Jste zde

Zprávy

autor: 

Změny v Augsburgu

Novým profesorem Starého Zákona na katolické teologické fakultě University v Augsburgu se stal kněz z diecéze v Eichstättu Franz Sedlmeier (45). Stalo se tak podle přání biskupa z Augsburgu Viktora Josefa Dammertze. Podle teologické fakulty je to "neférové", neboť Sedlmeier byl v pořadí uchazečů až na třetím místě. Na prvním byl Georg Steins (40), ale profesuru nedostal, protože není knězem (je ženatý). Teologická fakulta musí obsadit ještě profesorské místo na katedře morální teologie. Fakulta chce toto místo obsadit ženou, a z toho důvodu se do konkurzu hlásí jen ženy. Jako první to byla teoložka z Bonnu, Verena Lenzenová, ale ji odmítl Vatikán, neboť za výjimečných okolností připouští správnost sebevraždy. Po delším čekání se Vatikán vyjádřil negativně i ke druhé kandidátce, Regině Ammicht-Quinové, teoložce z Frankfurtu. Regina Ammicht-Quinová se habilitovala v Tübingen u profesora Dietmara Mietha. Odmítnutá kandidátka žádá po Římu, aby objasnil důvod jejího odmítnutí. Za nevyřčený důvod Vatikánu se pokládá její příklon k feministické teologii. Biskup Demertz odůvodnil své rozhodnutí v případě Sedlmeiera církevním předpisem, podle nějž musí být většina profesorů teologické fakulty kněžími. Pro katedru morální teologie opět žádá kněze.

Ženský liturgický workshop

Sdružení "Ženy a církev" pořádalo v Luzernu Třetí feministický liturgický workshop na téma "Slavnost stolování," při kterém se v únoru tohoto roku sešlo 54 katolických a protestantských žen ze Švýcarska. Tyto ženy se snaží znovuobjevit křesťanskou slavnost stolování spojenou s eucharistií. Předsedat eucharistické liturgii zde mohou jak muži, tak ženy, žijící v celibátě i ženatí, zdůrazňují tyto ženy.

Vědeckost teologie ohrožena

Profesor morální teologie v Tübingenu, Dietmar Mieth, se neobvykle ostře postavil 7. 3. 2000 v novinách Süddeutsche Zeitung proti postupu Vatikánu při jmenování nových profesorů teologie na německých universitách.

Církevní vedení ničí úsilí o dorost vynaložené akademickými učiteli a diskriminuje ty, kteří nemají kněžské svěcení. Jedna se o to, že Vatikán zamítl kandidaturu teoložky Reginy Ammicht-Quinnové, která se habilitovala u prof. Mietha, na katedru morální teologie v Augsburgu.

Mieth říká, že se dnes sice už neupaluje, ale církev zato poškozuje lidi v jejich povolání a v náboženské identitě. Podle Mietha bují v církvi udavačství.

Vědecké výkony kandidátů nehrají roli. Stačí, aby o někom někdo řekl, že "už nestojí na půdě církve," a už nedostane Nihil obstat. Obrana možná není, poněvadž nikdo nedostane povolení nahlédnout do akt.

Mieth vyzývá jak německé biskupy, tak příslušná německá ministerstva k obraně, neboť jestliže akceptují neodůvodněná odmítnutí kandidátů, stávají se pomahači těchto vatikánských postupů.

Mieth říká, že dnes 90 % vědeckého dorostu jsou laici. Zmíněnými vatikánskými praktikami je ohrožena vědeckost univerzit.

Papež proti demokracii v morálce

Papež ve svém poselství plenárnímu shromáždění papežské akademie pro sociální vědy píše, že církev má právo a povinnost hlásat etické principy pro společnost a varuje před chápáním morálky jako něčeho proměnného, třeba na základě většinového odhlasování. Shromáždění se konalo koncem února ve Vatikánu.

Giordano Bruno

Vatikánský Státní sekretář kardinál Angelo Sodano napsal Kongresu expertů v Neapoli, že proces vedený s Giordanem Brunem a jeho upáleni před 400 lety byla politováníhodná krutost, a že ať jde jakkoliv o pravdu, není možno přitom nerespektovat svědomí a důstojnost člověka. Dominikán Giordano Bruno patří k největším filosofům své doby. Teologicky se však dostal do rozporu nejen s katolickým, ale i s protestantským křesťanstvím. Katolická církev dnes tedy nelituje, že byl odsouzen jako heretik, ale že byl mučen a upálen. Církevní odmítnutí jeho učení se netýká jeho filosofie.

Katolíci prosí o odpuštění

Liturgie papežského aktu lítosti na první postní neděli 12. 3. 2000 se skládala ze sedmi proseb za odpuštění, které pokaždé spolu s papežem přednesl jiný zástupce římské kurie a vždy byla zapálena jedna svíce před křížem:

· Přiznání viny obecně (kardinál-děkan Bernardin Gantin)

· Přiznání viny při službě pravdě (kardinál Joseph Ratzinger)

· Přiznání hříchů proti jednotě těla Kristova (kardinál Roger Etchegaray)

· Přiznání viny ve vztahu k Izraeli (kardinál Edward Cassidy)

· Přiznání viny proti lásce, míru, právu národů, úctě ke kulturám a náboženstvím (arcibiskup Stephen Fumio Hamao)

· Přiznání hříchů proti důstojnosti ženy a jednotě lidského pokolení (kardinál Francis Arinze)

· Přiznání hříchů proti základním právům osobnosti (arcibiskup François Xavier Nguyen Van Thuan)

Bohoslužba trvala 2 hodiny a papež ji ukončil pateronásobným zvoláním: "Nikdy více!"