. Přitom je třeba dbát zvláště na rovnoprávný podíl žen a mužů. Pro tuto skupinu je třeba použít členů z vedení sboru a zástupců pokud možno všech skupin sboru (včetně mládeže!), ale i dvou lidí, kteří ke sboru nepatří a jsou přizváni ke spolupráci jako "poradci zvenčí". Ti mají reprezentovat sociální vrstvy, které ve sboru nejsou dostatečně zastoupeny, nebo skupinky, které v církvi a ve společenství stojí na okraji. Mají pomoci, aby sbor pochopil, jak se jeví zvenčí a jaké má místo ve společenství. Je-li v místě více křesťanských sborů různých konfesí, bylo by důležité usilovat o ekumenickém složení týmu. Jsou-li vaše místo nebo váš sbor malé, doporučuje se spolupráce se sousedními sbory. Složení týmu má pro zdar analýzy zásadní důležitost. Proto je mu třeba věnovat zvláštní péči.

3.2 Přípravné rozhovory ve skupině

Takto vytvořená skupina by se měla nejprve dohodnout na své úloze a zjistit, nakolik si může osvojit koncepci tohoto dokumentu. (sr. 5. dodatek) Skupina by si měla ujasnit, že její práce může vést ke konfliktům ve skupině i ve sboru a k odhalení skrytých napětí. Ale právě schopnost konflikty unést a společně zvládat je důležitý znak misijního sboru jako společenství, jež pomáhá členům růst v jejich emoční stabilitě. Aby byla skupina připravena k analytické práci, je důležité, aby si mezi sebou vyměňovala osobní záležitosti, např. v rozhovoru o otázkách: - co znamená sbor pro můj všední život? - co se mi na sboru líbí - nelíbí? - co čekáme od spolupráce v této skupině? - čeho se současně bojíme? Konečně by bylo důležité společně zjistit písemně, které změny ve sboru považuje tým za nutné, než analýzu začne. Tak může později srovnat své pohledy se svým míněním před analýzou a lépe dbát na to, aby si příliš rychle analýzou nenechal potvrzovat své předpojaté myšlení. Po tomto kole by se měla skupina dohodnout na pracovním plánu a časovém vymezení: Kolik času potřebujeme? Kolik času si smíme dovolit?

3.3 Provedení sborové a situační analýzy

Když se skupina dohodla na svém úkolu, může začít vlastní analýza. V oddíle 4 tohoto návodu jsou jmenovány pro příklad důležité otázky. Ty by měly být - podle situace - doplněny nebo změněny. Pokud se skupina shodne na otázkách, které je třeba v analýze položit, měla by zpracovat časový plán. Mělo by být jasné: - které otázky může zodpovědět skupina sama - co je třeba prohovořit ve sborovém shromáždění či ve skupinách - co by mělo být předmětem individuální ankety (kdo komu položí otázky) - co může být zpracováno shromážděním informací (odkud?) Do časového plánu analýzy mají být zapracovány práce s Biblí (sr. 3,4), aby bylo možné nutné vzájemné působení.

3.4 Práce s Biblí

Souběžně se situační analýzou by měla skupina ve sborech podnítit biblické studium pod hledisky: Co znamená Boží zaslíbení nového světa, v němž si "spravedlnost a pokoj dají políbení" (Ž 85), pro náš dnešní svět? Kde vidíme dnes znamení Boží přítomnosti, přítomnosti Božího království či Kristovy výzvy jeho sboru? Kde vidíme dnes při práci mocnosti zla v boji proti Bohu? Úkolem týmu bude zvolit takové texty, které hovoří do situace v místě a jež jsou biblickým konkretivem našich názorů a přání. Je to nelehká, ale povzbuzující úloha. Je nutné, aby skupina zůstala vůči sobě kritická a nevyhledávala texty, které mají potvrdit vlastní představy. Předkládáme návrhy, jež mají pomoci sledovat linie biblické tradice dříve, než zvolíme texty pro vlastní práci s Biblí, jež má provázet sborovou a situační analýzu:

