Dnešní anglikánská bohoslužba hodinek

Historický úvod

Ze všech církví, které se odvozují od reformace v 16. století, zachovala hodinky pouze Church of England, která je určila duchovním jako povinnost zakotvenou v církevních zákonech.¹ V dějinách anglikánských církví získala každodenní bohoslužba větší význam pro zbožnost duchovních nežli laiků. Anglikánské společenství si zachovalo z hodinek nejméně ranní chvály (morning praise) a večerní modlitbu (evensong). Nová vydání anglikánských bohoslužebných knih tuto pozici bohoslužby hodinek pro dnešní dobu nejenom zachovala, ale posunula ji dále do správného světla.

Na počátku 16. století panovala všeobecná nespokojenost se stavem každodenní bohoslužby hodinek. Již dávno ztratila charakter modlitby celé církve a stala se do té míry věcí kléru, že jakoukoliv skutečnou účast laických příslušníků obce vylučovala a ti, pokud uměli číst a byli vzdělaní, se obraceli k tzv. primers neboli knihám hodinek. Pokud byli nevzdělaní, nezbývalo jim nic jiného než býti němými svědky bohoslužby v nesrozumitelném jazyce nebo se účastnit lidových neliturgických pobožností.

Revidovaný breviář, který předložil španělský františkán kardinál Francisco Quiñones (Francisco de los Angeles) v roce 1535, byl nejvýznamnějším a nejvlivnějším příkladem z celé doložené řady pokusů v letech, které bezprostředně předcházely reformaci, jak bohoslužbu hodinek zreformovat. Jeho první vydání (1535) bylo určeno pro privátní používání a rozdělilo celý žaltář na denní úseky týdne, a to bez opakování tří žalmů při každé hodince, zkrátilo čtení a potlačilo legendy, votivní hodinky, jakož i chorální části jako antifony, responzoria i mnoho hymnů a zavedlo zpátky matutinum jako nocturnum se třemi čteními. Zreformovaný breviář autora Francisca Quiñonese byl neuvěřitelně oblíbený a dosáhl během třiceti let více nežli sta vydání, což je významná ilustrace toho, jak často byla zreformovaná bohoslužba hodinek slavena.

Když se arcibiskup Thomas Cranmer ujal vypracování Daily Office, byl to zreformovaný breviář od Quiñonese, který mu sloužil za pracovní podklad. V době, kdy Cranmer začal připravovat první Book of Common Prayer (1549), již měl dvě části pro přepracovaný Daily Office hotové a takřka každé slovo z ranních chval a nešpor již bylo v tisku v The King's Primer (1545).

Úvod k Prayer Book 1549 je velkou mírou parafrází Quiñonesova úvodu ke svému vlastnímu breviáři. Cranmer převzal základní strukturu Quiñonesových modliteb hodinek jakož i základní principy jeho reformy. Přisvojil si tehdy rozšířený zvyk recitovat hodinky ve dvou úsecích (a to na začátku a konci dne namísto původních časů modliteb), a vytvořil tím den se dvěma časy modlení, do kterých byl vložen materiál z ostatních pěti středověkých hodinek. Formu těchto nových hodinek ukazuje přehled A.²

V důsledku Quiñonesových reformních zásad Cranmer drasticky zredukoval sanctorale a vyloučil všechny legendy, jakož i všechny antifony, responzoria i invitatoria. Ve svém rozdělení žalmů a čtení se Cranmer od Quiñonese odklonil. Namísto římského modelu uplatnění celého žaltáře v průběhu jednoho týdne (praxe zachovaná i Quiñonesovu revizí) rozdělil Cranmer žaltář na dobu jednoho měsíce. Měl být odrecitován v biblickém pořadí, aniž by byl učiněn pokus jisté žalmy podle jejich rázu přičlenit k ránu nebo k večeru. Odklon od tohoto systému byl vzhledem k sanctorale velice omezen, nejprve byly totiž opatřeny vlastními žalmy jenom čtyři svátky.

Rovněž mělo být čteno na pokračování Písmo. Po vzoru žalmů založil rozdělení čtení na občanském kalendáři. Tak jako u Quiñonese se začínalo u Starého zákona Genezí při ranních a večerních modlitbách a Listem Římanům večer. Při každé bohoslužbě hodinek byla čtena celá jedna kapitola. Na Nový zákon se napojily apokryfy. V rozporu s tímto řádem začínalo čtení z Izajáše dne 28. listopadu, a to z úcty vůči tradici. Skutky apoštolů následovaly po čtvrtém evangeliu a Nový zákon byl čten čtyřikrát ročně s  výjimkou Zjevení, ze kterého byly čteny jenom dvě kapitoly.³ Svátky mající vlastní čtení je měly vytištěné červenými písmeny (red letter) - tyto svátky měly i své první nešpory. Jen s neochotou se Cranmer vzdal hymnů a stále si udržoval naději na jejich vhodný anglický překlad.

Bohoslužby hodinek dostaly v roce 1955 svou definitivní formu, když druhý Book of Common Prayer přinesl podrobný kající úvod pro každou hodinku a pod tlakem radikálních reformátorů určil žalmy jako alternativu ke kantikám z evangelií.

Definitivní a příznačný rozdíl od Quiñonesova breviáře spočíval v přístupu k otázce, kdo má Daily Office užívat. Zatímco Quiñones předpokládal privátní recitaci klérem, vycházel Cranmer z toho, že bohoslužby hodinek jsou veřejné a pro mnoho věřících. Již od doby prvního Book of Common Prayer z roku 1549 se očekávala při těchto bohoslužbách účast jak duchovních tak i laiků. Klerik, který sloužil nějaké obci, měl své modlitby konat tam, a to před zvoněním zvonů, aby ti, „kteří mají možnost přijít, přišli naslouchat Božímu slovu a s ním se též modlili".⁴

Cranmerovým předpokladem bylo, že bohoslužba hodinek je ve své podstatě spíše věcí společenství nežli konáním jednotlivce. Přestože si Cranmer nemůže nárokovat, že by toho cíle, na který vsazoval svou naději, dosáhl - totiž že by všichni věřící byli každý den na bohoslužbách hodinek přítomni - více než čtyři sta let tvořily bohoslužby hodinek jádro zbožnosti duchovních a těch laických členů obce, kteří se jich účastnili.⁵ Současně platí často citovaný výrok Luise Bouera, že bohoslužby ranní a večerní modlitby, jak se nacházejí v Book of Common Prayer, „představují bohoslužby, které nejsou praxí víry zvláštních expertů, ale jsou skutečně veřejnou bohoslužbou pro všechen křesťanský lid. Musíme přiznat, že bohoslužby Morning Prayer a Evensong, jak se i dodnes konají u sv. Pavla v Londýně, ve Westminster Abbey, York Minsteru nebo v katedrále v Canterbury, působí nejenom hlubokým dojmem, ale jsou jednou z nejčistších forem společné křesťanské modlitby jakou lze někde na tomto světě nalézt".⁶

Když se církev rozšířila až do kolonií, kde z důvodů prostorových vzdáleností a řídkého obydlení účast místní obce při denní bohoslužbě nebyla možná, staly se potřebnými revize Prayer Book. Toto přepracování pro užívání v nových situacích začalo vypracováním zjednodušených forem bohoslužeb hodinek pro užívání v domácnosti a dále bohoslužebných textů, které je možno užívat jako modlitbu rodiny. Vývoj těchto textů je důležitý, protože ukazuje na realitu, která čeká na církev v nových životních poměrech, totiž že denní modlení zůstává záležitostí společenství (i když spíše rodiny nežli místní obce) a že má probíhat v rámci předložené formy bohoslužby, která zajišťuje teologickou rovnováhu a vylučuje nebezpečí buď pietistické zbožnosti anebo přehnaného subjektivismu.

