Zprávy

Martini o sexualitě

Milánský arcibiskup, kardinál Carlo Maria Martini, napsal knihu o sexualitě Sul Corpo (O těle), vyšla 10. února 2000. Italský deník Corriere della Sera publikoval zkrácený obsah některých částí knihy. Kardinál lituje, že církev neumí nic jiného než v oblasti sexuality vydávat zákazy. Církev však nemůže také nic jiného než vycházet z všeobecné moudrosti národů a interpretovat ji pomocí evangelia. Podle Martiniho není každý sexuální čin, který se vymyká pořádku, z teologického hlediska hříchem. Člověk sexem hřeší jen tehdy, jestliže vědomě, dobrovolně a těžkým způsobem naruší rovnováhu vztahu k druhým nebo svoji rovnováhu vnitřní. Člověk je svobodný, a proto nemusí jenom plnit povinnosti, ale také ne bezpodmínečně sledovat pouze požitek. O sexuální čistotě kardinál píše, že je to pouze „trénink“ k překonání mentality „vlastnit druhého člověka“. Martini je mezinárodně nejznámější italský kardinál. Na poslední evropské biskupské synodě se vyslovil za svolání třetího vatikánského koncilu.

Lehmann o demisi papeže

Předseda německé biskupské konference biskup Karl Lehmann řekl novinářům: „Důvěřuji papeži, že v případě pocitu, že už nestačí zodpovědně řídit církev, má tolik odvahy i síly říci: ,Nemohu už plnit, co je potřeba.‘ Samozřejmě není lehké si něco takového představit, že by papež podal demisi. Ale přece to už jeden papež kdysi udělal: Celestin V.“

Lehmann se musel zároveň bránit proti chybnému pochopení u italské agentury ANSA, která uvedla, že Lehmann je přesvědčen o neschopnosti papeže řídit církev.

Papež a rozvody

Papež Jan-Pavel II. řekl v pátek 21. 1. 2000 v řeči k soudcům Římské roty, že papež nemá moc rozvést platné manželství, a proto v církvi nikdy nemohou být dovoleny rozvody. Nejde o církevní, nýbrž o božský zákon. Papež zavrhl dokonce i nevědo-most o nerozlučitelnosti jako rozvodový důvod. Pouze v případě, kdy by takový člověk v případě vědomosti do manželství vůbec nevstoupil, je možno uznat nevědomost jako rozvodový důvod. Ročně je církevně uznáno za neplatné asi 60 000 manželství. Papežský soud Římská rota představuje poslední instanci a rozhoduje ročně asi o 150 případech.

Neodvolala a odešla

Britská řádová sestra obvinila Vatikán, že vůči ní uplatňuje „mobbing“. Jedná se o členku řádu Anglických panen, profesorku teologie Lavinii Byrneovou (52). Sestra Lavinia vydala v r. 1993 knihu Ženy u oltáře, kde se staví za kněžské svěcení žen v katolické církvi. Kromě toho hájí i umělou antikoncepci. Vatikán její knihu odsoudil a vyzval ji, aby své stanovisko odvolala. Protože se pro ni pronásledování Římem stalo nesnesitelným, rozhodla se vystoupit z řádu, kde strávila 35 let: „Jsem nucena vystoupit z řádu, protože na mě vyvíjený tlak vatikánskou Kongregací pro víru se pro mě stal neúnosným.“ Sestra Lavinia dále zdůraznila, že nemá ani konflikt s řádem ani s církví v Anglii, nýbrž že důvodem pro její odchod z řádu jsou vatikánské „metody“ pocházející z dob inkvizice.

Profesorce Byrneové se dostává v Anglii velké vážnosti. Nedávno zesnulý kardinál Basil Hume se za ni v Římě zasazoval.

Neudržitelné teze?