a) Lekce o putujícím Božím lidu na cestě z otroctví (Egypt) zkouškami (poušť) do zaslíbené země: z 2. knihy Mojžíšovy a epištoly Židům

b) Nečekaná setkání s Bohem: Gn 18; Mt 25, 31-46 

c) Boží zaslíbení o obnově všeho stvoření: např. Mi 4,1-4; Iz 65, 17-25; Ž 85; Ef 1, 10-11; Zj 21

d) Falešná očekávání od Zachránce: Mt 4, 1-11

e) Znamení Božího království zde a dnes - i jeho příchodu, který očekáváme: blahoslavenství (Mt 5, 1-10; L 6, 20-26)

f) Společenství křesťanů jako předjímka Božího království a současně společenství hříšníků, které potřebuje odvrácení od falešných směrů: 1 K 11; Zj 2-3

g) Kristus boří dělící hradby a hranice: L 19, 1-10; J 4; Ef 2, 11{22; Ga 3, 23

h) Duch svatý vede církev tak, že objevuje nové a nečekané aspekty Božího plánu spásy: vybrané texty ze Skutků i) Boží chvála z hlubin (bohoslužba): např. Ž 22, 73, 103, 147; Fp 2,5-11; Zj 5

3.5 Pojmenování důsledků

Obojí postup - situační analýza a studium Bible - se mají setkat. Je úkolem týmu vypracovat otázky, které se podávají ze setkání situace a biblické zvěsti pro další cestu sboru a podle možnosti prohovořit je s celým sborem: - Čemu jsme se naučili? - Co z toho vyplývá? - Co je třeba držet? - Co je třeba změnit? - Které příští kroky učinit? (sr. k tomu 4.4 Sbor na cestě)

3.6 Od přemýšlení k činům

Jakmile je jasné, které nejbližší kroky chce sbor učinit, je třeba začít. Jen když činíme, co nám Boží Duch dává poznat jako Boží vůli v naší situaci, porosteme v poznávání Boží vůle. Bylo by dobré, kdyby tým mohl poskytnout první praktické podněty dříve, než ukončí svou práci. Celý proces je otevřený do budoucnosti a pokračuje v činění poznaného a v poznávání během činění. Po určitém čase se může ukázat, že nový "tým" vyzkouší, které další kroky by měl sbor podniknout. 

3.7 Výměna zkušeností

Během této práce na objasnění situace a při společném hledání důsledků pro další cestu sboru tým písemně zachytí nejdůležitější data, postřehy, názory (též biblické texty, které pomohly) i předsevzetí. Pozvání ke spolupráci na ekumenickém projektu znamená pozvání k výměně zkušeností s ostatními - i přes hranice zemí. Při tomto sdílení budete potřebovat svůj vlastní příspěvek. Zapisujte proto, prosím, i předběžné výsledky svého úsilí a pošlete je na adresu, odkud přijde tento dopis. Dostanete odpověď, snad navážete styk se sbory, jejichž zkušenosti by mohly být pro vás důležité, nebo přijde pozvání k vyslání malé skupiny k ekumenické konzultaci a k výměně zkušeností s jinými sbory. Nositelé tohoto ekumenického projektu na mezinárodní úrovni potřebují vaše příspěvky, aby s pomocí vyhodnocení takových příspěvků ze sborů mohli dát podněty, jež povedou dál.

4. Otázky k objasnění situace

Před použitím otázek zde uvedených by měl tým prozkoumat, které zde neuvedené otázky bude třeba připojit. Je též možné, že tým určité otázky nepovažuje za důležité nebo je má za těžké. Bude dobře později zachytit, které otázky byly vypuštěny a proč. To vše má sboru pomoci najít své místo ve svém okolí a vyhledat, jakou změnu (či dokonce obrácení) sbor potřebuje. Pro tento proces je nutné stále mít na zřeteli souvislost mezi místními a globálními problémy. Proto bude nutné u většiny navržených otázek brát ohled na tuto souvislost: Jak dalece je naše místní situace podmíněna situací národní a globální? A naopak: Jak dalece působí naše místní situace na situaci národní a globální?