Současně tvořily bohoslužby hodinek ranní chvály a nešpory pro největší část lidu pravidelné formy nedělní bohoslužby. Lid se totiž až do 19. století řídil středověkým zvykem, že Večeře Páně se přijímala jenom při omezeném počtu zvláštních příležitostí několikrát ročně. Teprve v posledních desetiletích se stala nedělní eucharistie v životě anglikánů pravidlem a bohoslužby hodinek ztrácely pozvolna při nedělních bohoslužbách svůj význam. Existuje však doposud značný počet anglikánských obcí, ve kterých bohoslužby hodinek ještě hrají v neděli důležitou roli a kde matutinum a nešpory jsou zpívány, i když hlavní bohoslužbou je eucharistie. V mnoha obcích v různých částech světa, kde není k dispozici žádný biskup nebo farář, předsedá laický člen obce a přednáší právě zpívané bohoslužbě hodinek.⁷

V době, kdy anglikánská církev ke konci 19. století začala vážné pokusy o obnovu své bohoslužebné praxe, nejprve se zabývala, co je možné při společném slavení bohoslužby v nedělní ráno změnit. Byly odsouhlaseny církevní předpisy, které umožnily, aby se ranní chvály v neděli ráno konaly bez velké litanie a bez přípravy k Večeři Páně (ante-communion).

Když anglikánské provincie počátkem 20. století vydávaly nové liturgické agendy, změnily se formy ranních chval a nešpor jenom velice málo. Změny, které byly provedeny, umožnily nahrazení tradičních textů jinými alternativními texty, zvláště u kantik. Další významnou změnou bylo zavedení nových forem pro primu a kompletář podle návrhů revize z dvacátých let. Obě tyto hodinky se měly stát základem pro modlitbu v rodině.

Jako vlastní bohoslužba hodinek se prima velice málo prosadila, avšak kompletář byl zařazen do nových agend celé řady církevních provincií (Jižní Afrika, Kanada...). U velké části členů obcí, kteří jej užívali jako svou denní večerní modlitbu, byl vskutku oblíben.

Bohoslužba hodinek hrála v historii anglikánské církve významnou roli. Během dlouhého období dějin anglikánské zbožnosti byly bohoslužby hodinek hlavními nedělními bohoslužbami, které členové obce navštěvovali a byly též denní praxí modlitby duchovních, jakož i denní modlitbou značné části příslušníků obcí. Bohoslužby hodinek se konaly a konají ještě dnes denně v tisících obcích a jsou ve zpívané formě na denním programu v mnoha katedrálách a chrámech celého anglikánského světa. Reforma bohoslužeb hodinek musí dnes brát ohled na jejich velké rozšíření a mnohotvárné užívání, pokud chce zachovat svéráz bohoslužeb hodinek podle agendy, který jim zaručily takovou trvalost v životě církve.

Současná obnova anglikánských bohoslužeb hodinek

Při vědomí významné role připadající denním bohoslužbám v tradici anglikánské církve se první reformní pokusy snažily o zkrácení, zpestření i obohacení těchto bohoslužeb a držely se zcela zásad, které platily v dřívějších agendách. Přepracování bohoslužeb hodinek v posledních agendách z tudorské doby byla relativně nevýznamná. Byly přidány nové úvody a k obohacení relativně nepatrného dosavadního počtu byla přidána některá kantika. Prayer Books z Indie (1951) a Kanady (1962) obsahovaly také polední modlitbu a kompletář.

Ke konci padesátých a na začátku šedesátých let, když americké a anglické církve začaly se svými přípravami k reformám bohoslužby, které se pak ukázaly být nejdramatičtějším novým uspořádáním textů od 16. století, se práce na bohoslužbě hodinek jevila jako velice konzervativní. Opatrný a na konzervování zaměřený postup při reformě bohoslužby hodinek je bod, který přibližuje význam, který si hodinky získaly v životě církve na všech rovinách.⁸

Konec šedesátých let přinesl větší přeměnu v celkovém stylu anglikánských bohoslužebných textů. Řeč liturgie z 16. století skončila a angličtina druhé polovice 20. století vstoupila do bohoslužeb.⁹

Byla to sama o sobě traumaty doprovázená změna pro mnohé, kteří slavili bohoslužbu. Změna v jazyku bohoslužby však byla znamením hluboce sahající změny v anglikánské bohoslužbě. Nové ocenění hodnot vztahu církve k jejímu okolí (ve smyslu ekologickém, humánním, urbanistickém, sociálním a politickém) a rostoucí povědomí nést zodpovědnost za tyto oblasti prokázaly, jak silně doposud Prayer Book odzrcadloval formu společnosti, která již dávno neexistovala. Tato skutečnost vyvolala touhu po přizpůsobení bohoslužebných textů a po svobodě dávat na zvláštní pastorální požadavky patřičnou odpověď. Tomuto volání po reformě a obnově bohoslužby udělil Druhý vatikánský koncil zvláštní uvědomění si nezbytnosti a potřebnosti přizpůsobení. Obnova bohoslužebného života v římskokatolické církvi doprovázená přijetím současné angličtiny, a to nejenom angličtiny tudorské doby, zprostředkovala anglikánským a presbyteriánským církvím anglicky mluvícího světa povědomí, že je zde ještě nikdy se nevyskytující příležitost nalézt styl bohoslužby odpovídající době, který je vhodný pro bohoslužbu veřejnou. V této souvislosti se stala obnova liturgie záležitostí jak ekumenickou tak i mezinárodní.¹⁰

Tento velmi silný impulz k reformě bohoslužby měl význačné působení na bohoslužby hodinek. Až do té doby se ještě nikdy nekladla žádná specifikovaná otázka po zvláštní charakteristice a cíli bohoslužeb hodinek. Předpoklady anglikánské revize bohoslužby hodinek v 16. století zůstaly zásadně stejné i pro reformátory v pozdějších stoletích. Sloužila k uspořádání rodinných modliteb (Family Prayers) v těch případech, kdy se nebylo možno shromáždit v místní obci, jakož i k uspořádání polední modlitby a kompletáře, avšak každý z těchto zásahů se prokázal být dalším příkrým pořádkem s velice malou flexibilitou. Nyní však poprvé od dob reformace byla položena otázka: K jakému užitku a k jakým cílům slouží modlitba hodinek, a na jaké základně má být uspořádána? Rozhodnutí, kterého bylo dosaženo, bylo, že bohoslužby hodinek mají být složeny tak, aby je bylo možno přizpůsobit co nejvíce možnostem použití.

Přehled nejnovějších reforem Daily Office

a) Velká Británie / Spojené království

Ve Spojeném království vytvořila Joint Liturgical Group (JLG), což je ekumenické sdružení, které reprezentuje osm církví, The Daily Office v roce 1968.¹¹ I když se tato verze stále ještě zakládá na stejných principech jako dřívější anglikánské verze a používá stále ještě „tudorskou angličtinu", byla vysoce flexibilní a bylo ji možno jednou či dvakrát denně použít v plné nebo ve zkrácené formě. Hodila se proto jak pro chór duchovních, tak i pro krátkou pobožnost laiků. Kromě toho měla řád čtení, který poskytuje pro každý den týdne čtení ze SZ, epištolu a evangelium (SZ přečtený ve dvou letech a NZ za jeden rok) a tím i bohoslužbu slova pro každodenní eucharistickou slavnost. Žaltář byl rozložen do třináctitýdenního cyklu (namísto měsíčního cyklu v Prayer Book), a počet kantik byl rozmnožen tak, že každé ráno a každý večer byl vybaven kantikem vlastním.

Tyto změny se prokázaly být kolosálně oblíbenými a byly přivítány nejenom ve Spojeném království, ale i v mnoha dalších územích anglikánského společenství. Jejich první působení na specificky anglikánské přepracování bohoslužeb hodinek tyto změny měly, když liturgická komise Církve Anglie zveřejnila Common Prayer 1970 o rok později Alternative Service Second Series (Revised) Morning and Evening Prayer. Tam se objevila bohoslužba hodinek ve dvou formách, jedna v rámci modelu Prayer Book tak jako v původních Series 2 a druhá, která spočívala na vzoru JLG. Třináctitýdenní rozdělení žaltáře (JLG) bylo doporučeno k alternativnímu používání stejně jako řád čtení podle JLG.