Švýcarská biskupská konference zveřejnila ve středu 12. 1. 2000 prohlášeni, ve kterém odnímá teologovi Herbertu Haagovi (85) důvěru vzhledem k jeho „neudržitelným tezím“ o slavení eucharistie bez kněžského svěcení. Podle biskupské konference jsou Haagovy teze neudržitelné nejen „církevně, ale i vědecky“ a „vyzývají k církevnímu rozkolu“. Biskupská konference však nepostihne Haaga církevně právními sankcemi. Prof. Herbert Haag na toto prohlášení reagoval, že „jde o průhledný manévr ve snaze odvést pozornost od vlastního selhání tím, že se obviní nepohodlný teolog,“ že „biskupové zbaběle mlčí k římskému diktátu. Jde jim o moc a nedělají buď nic nebo jednají falešně, a tak sami ztrácejí důvěru věřících.“ Zmíněné prohlášení se podle dr. Haaga nachází „na hranici utrhání na cti.“

Pastorální teolog na universitě ve Fribourgu, prof. Leo Karrer, se vyjádřil k případu Haag, že jde o velmi žhavé téma, neboť se stále zvětšuje počet farností bez kněze, a proto musel Haag jako teolog na tento nesoulad upozornit. Karrer chápe Haagovo rozhořčení, protože opravdu není možné o těchto problémech s odpovědnými církevními činiteli ani promluvit. Týká se to nejen ženění kněží, ale i svěcení žen na kněze. Není tedy divu, ze Haag nevidí jiného východiska, než radit ke schizmatické svépomoci. Podle Karrera je ale tato cesta nesprávná. Řešením není se rozhodnout jít sám, ale je nutno církev s tou tradicí, kterou má dnes, se pokusit uvést opět do směru lásky. Církev měla právo ve své historii dělat rozhodnuti, jako je udělování kněžských svěcení a vůbec svatosti. Co my dnes potřebujeme, není zrušit svěceni atd., ale zrušit nespravedlivé podmínky jejich udělování. Jinak se vylévá dítě s vaničkou, protože místo pranýřování viníků se jim právě dává do ruky zbraň.

Dozvuky poradenské aféry?

Na základě svého vlastního šetření v 25 německých městech udává agentura KIPA, že vzhledem k aféře s těhotenskými poradnami stoupá v Německu počet osob vystupujících z církve. Podle vedoucího úřadu pro styk s obyvatelstvem v Augsburgu Alfreda Hornauera vystoupilo z církve v Augsburgu v roce 1999 1231 lidí, což je o 11 % víc, než předešlého roku (včetně protestantů).

Podle mluvčího arcibiskupství Andrease Herziga vystoupilo v Berlíně v roce 1999 z církve 3560 katolíků, o 4 % víc, než předešlého roku.

Změny v počtech odchodů v dalších městech oproti roku 1998: Frankfurt 11 % (3278), Hamburg 19 % (1352), Kolín 8 % (5766), Hannover 11 % (3510), Mnichov 3 % (8939), Freiburg 9 % (897), Münster 8 % (1296).

Oficiální statistika vyjde s ročním zpožděním. Dá se očekávat, že u katolíků stoupne počet lidí opouštějících církev ve všech významnějších městech Německa

Papež o univerzalitě křesťanství

Papež ve své řeči ke Kongregaci pro nauku víry v pátek 28. 1. 2000 ve Vatikánu odsoudil nejnovější teologické názory na světová náboženství, podle nichž zjeveni Kristovo prý potřebuje doplnění z jiných náboženství. Zjeveni Kristovo je „definitivní a úplné“, zdůraznil papež. Že mimo církev není spásy, také nesmí být měněno. Církev je universální svátostí, a je ke spáse nezbytná, protože jediným prostředníkem je Kristus. Papež sice uznal, ze Ježíš nemohl říci a ukázat všechno. Ale pravda Ježíše jako Syna Božího je „jedinečná, vyčerpávající a úplná“. Lidé v jiných náboženstvích sice mohou také dojít spásy, ale jen proto, že nevědomě jsou napojeni na Krista. Misie jsou tedy i nadále je nezbytné pro spásu celého lidstva. Proto jakákoliv náboženská jednota je možná jen v katolické církvi. Toto učí i druhý vatikánský koncil

Prosba o odpuštění v Litvě

Katolická církev v Litvě veřejně požádala o odpuštění za kolaboraci s KGB během sovětské okupace v nedávné minulosti. V prohlášení zveřejněném v pátek 28. 1. 2000 ve Vilně dále stojí, že se podobná omluva připravuje i za účast církve na holocaustu. Biskupové žádají všechny kněze, kteří se provinili kolaborací s KGB, aby o tom učinili kompletní výpověď před ustanovenou státní komisí. „Doznání viny a lítost“ je ta jediná pravá cesta, jak se vypořádat s chybami v minulosti, zdůrazňují biskupové.