4.1 Místo a jeho obyvatelé

- Kolik lidí (v jakém věkovém složení) žije v naší obci (městě, čtvrti) a z čeho žijí? - Co máme rádi na své obci? - Co tu nejvíc zaměstnává lidi (obavy, naděje, zájmy)? Jaké místní problémy jsou předmětem rozhovorů, které z nich jsou předmětem veřejných či skrytých konfliktů? - K jakým nejdůležitějším změnám došlo v posledních 10 letech? - Kde potkáváme chudobu, vykořisťování nebo útisk určitých skupin? - Kde jsme vybízeni k setkání křesťanů a nekřesťanů? - Jaké představy o hodnotách a ideologiích převládají? Jak jsou populární? - Kde jsou nejsilnější napětí ve vztazích k hodnotám, jež zastává křesťanský sbor? - Jaké vývoje a konflikty ve společnosti vybízejí církev k misii?

4.2 Sbor a jeho členové - Kolik lidí (v jakém věkovém složení) patří k vašemu sboru? - Kolik z nich je možno považovat za aktivní členy? - Kolik placených a dobrovolných pracovníků má váš sbor? Kolik zvláštních zařízení vydržuje (školka aj.)? - Co nás napadá, když srovnáme věkové a sociální složení našeho sboru a obyvatelů obce? Které skupiny nebo vrstvy jsou v našem sboru zastoupeny málo nebo vůbec ne? Kde je příčina? - Ke kterým důležitým změnám došlo v posledních 10 letech? - Jak vidí obyvatelé obce, kteří nepatří k církvi, náš sbor? Co od něho očekávají? - Jaké představy o hodnotách platí v našem sboru, popř. které jsou vědomě podporovány? - Které jiné křesťanské sbory existují v místě nebo blízkosti? Jaká je s nimi spolupráce? { Která jiná náboženská společenství působí v obci? Jaký máme s nimi kontakt? - Jaké sekulární skupiny tu existují, jejichž cíle se stýkají s posláním sboru?

4.3 Praxe sboru - Jaké skupiny existují ve sboru (stálé kruhy a příležitostné skupiny)? - O kterých tématech se ve skupinách hovoří? Jak se snažíme odpovědět na výzvy ke svědectví a ke službě ve společnosti? - Za koho a zač se ve sboru modlíme? { Jak se váš sbor zasazuje o spravedlnost, mír a uchování stvoření? - Co děláme pro to, aby evangelium bylo zvěstováno přes hranice sboru slovem a činem? Jaký je ohlas? - Jak se uskutečňuje odevzdání víry dalším generacím? Jak se to daří? Jak a čemu se učíme z víry dětí a mládeže v našem středu? - Jak mohou lidé v našem sboru okoušet Boží lásku? Jak se společenstvím ve sboru vzájemně nesou a povzbuzují? - Jakou roli hrají ve sboru bohoslužby? Co nám nejvíce chybí, když se bohoslužeb účastníme? - Co podporuje a co brzdí poslání sborů (ve strukturách církve, v myšlení, v chování členů)? - Které hlavní úkoly si náš sbor vytyčil pro nejbližší budoucnost? Jaké pojetí o pověření církve se v tom zrcadlí?