V době, kdy vyšly Series 2 povážlivě narostla poptávka po bohoslužbách v současné angličtině. V únoru roku 1971 požadovala generální synoda, aby bohoslužby hodinek byly vypracovány touto formou. To se také stalo a v roce 1975 byla zveřejněna kniha Morning and Evening Prayer: Alternative Services Series 3. V ní obsažený řád byl v podstatě týž jako v Series 2, ale v moderní angličtině a byl s malými změnami převzat do Alternative Services Book 1980.

Významná změna se týkala nového rozdělení žaltáře. Series 2 převzaly systém žalmů od JLG (třináctitýdenní cyklus) jako alternativu k měsíčnímu cyklu Book of Prayers.  Vyskytovalo se široce rozšířené mínění, že je to cyklus příliš dlouhý a proto bylo vytvořeno nové rozdělení na dobu deseti týdnů, při kterém má každý den svůj vlastní žalm v přesném střídání. Protože každá neděle a svátky jsou opatřeny svým vlastním žalmem na ráno a na večer, nebyl učiněn při rozdělení žalmů na všední dny žádný pokus o přihlížení k tomu, že jisté žalmy se spíše hodí k ránu nebo k večeru nebo pokus vyvolat povědomí pro týdenní řád žalmů tím, že by jisté žalmy byly přiděleny jistým dnům (pátek žalmům, které jsou spojeny s utrpením; neděle se vzkříšením...).

Nové anglické modlitby hodinek mají následující formu (dobrovolné části jsou v závorkách):

Ranní modlitba (Morning Prayer)

(Slova Písma k zahájení)
(Napomenutí, vyznání hříchů a absoluce)
Versikly (ustálená liturgická rčení) a responzoria k zahájení
Venite nebo Jubilate nebo velikonoční hymny
Žalm(y)
Čtení ze SZ
Benedictus nebo Benedicite nebo Magna et mirabilia
Čtení z NZ
Tedeum nebo Gloria in excelsis nebo Salvator mundi
Apoštolské vyznání víry
(Modlitba Kyrie)
Modlitba Páně
(Versikly a responzoria)
Denní kolekta
Jedna nebo více dodatečných závazných kolekt
Modlitba za lid a zemi
(Modlitby díkůvzdání podle potřeby)

Ranní modlitba (zkrácená forma)

[ na základě denních časů JLG ]

(Slovo Písma a zahájení)
Venite nebo Jubilate nebo velikonoční hymny
Čtení ze SZ
Čtení z NZ
Kantikum
pondělí: Tedeum
středa: Benedictus
čtvrtek: Gloria in excelsis
úterý: Benedicite
pátek (nebo nějaký den v postní době: Salvator mundi
sobota: Magna et mirabilia
Apoštolské vyznání víry
Modlitba Páně
Denní kolekta
Další kolekta
(Modlitba za lid a zemi)
(Modlitby a díkůvzdání podle potřeby)

Večerní modlitba (zkrácená forma)

(Slova Písma k zahájení)
(Napomenutí, vyznání hříchů a absoluce)
Versikly a responzoria k zahájení
Žalm(y)
Čtení ze SZ
Kantikum
pondělí: Magnificat
úterý: Benedictus es
středa: Nunc dimittis
čtvrtek: Oslavný zpěv na Krista (F 2,6-11)
pátek: Chvála a čest (Zj 4,11; 5,9-10)
sobota: velikonoční hymny
(v postní dobu: Salvator mundi)
Modlitba Páně
Denní kolekta
Kolekta s prosbou o pomoc
(Modlitba za lid a zemi)
(Modlitby díkůvzdání podle potřeby)

Church of England obnovila svého času bohoslužbu hodinek ve dvou hlavních směrech. Byl zachován základní pořádek z Prayer Book pro ranní chvály a nešpory, avšak přesto jsou bohoslužby hodinek vybaveny bohatěji a zároveň přitom i zjednodušeny. Bohatěji byly vybaveny tou měrou, že jim byla dána širší řada možností a tím i daná bohoslužba hodinek jasněji odpovídá církevnímu roku a mění se v každý den týdne. Zjednodušeny byly tím, že rubriky nyní dovolují vypustit některé z úvodních nebo kajícních částí, které by vlastně měly být užívány pokaždé, když se slaví bohoslužba hodinek. Výsledkem je flexibilní řád, který odpovídá velice rozlišným potřebám jednotlivce a společenství, ve kterém je používán.

Připojeny byly jako alternativa zkrácené formy, které při respektování výstavby podobné formám rozvinutým otevírají bohoslužby hodinek pro větší okruh lidí a skýtají možnosti volby, takže bohoslužba se v každý den týdne mění. Zkrácené formy mají kromě toho přednost, že vidí denní doby každého dne jako jeden celek, ačkoliv se konají ve dvou částech. Tím je možno vyhnout se zdvojování. Když je Apoštolské vyznání víry nebo vyznání hříchů užito v ranní modlitbě, pak není nutno jej opakovat večer. To má ten výsledek, že je dni a způsobu slavení v modlitbě dáváno povědomí jednoty. V obou bohoslužbách hodinek leží zcela jasné poselství: Hlas modlitby nikdy nemlčí. Křesťané se shromažďují ke chvále Boha ve dne i v noci, buď ve společenství, nebo individuálně.¹²

b) Spojené státy americké

V roce 1970 zveřejnila americká Episkopální církev Daily Office¹³ jako část většího počtu bohoslužebných textů, které byly předloženy Generální konvenci¹⁴ ke schválení pro pokusné užívání. Při plánování svého pracovního postupu se autoři rozhodli, že budou vytvářet bohoslužby s takovou dynamičností a flexibilitou jaká se v anglikánské tradici ještě nevyskytla.

Americký návrh vycházel z poznatku, že jádrem modliteb hodinek je pravidelné a plánované užívání žalmů a zbytku Bible. Při zachování tohoto všeobecně uznávaného „jádra" bohoslužeb hodinek byly potom bohoslužby přepracovány. Po konstatování, že kantika mají být dána k všeobecnému používání (a že se nemají být určena buď jen na ráno, nebo jen na večer) byla vytvořena možnost vypracovat jeden řád, který je možno používat buď ráno, nebo večer. Místní společenství (nebo jednotlivci, kteří se hodinky modlí sami) se tak mohou rozhodnout, kterou z variant podle svých zvláštních potřeb použijí. Rovněž mohou rozhodovat též o době dne, ke které tento řád použijí.

Dodatečně k tomuto jedinému řádu byly uvedeny An Order of Prayer for Noonday (Řád polední modlitby), An Order of Prayer for the Close of the Day (Řád modlitby k závěru dne) a Daily Devotions (Denní pobožnosti). Protože polední modlitba a nešpory byly utvářeny tak, že mohli být používány jednotlivci osamoceně, byly zprvu určeny pro konference a podobné příležitosti, při kterých skupiny chtějí den přerušit modlitbou ještě dodatečně k obvyklým časům modliteb. Daily Devotions byly zamýšleny pro používání jednotlivci nebo rodinami a každá z těchto pobožností obsahovala jednoduchý řád modliteb na ráno, poledne a závěr dne. Byly vytvořeny s očekáváním, že až budou přijaty do nového amerického Prayer Book, najdou široký ohlas a používání tam, kde není možná účast na bohoslužbách hodinek. Na základě skutečnosti, že Prayer Book je pro většinu anglikánů jejich jedinou modlitební knihou, se stalo zařazení těchto devotions do Prayer Book velikou pomocí pro nemocné v nemocnicích a trestance ve věznicích.¹⁵

Publikování The Daily Office naráželo na různé těžkosti. Zcela jinak než při anglickém ekvivalentu se v době, kdy kniha vyšla, nevyskytoval v USA žádný nový lekcionář a navrhovaný žaltář¹⁶ obsahoval jenom 71 žalmů. Protože liturgické texty, které vycházely současně, rovněž obsahovaly návrh znovuzřízeného církevního roku¹⁷ bylo užívání řádu hodinek velice obtížné. Překvapivě se zdvihlo hodně kritiky na návrh jediného základního řádu namísto jednoho řádu pro modlitby ráno a jednoho pro modlitby večer. Stálá liturgická komise objevila ke svému překvapení, že používání dvou denních pořádků pro hodinky bylo mnohem zavedenější, než si původně myslela a že ti, kteří se chtěli držet tradice jsou mnohem početnější než ti, kteří jsou ochotni postupovat podle jediného řádu, jak to lehce umožňoval návrh komise v agendě.

Některé z těchto věcí byly vyřešeny v roce 1973, kdy vyšel The Daily Office Revised¹⁸. Vydána byla zrevidovaná kniha Prayer Book Psalter Revised¹⁹, která obsahovala celý žaltář, jakož i kniha Prayers, Thanksgivings and Litanies²⁰. Přepracované vydání oficia obsahovalo lekcionář podobný lekcionáři JLG, ve kterém se systém čtení zakládá na dvouletém cyklu a na každý den jsou určena čtení ze SZ, epištola a evangelium.

Žaltář byl rozdělen do sedmitýdenního cyklu (s výjimkou doby mezi čtvrtou nedělí adventní a Epifanií a mezi Květnou nedělí a Velikonocemi). Použit byl celý žaltář, i když se pro jisté žalmy uvádějí alternativy. Zvláštní pozornost byla věnována rozdělování žalmů na doby dne, dny týdne a dobu církevního roku.

Žalmy, které byly původně spojeny s ránem nebo večerem, jsou opět rozděleny s ohledem na tuto vazbu. V páteční dny se užívají žalmy, které se pojí s utrpením. Žalmy se vztahem ke stvoření a velikonočnímu osvobození jsou vsazeny do sobotních večerů nebo na neděle. Postní a velikonoční období se rozlišují jistými možnostmi obměn v řádech, které předvídají častější užívání žalmů, než se podle tradice pojí s těmito obdobími. 119. žalm je v rámci sedmitýdenního cyklu zařazen na středu v rozložení na ráno a večer.

Systém „jednoho jediného řádu" však změněn nebyl a ti uživatelé, kteří se chtějí modlit ranní chvály i nešpory, musí i nadále činit vlastní výběr z velkého množství možností, které jsou tu dány. Tlaku znovu zavést dva základní řády, jeden pro ráno a jeden pro večer, bylo vyhověno teprve v roce 1976, kdy byla vydána publikace The Draft Proposed Book of Common Prayer and Other Rites and Ceremonies of the Church a v ní byl „jeden jediný řád" nahrazen řády dvěma.

Jisté inovativní obohacení bohoslužby hodinek nastalo v roce 1973, kdy Stálá liturgická komise vydala An Order of Worship for the Evening. Poprvé bylo v anglikánském společenství obnoveno lucernarium.  Převzato bylo mnoho tradičních částí této starobylé bohoslužby tak, aby byl vytvořen jednoduchý flexibilní řád za jehož pomoci všechna modlící se společenství mohou vědomě prožívat zkušenost se základními faktory ticha a temnoty, do kterých zazáří světlo.

Nový Book of Common Prayer Episkopální církve vyšel v roce 1979. Právně nahradil Prayer Book z roku 1928 a zahrnul veškeré „materiály" které byly pro bohoslužby hodinek připraveny. Pod nadpisem The Daily Office obsahoval: Daily Morning Prayer: Rite One (v tudorské angličtině); Daily Morning Prayer: Rite Two; Noonday Prayer, Order of Worship for the Evening; Daily Evening Prayer: Rite Two; Kompletář; Daily Devotions pro jednotlivce i rodiny (vše v novodobé angličtině).

Forma bohoslužby hodinek této americké církve je tato (dobrovolné části jsou v závorkách):

Ranní modlitba (Daily Morning Prayer)

(Slovo Písma na zahájení)
(Vyznání hříchů)
Invitatorium a modlitba žalmu:
Versikl k zahájení a responzorium
Gloria Patri
Žalm invitatoria: Venite nebo Jubilate nebo
Kristus naše pascha (v době velikonoční)
Žalm(y)
Čtení:
První čtení
Kantikum
(Druhé čtení)
(Kantikum)
Apoštolské vyznání víry
Modlitby:
Kyrie
Modlitba Páně
Denní kolekta
Dodatečné kolekty
Kolekta za misii
(Všeobecné díkůvzdání)
(Modlitba Jana Zlatoústého)
(Benedicamus Domino)
(Slovo Písma)

Polední modlitba (An Order of Service for Noonday)

Versikl na zahájení a responzorium
Gloria Patri
(Hymnus)
Ž 119, 105-112 nebo Ž 121 nebo Ž 126
Krátké čtení z Písma
(Meditace: v tichu nebo hlasitě)
Kyrie
Modlitba Páně
Kolekty
(Volné přímluvy)
Benedicamus Domino

Večerní modlitba (Daily Evening Prayer)

(Slovo Písma na zahájení)
(Vyznání hříchů)
Invitatorium a modlitba žalmu:
Versikl k zahájení a responzorium
Gloria Patri
Phos hilaron nebo jiný vhodný hymnus/žalm
Žalm(y)
Čtení:
První čtení
Magnificat nebo jiné kantikum
(Druhé čtení)
Nunc dimittis nebo jiné kantikum
Apoštolské vyznání víry
Modlitby:
Kyrie
Modlitba Páně
Denní kolekta
Stanovené kolekty
Modlitba za misii
(Hymnus)
(Všeobecné díkůvzdání)
(Modlitba Jana Zlatoústého)
(Benedicamus Domino)
(Slovo Písma)

Večerní modlitba (An Order for Compline)

Ať nám dá všemohoucí Bůh pokojnou noc...
Versikl na zahájení a responzorium
(Vyznání hříchů)
Versikl a responzorium
Gloria Patri
Všechny nebo některé z žalmů 4, 31, 91, 134
Krátké čtení z Písma
Do tvých rukou...
Kyrie
Modlitba Páně
Versikl a responzorium
Kolekta
(Dodatečná kolekta)
Nunc dimittis (s antifonou)
Benedicamus Domino
Požehnání

Protože Episkopální církev vytvořila nový Book of Common Prayer a nepodléhala stejným církevně právním omezením jako Church of England (jejíž Alternative Services Book směl obsahovat jenom směrnice, které představují alternativy dnešní doby ke směrnicím BCP z roku 1662), mohl americký řád hodinek být mnohem bohatší nežli jeho anglický ekvivalent. Výsledkem byl velice vyvážený řád hodinek, který mohl tak jako dříve vyhovovat nárokům kladeným obvykle na hodinky a současně se postaral o větší mnohostrannost používání. To, že byly přidány pokyny pro Polední a Večerní modlitbu, bylo přijato a odpovídalo to zvláštním přáním pro velké množství zvláštních situací. Zařazení Daily Devotions zaručovalo, že nemocní a uvěznění, jakož i lidé, jejichž život byl stanovován povoláním, které znemožňuje modlitbu všech hodinek, dostali řád modliteb vyznačující se vyrovnanou zbožností, který skýtá formu modlitby, která tyto jednotlivce spojuje s modlitbou jejich církve.

Ti, kteří se bohoslužby hodinek pravidelně účastní, brzy zjistili, že přepracovaný řád má celou řadu předností. Rozdělení žalmů s ohledem na to, že žalmy spíše se hodící na ráno nebo na večer jsou zpívány právě v tento čas - na rozdíl od původního Prayer Book, kde žalmy byly seřazeny podle svého průběžného pořadí - přineslo s sebou nové hodnocení významu žalmů. Používání témat stvoření, utrpení a vzkříšení na základě jednoho týdne posílilo povědomí, že průběh týdne má vztah k tématům stvoření a spásy. Nový cit pro to, že tok času má symbolický význam (a o jak v rámci dne tak i týdne) dal růst povědomí o charakteristice ročního cyklu spásy. Zvláště to bylo podporováno obohacením bohoslužeb hodinek s větším počtem nových kantik, která se silněji vztahovala na církevní rok. Protože bohoslužby hodinek přesněji odzrcadlují období církevního roku, je tím jasněji určováno povědomí liturgického období a tím nabývají větší váhy ve zbožnosti církve.