4.4 Sbor na cestě

Otázky zde uvedené přesahují analýzu situace a jsou zmíněny pro proces společného vyhodnocení situační analýzy (sr. 3,5):- Kterým úkolům (místním, zemským, světovým) se chceme v budoucnosti věnovat především? - Které hranice chceme překonat? - Co se musí ve sboru změnit - např. ve vztahu mezi "laiky", spolupracovníky a duchovními, ve vztahu mezi generacemi, ve formě bohoslužeb? - Jak můžeme zavést nutné změny? Kdo nám může přitom pomoci? - S kým se můžeme ujmout nově poznaných úkolů? Které speciální církevní služby mohou prosit o radu a pomoc? S jakým sborem (jiné země či jiné konfese) bychom měli hledat ekumenické partnerství k vzájemnému doplnění, k překračování hranic? 5. Dodatek 5.1 Pojetí misie a misijního sboru Pro rozhovor o koncepci týmu (sr. 3.2) shrňme zde několik trvalých poznatků z ekumenického rozhovoru o misii. /1/ Misie je a zůstává Boží věcí. Bůh poslal svého syna, aby zachránil svět, a volá nás do své služby, podílet se na poslání, jehož cílem je obnova celého lidstva, ano celého stvoření (sr. Ef 1,10), jak bylo zdůrazněno v San Antoniu (Sekce I.4): "Misie církve má kosmické rozměry. Biblické zaslíbení nové země a nového nebe, kde bude vládnout láska, mír a spravedlnost, povzbuzuje naše jednání jako křesťany v dějinách. Protože naše misie má sloužit příchodu Božího království, usiluje nést budoucnost do dneška, podporovat věc Božího království: Nové stvoření." /2/ Abychom mohli dostát požadavkům tohoto velkého povolání, potřebujeme stálou otevřenost pro to, co Bůh od nás očekává v naší konkrétní situaci. Abychom to poznali, je nutné zajímat se o všechno, co dnes určuje život lidí. Současně musíme usilovat o setkání situace a biblické zvěsti. Je třeba se ze situace ptát, který důraz biblické zvěsti je teď zvlášť nutný, a pak opačně z biblické zvěsti situaci osvětlovat nebo kriticky hodnotit a přiměřeně ji měnit. /3/ Pověření podílet se na Boží misii platí celému Božímu lidu s mnohostí jeho údů a darů. Bez újmy zvláštního povolání ordinovaných duchovních mají všichni údové Kristova těla velkou šanci přispívat k povolání celého lidu Božího a tím sami růst ve víře. Je nám slíbeno, Duch Boží dává obdarování všem členům sboru (sr. 1K 12,7). Tyto rozmanité dary jsou nejlépe objevovány a rozvíjeny, když jsou využity pro společné poslání. To znamená prakticky: Ekumenický proces, k němuž tímto zveme, je odkázán na to, aby ve sborech i v regionálních skupinách, které se ho zúčastní, křesťané různých obdarování a povolání spolupracovali a měli možnost ověřit si: můžeme něčím přispět! Už setkání situace a biblické zvěsti, zmíněné pod /2/, vyžaduje partnerskou spolupráci teologů a "laiků". /4/ Podoba sboru, tj. způsob, jak v něm lidé spolu jednají a jak se pokoušejí společně žít svou víru, má rozhodující misijní význam: Ve společenství křesťanů, tj. v církvi, jak dnes žije, bychom měli okoušet předchuť zaslíbeného společenství v přicházejícím Božím království. Proto se musíme kriticky ptát, jak se na našem místě vzájemně vykládají zvěstování a skutečný život našeho sboru. (Život jako dokumentace zvěsti, zvěst jako komentář života společenství.) Mnozí lidé okoušejí pravdu Evangelia nejprve tím, jak jsou ve sboru přijímáni. Jiní se stávají hluchými pro zvěstování Evangelia, neboť vidí, jak život sboru je v rozporu se zvěstí. /5/ Když zdůrazňujeme pod /3/, že celý Boží lid se všemi jeho údy je pověřen podílet se na Boží misii, pak to platí i pro ekumenickou pospolitost křesťanů a sborů různých vyznání v místě. Chceme-li všichni pravdivě sloužit jednomu a témuž Pánu, pak On od nás očekává, že to činíme společně a pokoušíme se využít naší rozdílnosti jako šance k vzájemnému doplnění. Při tom můžeme dojít k úžasným objevům.

5.2 Doplňující podněty

K prohloubení diskuze o pochopení misie a různých aspektů misijního jednání mohou pomoci některé nedávno vyšlé ekumenické publikace. Obrátíte-li se (německy nebo anglicky) na adresu: Pfarrer Gerhard Linn Oekumenischer Rat der Kirchen P.O. Box 2100 CH - 1211 Geneva 2 a sdělíte-li, s kterými tématy se zvlášť zabýváte, budete mít možnost získat vhodnou publikaci nebo radu, kam se obrátit.