Od doby publikování amerického Prayer Book se stala v mnohých částech USA velice aktuální otázka užívání inkluzivního jazyka. Jako reakci na to zveřejnila v roce 1987 Stálá liturgická komise Liturgical Texts for Evaluation, kde byly hodinky a eucharistická slavnost ve světle tohoto problému patřičně zrevidovány. Po fázi přesně stanoveného vyzkoušení byl přepracován i řád hodinek a pak představen Generální konvenci. Nové řády zveřejněné jako Supplemental Text (Church Hymnal Corporation. New York, 1989) nepřinesly žádnou změnu pro základní formu americké bohoslužby hodinek podle Prayer Book, nýbrž byly spíše adaptací stávajících řádů. Přesto byly přidány různé nové texty, což přineslo obohacení americké revize hodinek. Žalm 63 se stal možnou alternativou pro invitatorium matitudina a žalm 134 i 141, 1-3.8a pro Večerní modlitbu, což byl jediný rozdíl oproti řádu předchozímu.

c) Revize v jiných církevních územích

Zrevidované řády hodinek v anglické a americké církvi poskytly příklady pro mnohé revize, které byly provedeny v liturgických textech jiných anglikánských církevních provincií. Existují významné příklady vývoje, který se udál v jiných církvích a přehled dotyčných materiálů se zdá být dnes pro zásadní pochopení bohoslužeb hodinek v anglikánském světovém společenství velice důležitý. Následující přehled proto vrhne světlo na liturgický řád jiných církevních území a objasní původ těchto řádů, jakož i příbuznost a rozdílnost k původním řádům.

Austrálie

Kniha Australian Prayer Book (1978) měla dvě formy bohoslužeb hodinek, a to pod nadpisem The Order for Morning and Evening Prayer for Daily Use Throughout the Year. První forma je zásadně formou z roku 1662 v současné namísto tudorské angličtině. Jediným rozdílem k hodinkám Prayer Book, který má význam, je návrh velikonočních hymnů (nazvaných hymny vzkříšeného Krista) jako alternativa k Venite ve funkci invitatoria při matutinu.

Druhý rozdíl je mnohem zajímavější tím, že předpokládá oddělené denní doby pro matitudinum a nešpory pro každý den týdne. Základ modlitby hodinek je vždy podobný, jak pro ráno tak i pro večer:

Versikl na zahájení
Invitatorium
(Vyznání hříchů a absoluce)
Žalm(y)
Gloria patri nebo žalmová modlitba
Čtení (jedno nebo dvě)
Kantikum
(Apoštolské vyznání víry)
Kantikum
Modlitba Kyrie
Modlitba Páně
Denní kolekta
Ranní nebo večerní kolekta
(Přímluvy a díkůvzdání)
Benedicamus
Slovo Písma

V rámci této struktury výstavby skýtá tento druhý řád bohatou různotvárnost liturgických textů, které je možno smysluplně přiřazovat podle střídání časů, jak pro den, tak i pro noc, tak pro různé dny týdne. Rubriky činí užívání tohoto řádu velmi flexibilní: buď je možno v každý čas užívat jedno, nebo dvě čtení, také je doporučeno ke ztišení mlčení. Pro ty, kteří se tyto hodinky modlí sami, se doporučují vynechávání jistých částí. Znovuzavedení žalmových modliteb je pro anglikánskou církev jedinečné restaurování již dlouho ztracené tradice.

Australská kniha obsahuje tzv. „Frostův žaltář" (velice konzervativní překlad, který byl zhotoven pro anglický ASB) a každý žalm má nadpis „navrhující možnou křesťanskou interpretaci" (každého žalmu). Protože se tato kniha řídí římským lekcionářem v tříročním cyklu, kde totéž čtení patří v neděli i k eucharistii, neexistuje žádný vlastní řád čtení pro hodinky nebo nějaká tabulka rozvržení žalmů. Uživatelům zůstává přenecháno buď užívat lekcionář z Prayer Book a tím měsíční rozvržení žalmů nebo podle své vynalézavosti jiný lekcionář a nějaké rozvržení žalmů, jež by odpovídaly jejich potřebám.

Kanada

The Book of Alternative Services, který vyšel v roce 1985, přinesl bohatou nabídku materiálů pro slavení hodinek. Tato kniha je svým způsobem jedinečná mezi novými anglikánskými liturgickými agendami, a to tím, že každé ustanovení je uváděno podrobným historickým a pastorálním výkladem ustanovení. Tento úvod, nejprve zamýšlený jako pedagogické opatření, seznamuje průměrného návštěvníka bohoslužeb s dějinným vývojem křesťanské denní modlitby a objasňuje, že reforma bohoslužby hodinek v současnosti proběhla v rámci tradice, ze které se hodinky vyvinuly. Současně je čtenář upozorňován, že řád hodinek musí být tak flexibilní, aby odpovídal nejrůznějším potřebám kanadské církve, která obsahuje velké městské obce, jakož i malá geograficky vzdálená společenství, která vytvářejí tamní místní lidé. Liturgické materiály musí být v první řadě pomůckou pro užívání v neděli a rovněž musí být přizpůsobitelná pro každodenní modlitbu tak, aby je mohli používat jak duchovní tak i laici, když se modlí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Mají sloužit též tomu, co potřebují školy a náboženská společenství.

Tyto hodinky obsahují bohoslužby pro ranní modlitbu, polední modlitbu, večerní modlitbu, jakož i pokyny jak přizpůsobit Večerní modlitbu pozdnímu večeru (kompletář). Pro anglikánský způsob bohoslužeb je nové přijetí vigilie vzkříšení, která má být užívána v sobotu večer.

Protože tento základní systém bohoslužby hodinek s jistotou není běžný těm, kdo hodinky znají, bylo zařazeno mnoho různotvárného materiálu se vztahem k církevnímu roku (10 versiklů na zahájení, 27 kantik, 10 responzorií a 19 litanií), takže je možné lehce činit výběr se vztahem k průběhu církevního roku, jakož i k cyklu týdnů. Základní forma těchto hodinek je následující (volitelné části jsou v závorkách):

Ranní modlitba (Morning Prayer)

(Úkon pokání)
(Slovo Písma)
Versikl na zahájení
Invitatorium:
Venite nebo Jubilate (nebo žalm 24; 51,1-18; 63,1-8;  67; 145)
Kristus naše pascha v době velikonoční
Žalmová modlitba:
Každý žalm je opatřen žalmovou modlitbou
Zvěstování slova:
Čtení
(Ticho, kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
(Evangelium)
(Ticho, kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Kázání (při důležitých bohoslužbách v neděli)
Vyznání víry:
Apoštolské vyznání víry nebo „Slyš, Izraeli"
Přímluvy a díkůvzdání:
Kolekta (ze dne nebo z doby dne)
Modlitba Páně
Benedicamus Domino
(Slovo Písma)

Polední modlitba (Prayer at Mid-day)

Versikl na zahájení
Ž 19,1 (nebo jiný vhodný žalm)
Žalmová modlitba
Kapitola
Modlitba Kyrie
Přímluvy a díkůvzdání
Kolekta poledne nebo dne
Modlitba Páně
Benedicamus

Večerní modlitba (Evening Prayer)

(Liturgie světla: Versikl na zahájení, Phos hilaron - Díkůvzdání za světlo)
nebo Versikl na zahájení
Invitatorium:
Phos hilaron nebo Ž 134
Kristus naše pascha v době velikonoční
Žalmy:
Zvěstování slova:Čtení
(Ticho, kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Čtení
(Ticho, kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
(Evangelium)
(Ticho, kantikum, responzorium, píseň nebo hymnus)
Kázání (při důležité nedělní bohoslužbě)
Vyznání víry:
Apoštolské vyznání víry nebo „Slyš, Izraeli"
Přímluvy a díkůvzdání:
Kolekta (dne nebo denní doby)
Modlitba Páně
Benedicamus Domino
(Slovo Písma)

Vigilie Vzkříšení (Vigil of the Resurrection)

Liturgie světla:
Versikl na zahájení
Phos hilaron
Díkůvzdání za světlo
Ž 118, 1-4. 14-19
Žalmová modlitba
Ž 150
Evangelium o vzkříšení (jedna z devíti perikop)
Díkůvzdání za vodu
(Mojžíšova píseň z Ex 15)
Versikly a responzoria ( ze Zj 19)
Kolekta
Požehnání

Lekcionář a tabulka rozvržení žalmů, které jsou pro bohoslužby hodinek určeny, jsou převzaty od Episkopální církve USA (byly také zařazeny do The Lutheran Book of Worship).

Dodatečně k bohoslužbám hodinek zařadila tato nová kanadská agenda i Domácí modlitby - forma modliteb pro skupiny a rodiny Home Prayers - A Form for Groups and Families. Jsou určeny pro domácí potřebu, při které užívání bohoslužeb hodinek nemusí být zrovna nejvhodnější (zvláště u rodin s malými dětmi) a obsahují modlitby pro domácí prostředí. Agenda používá také mnohé symboly církevního roku (adventní věnec, velikonoční svíce, symboly světců nebo světic, jejichž den se slaví atd.), jakož i aklamace, které se vztahují k danému úseku církevního roku. Doporučuje se, aby se tyto bohoslužby slavily v souvislosti s některým jídlem dne a aby zahrnovaly formy chvály, čtení, mlčení, a pokud možno vzájemného hovoru a přímluv. Pokud se s těmito Domácími modlitbami zachází kreativně, dávají šanci k pravidelné modlitbě v domácím prostředí, která přesahuje hranice generací a slučuje všechny příslušníky rodiny k liturgickým událostem, které jsou jinak spíše orientované na dospělé.

Irsko

Kniha Alternative Prayer Book 1984 According to the use of the Church of Ireland nabízí dvě formy bohoslužby hodinek. První Morning and Evening Prayer: Daily troughout the year předkládá přepracování tradičních hodinek podle Prayer Book, v této verzi je sice respektováno tradiční rozdělení časů v Prayer Book, avšak změna je v doplňujících materiálech. Vyskytují se tu nová slova Písma na zahájení se vztahem k církevnímu roku a devět dodatečných kantik. Anglický lekcionář a tabulka žalmů jsou v knize otištěny, ale též je tam „Frostův" překlad žalmů. Řád hodinek je natolik flexibilní, že skýtá možnost, aby bohoslužbu hodinek vedl laický člen či členka obce. To je rostoucí realita v této nepokoji soužené církvi.

„Zkrácená forma" matutina a nešpor, koncipovaná k užívání ve všední dny jako rodinné pobožnosti má jednoduchý systém nabízející výtažky z bohoslužeb hodinek a toho, který tuto bohoslužbu koná, odkazuje na jiné části Prayer Book.

Na církevní oblast, ve které bohoslužby hodinek probíhají častěji nežli v jiných částech světového anglikánského společenství a kde život církve probíhá vskutku konzervativně, je třeba irské církvi přiznat, že podnikla vážně míněný pokus modlitbu hodinek zmodernizovat a vytvořit bohatší a přizpůsobivější liturgii, která se hodí jak pro užívání v neděli tak i pro užívání denní.

Nový Zéland

A New Zealand Prayer Book - Karacia Mihinare O Aotearoa vyšel v roce 1989 a je nejnovější agendou světového anglikánského společenství. Protože se jedná o relativně malou církevní provincii, a to jak do počtu členů církve tak i materiálů k dispozici, zapůsobila tato kniha v mnohých oblastech velmi revolučně (zvláště pečlivým používáním inkluzivního jazyka a přizpůsobením se místní kultuře včetně alternativního používání domorodých řečí vedle angličtiny).

Nové agendy představily formy bohoslužeb na ráno a na večer, pro denní bohoslužby, denní pobožnosti (Daily Devotions) pro modlitbu v poledne, večerní modlitbu a modlitbu v rodině. Mezi všemi obnovenými texty, které v anglikánském společenství vyšly, se tyto nejdéle užívají. Morning and Evening Worship předpokládá jeden jediný řád pro matutina a nešpory. Forma, která se značně odlišuje od obvyklého anglikánského řádu, vypadá následovně (možnosti k volbě jsou v závorkách):

Ranní a večerní bohoslužba (Morning and Evening Worship)

Příprava:
(Slovo Písma)
Aklamace k zahájení Velký a obdivuhodný (Zj 15, 3b-4) nebo jiný chvalozpěv
Výzva k vyznání hříchů
Vyznání hříchů a absoluce
Služba slova:
Versikl a responzorium
Žalm(y)
Čtení ze SZ
Kantikum
Čtení z NZ
Kantikum
(Kázání)
Apoštolské vyznání víry
Pozdrav
(Modlitba Páně)
(Díkůvzdání a modlitby)
Denní kolekta
Kolekta z rána nebo večera
(Kázání)
(Díkůvzdání a modlitby)
(Modlitba Páně)
Propuštění

V porovnání s obvyklými anglikánskými bohoslužbami hodinek vykazuje novozélandské oficium poznatelně mnohem větší pohyblivost nežli revize většiny jiných církevních území. Je tam obsaženo ne méně než 38 kantik, které skýtají obdivuhodnou možnost k týdenním i na církevní rok orientovaným obměnám. Tento Prayer Book obsahuje nový překlad liturgického žaltáře, ve kterém se věnuje zvláštní pozornost jak používání inkluzivního jazyka, tak i zapojení výrazů pro chválu z jazyka maori (např. Whakamoenititia a Ihowa je přiřazeno k Chvalte Pána na začátku a ke konci žalmů 146 až 150). I když kniha pro modlitby hodinek doporučuje používání nějakého lekcionáře nebo tabulky žalmů, není v ní žádný lekcionář nebo tabulka žalmů, takže osoba odpovědná za takovou bohoslužbu musí sáhnout ke svým vlastním pomůckám, a to s výjimkou neděl, pro které byl přijat dvouletý systém Join Liturgical Group a tříroční plán společného řádu čtení.²¹

Tak jako v australském vydání jsou zde zařazeny kratší bohoslužby pro všední dny (Daily Services). A opět obsahují agendy pro ráno a pro večer velice přizpůsobivě při zohledňování daného období církevního roku a situací tuto společnou strukturu:

Denní bohoslužby (Daily Services)

Slovo Písma
Versikl a responzorium na zahájení
Chvalozpěv Song od Praise)
(večer: Sebezpytování a pokání)
Žalm(y)
Čtení
Chvalozpěv (kantikum)
Apoštolské vyznání víry
Modlitba Páně
Denní kolekta
Díkůvzdání a přímluvy
Kolekta rána nebo večera
Benedicamus Domino
Požehnání

Každá agenda hodinek má své vlastní slovo Písma, versikl a responzorium k zahájení, chvalozpěv, kantikum a stanovenou modlitbu kolekty. Výsledkem je relativně jednoduchá modlitba hodinek s dostačující možností obměn a flexibilitou zohledňovat cyklus týdne a odpovídat na potřeby těch, kteří se hodinky modlí sami nebo ve skupinách. Tím je tento řád snad nejzajímavější novotou v oblasti anglikánské revize liturgie v současnosti.

Daily Devotions „jsou určeny pro ty, kteří chtějí mít svou bohoslužbu založenou na Novém zákoně a jejichž čas k modlitbě je omezen". Používán je stejný základní vzor:

Denní pobožnosti (Daily Devotions)

Jeden řádek Modlitby Páně na zahájení
Versikl a responzorium
Zamyšlení k evangeliu
Ticho k meditaci
Zamyšlení k epištole
Čtení
Modlitby

„Zamyšlení" (Reflections) k evangeliu a epištole se skládají z výběru veršů po způsobu Florilegia. Protože se tyto Devotion jedna od druhé liší a mají být základem pro denní modlitbu v každém dnu týdne, je třeba se ptát, zda tato forma modlitby obstojí ve zkoušce doby, protože zde není žádný žalmová modlitba a zaručeně nějaké čtení kromě meditativních zamyšlení. Začátek modlitby hodinek nějakým nestanoveným způsobem vyhledaným řádkem Modlitby Páně ve spojení s každým dnem týdne se zdá být poněkud vyumělkovaným a modlitby směřují k tomu být příliš pietistické. Celkem vzato neodpovídá tento systém příliš tomu, co se očekává od knihy s privátními pobožnostmi být jinak než v oficiální liturgické agendě církve.

Naproti tomu přináší agenda Polední modlitby dostatečně materiálů, aby se tento řád dal dobře používat v jednotýdenním cyklu.

Polední modlitba (Midday Prayer)

Versikl na zahájení
Žalm (různé úseky žalmu 119 pro každý den)
Vlastní capitulum pro každý den
Kantikum
Modlitby
Polední kolekta
Modlitba Páně
Požehnání
Benedicamus Domino

Noční modlitba je adaptací kompletáře s následujícím systémem:

Noční modlitba (Night Prayer)

(Slovo Písma na zahájení)
Vyznání hříchů a absoluce)
Aklamace
Žalmy 4, 16, 23, 31, 65, 121, 134
Vlastní capitulum pro každý den
Hymnus
Modlitba Kyrie
Modlitba Páně
Závěrečná modlitba
Slovo dne (Sentence of Day)
Versikl a responzorium

Modlitba pro rodinu předkládá jednoduché flexibilní materiály pro denní modlitbu doma, přednostně k jídlům dne. Základní faktory jsou zde tři: chvalozpěv, čtení Písma a modlitba. Celá řada možností voleb je dána pro každý z těchto faktorů. Modlitba v rodině končí Modlitbou Páně a požehnáním.

Singapur

Singapurská diecéze, geograficky velmi vzdálené, avšak pod jurisdikcí Canterburského arcibiskupa stojící, biskupství vytvořila v roce 1986 Diocese of Singapore Service Book. Jako dvojjazyčné vydání v angličtině a čínštině obsahuje agendy „založené na výběru z anglického Alternative Services Book 1980". Všechny možnosti volby, které jsou v knize anglické, tu zmizely a takto zbylý řád oficia je (alespoň v anglické části) v podstatě zmodernizovanou verzí vydání z roku 1662. Charismatické hnutí, které se v této celé diecézi značně rozmohlo, nemělo žádný znatelný vliv na bohoslužby hodinek, zcela jinak než tomu bylo při agendě konfirmace, které s velmi tendenčním výkladem Sk 8 na začátku cílí k tomu, aby bohoslužba byla charismatickou událostí.

Jižní Afrika

Nové agendy pro matitudinum a nešpory vyšly v knize Liturgy 1975 a lze je též najít mezi liturgiemi nového jihoafrického Prayer Book s titulem The Anglican Prayer Book 1898. Hodinky mají stejnou formu jak pro ráno tak i pro večer (i když jsou představovány rozděleně) a jsou seskupeny okolo těžiště Chvalozpěv, pokání, Slovo Boží a Modlitba:

Ranní a večerní modlitba (Morning and Evening Prayer)

[ Doplňky z roku 1898 jsou v závorkách ]
(Zahájení:
Ve jménu Boha, Otce...)
(Upomínka)
Chvalozpěv:
Ve jménu Otce...
Slovo Písma
Versikl k zahájení
Ráno: Venite (nebo Jubilate Deo)
Večer: Ž 134 (nebo Phos hilaron)
Akt pokání:
Vyznání hříchů a absoluce
Slovo Boží:
Žalm(y)
První čtení
Kantikum dne
(Ráno: Benedictus nebo ...) (Večer: Magnificat nebo ...)
Druhé čtení
Ráno: Magnificat
Večer: Nunc dimittis
(Ráno: Tedeum nebo jiné kantikum) (Večer: Nunc dimittis nebo jiné kantikum)
Apoštolské vyznání víry
Modlitby:
buď: Kolekta
Modlitba Páně
Kolekta rána nebo večera
Požehnání
nebo: Kázání
Díkůvzdání
Přímluvy
Modlitba Páně
Denní kolekta
Kolekta rána nebo večera
Požehnání
(Dodatečné modlitby)
(Požehnání)

Řád oficia byl původně koncipován v době, kde se anglikánská církev v Jižní Africe dostala pod silný vliv charismatického hnutí. Důsledky toho jsou zřetelné postavením volné modlitby, jakož i přímluv jako základní formy. Vytvořilo to zajímavou směsici původní formy a volnosti v církevní provincii, která ve svém dědictví je přísně anglokatolická. Nyní zde charismatický vliv zeslabil a pevné formy modlitby vystupují v Anglican Prayer Book opět zřetelněji do popředí.

Z rozdílů mezi vydáním z roku 1975 a z roku 1989 jasně vysvítá, že revize oficia proběhla spíše konzervativním směrem, a to i pro struktury Prayer Book pro hodinky. I když hodinky tak jako předtím nechávají mnohem větší volnost nežli skýtá tradiční řád, jsou tištěny tak, že Benedictus, Tedeum, Magnificat a Nunc Dimittis jsou nejpoužívanější kantika - s výjimkou pokud by si někdo dal tu námahu vyhledat ostatních 19 kantik, které jsou otištěny o 300 stránek dále za řádem hodinek!

Anglický systém čtení a tabulka žalmů byly převzaty do Minister´s Book for Liturgy 1975, avšak Prayer Book používá lekcionář hodinek podle amerického a kanadského vydání (i když to vyšlo v Jižní Africe jako separovaná publikace k používání, stejně jako tříletý Common Lectionary. Žaltář v Anglican Prayer Book 1889 je Frostovým překladem, jak vyšel v nových anglických a australských knihách.

Wales

V roce 1984 vydala anglikánská církev ve Walesu The Book of Common Prayer for use in The Church in Wales - Volume 1, jedno vydání ve velštině a jedno v angličtině. Tato kniha představuje jednu z nejkonzervativnějších revizí, s jakou se je možno setkat. Je to jediná přepracovaná agenda, která si udržuje od doby posunu sedmdesátých let k současné formě jazyka při bohoslužbách nadále „tudorskou" angličtinu. Podobně je forma řádu zcela převzata z tradičních Prayer Books. Revize obsahovala svolení používat méně mnohomluvný úvod k aktu pokání a namísto Venite v matitudinu je dovoleno zpívat velikonoční písně. Benedictus následuje po čtení ze SZ v matitudinu a Dignus es nebo Salvator mundi mají v rámci volby funkci kantik. Ouiconque vul (Athanaziánské vyznání víry) se doporučuje pro neděli nejsv. Trojice, ale je dovoleno i v jiný čas. Tato kniha představuje jedinečnou výjimku v současné revizi forem.

Karibik

Revised Services for the Church of the Province of the West Indies vyšly v roce 1980. Dnešní americký Prayer Book je prvním a zásadním pramenem pro vytvoření karibské agendy pro hodinky, i když se v ní nachází několik důrazně místních přídavků. Počet možností volby je omezen, takže se všechny mohou nacházet v samotné agendě a není třeba je zařadit do přídavku. Je to opatření, které odpovídá věřícímu lidu, jehož většina je sotva schopná se orientovat v komplikovaném americkém pořádku.

Závěrečné poznámky

Když se anglikánské církevní provincie vydaly na cestu k přepracování svých agend oficia, hrála velkou roli míra věrnosti vůči tradici. Výzva „modlete se neustále" byla tématem, které bylo prosazováno ve všech projevech křesťanské tradice denního modlení. Protože jsou s Kristem sjednoceni křtem, mají křesťané radost a privilegium vzdávat Otci dík a modlit se k němu ve jménu lidstva a stvoření. Reformátoři 16. století si toho byli vědomi a přeformovali bohoslužbu hodinek tak, aby jako ve středověku nezůstala rezervátem duchovních, nýbrž aby všechny věřící zapojovala do okruhu denního modlení. Každá další generace Prayer Books tuto tradici denní modlitby zachovávala a přebírala Daily Office tak, aby tento ideál mohl dosahovat v každé generaci o kousek dál.

Dnešní generace liturgických agend se vůči tomuto úkolu postavila vážněji nežli kterákoliv generace od doby reformace. Používáním církevně připravených textů je denní modlitba anglikánských křesťanů nadále přijímána jako normativní. K umožnění této reality revidovaly církevní provincie své bohoslužby hodinek takovým způsobem, aby byly nyní charakterizovány pohyblivostí a rozmanitostí, které byly kdysi nemyslitelné. Protože prototypy života, který křesťané v posledním desetiletí 20. století vedou, jsou tak odlišné, že je zapotřebí pro tak velikou rozdílnost situací, jak je jenom možné, se postarat o pokračující užívání Daily Office jako denní modlení. Celkově otevřely revize široké pole možností pro způsob užívání hodinek.

Nové agendy je možno užívat v neděli ve velkých katedrálách a farních obcích stejně jako mohou být přizpůsobeny pro užívání v malých izolovaných společenstvích.

Denní a na církevní rok orientované užívání oficia je ulehčené obohacením celou paletou liturgických materiálů (slov Písma, kantik, responzorií, litanií atd.), které - pokud jsou aplikovány s jistým citem - mohou týdenním připomínáním aktuálního období přispívat k oceňování stvoření a myšlenkou na velikonoční tajemství spásy ve větším okruhu církevního roku věřící formovat a pomáhat jim slavit. Po rozchodu se zásadou reformace o dni se dvěma denními dobami je všeobecně a rostoucí mírou uznáváno, že mnoho jednotlivců a společenství prožívá den s modlitbou po časech, které odpovídají obvyklým dobám matitudina a nešpor. To bylo též důvodem k tomu, aby do mnohých z nových agend byly přijaty modlitby hodinek v poledne a pozdě večer.

Tradice řádů modliteb určených pro celou rodinu, která začala na počátku Britského impéria, kdy velké vzdálenosti činily shromažďování se k modlitbě hodinek ve farních kostelech nemožným, se rozvíjela dále. Avšak podstatně se změnilo chápání kontextu, ve kterém se tato modlitba rodiny uskutečňuje. V dávných časech se rodiny sešly v jedné z hlavních místností domu a otec rodiny vedl bohoslužbu hodinek, zatímco ostatní příslušníci rodiny odpovídali jenom Amen nebo příslušným versiklem. Nyní existují v rubrikách návrhy, že některé jídlo dne by mohlo být vhodnou příležitostí, při které by tyto modlitby měly najít své místo a aby každý rodinný příslušník měl podle svých schopností roli při jejich vedení. Stoupá i odvaha k tomu, aby liturgické symboly, které charakterizují některé období církevního roku nebo nějakého světce či světici, byly užívány při modlitbě rodiny. To odráží opětné rostoucí povědomí toho, že posilování křesťanské víry musí probíhat v rodině a v obci slavící nedělní bohoslužbu a ne tak zcela ve společnosti jako takové, jak to bylo kdysi všeobecným předpokladem v anglikánském světě, když bylo křesťanství zavedeným a/nebo lidovým náboženstvím v mnohých částech anglikánského světa. Když se věci mají takto, což může být nějaká lepší idea než ukázat, že přirozeným místem pro modlení jsou právě hlavní jídla dne a že křesťané se na základě svého práva křtu společně a rovnoprávně účastní na své bohoslužbě ke všemohoucímu Bohu?

To všechno by nás mohlo vést k závěru, že modlitba hodinek v anglikánské tradici je živoucí a uspokojující. Zatímco po staletí předtím vládla domněnka, že bohoslužba hodinek by mohla v budoucích generacích jak u duchovenstva, tak i u členů obcí vymizet, existují nyní závažné důkazy toho, že obnovená modlitba hodinek si získala mnoho přízně a zaujala pevné místo v anglikánských církvích a může členům tohoto církevního společenství pomoci k tomu, aby byli věrni svému poslání „modlit se v každý čas".

Dodatek 1

Přehled A - Bohoslužby hodinek v Prayer Book a jejich středověké prameny

Ranní modlitba (Morning Prayer)

Modlitba Páně
Versikl
(Pane, otevři mé rty)
Venite z matitudina
Žalmy
Čtení ze SZ
Tedeum
Čtení z NZ
Benedictus z laudes
Modlitba Kyrie
Vyznání víry
Modlitba Páně z primy
Preces
Denní kolekta
Kolekta za mír z laudes
Kolekta za požehnání z primy

Večerní modlitba (Evening Prayer)

Modlitba Páně
Versikl
(Pane, otevři mé rty)
Gloria Patri
Žalmy z nešpor
Čtení ze SZ
Magnificat
Čtení z NZ
Nunc dimittis
Modlitba Kyrie
Vyznání víry z kompletáře
Modlitba Páně
Preces
Denní kolekta
Kolekta za mír z nešpor
Kolekta za pomoc z kompletáře

Dodatek 2

Když americká církev začala připravovat nový Prayer Book, byly změny navržené pro Office poměrně malé. Nejdůležitější změna spočívala v nových nadpisech, které sloužily ke strukturálnímu rozčlenění, které by jinak průměrný návštěvník bohoslužby nepochopil. Obvyklý pořad Office byl zachován v následující verzi:

Řád denní ranní modlitby

Úvod:
Slovo Písma
(s obsáhlými přídavky podle církevního období)
Výzva k vyznání hříchů
Vyznání hříchů
Absoluce
Žalmy:
Venite nebo Jubilate Deo
Stanovené žalmy
Slovo Boží:
Čtení ze SZ
Benedictus nebo Surge Illuminator
Čtení z NZ
Tedeum (jenom část I a II) nebo
Benedicite omnis opera Domini
Apoštolské vyznání víry
Modlitby:
Pozdrav
Modlitba Kyrie
Modlitba Páně
Litanie (část III Tedea)
Denní kolekta
Kolekta za mír
Kolekta za požehnání
Modlitba za lid a zemi
Modlitba Jana Zlatoústého
Požehnání

Nešpory se řídily stejnou výstavbou a měly Cantate Domino jako alternativu k Magnificat a dále Deus misereatur jako alternativu k Nunc dimittis. Nebyl předložen žádný návrh pro polední modlitbu a nepředpokládal se ani kompletář (srv. Morning and Evening Prayer, in: Prayer Book Studies VI. The Church Pension Fund, New York, 1957).

Počáteční snahy o revizi oficia v Anglii byly rovněž konzervativní. Když parlament schválil v roce 1965 Prayer  Book Measure (Alternative and Other Services), stala se reforma bohoslužeb v Církvi Anglie legitimní věcí (za předpokladu, že Book of Common Prayer z roku 1662 nadále zůstal být platným textem, neboť nemohl přestat platit bez usnesení parlamentu). Prvními nařízeními, které se objevily v tomto novém stavu liturgické svobody, byly víceré texty, které vyšly s odpovědností Komory biskupů a všechny nesly titul Series 1. Ve skutečnosti byla tato nařízení (s nepodstatnými obměnami) oficiálním přijetím textů, které byly navrženy při nezdařilém pokusu o revizi anglického Prayer Book v roce 1928. Nařízení o hodinkách v Series 1 s datem 10.6.1966 přinesla k dalšímu vývoji forem hodinek v anglikánské církvi velice málo.

Hodinky v Series 2 zveřejněné v roce 1965, avšak k užívání určené teprve v roce 1968, byly skromným přepracováním tradiční formy. To si činilo jistý nárok, „že žádný reformátor si nepřeje se odklánět od principů, které jsou vytyčeny v předmluvě k první Book of Common Prayer, především se neodchýlit od plánovaného čtení Bible a Žaltáře na pokračování v jazyce, který je pro návštěvníky bohoslužeb srozumitelný". Zamýšleným cílem revize bylo „pokus uspořádat formu hodinek vhodněji pro používání v neděli, aniž by se tím omezila jejich hodnota jako forma denní modlitby, která je denním zákonným závazkem pro všechny duchovní."

Nejdůležitější změny v Series 2 spočívaly v: 1) mezititulcích, které modlitbě hodinek daly jasně vyhraněnou formu; 2) péči o nový zkrácený akt pokání identický s aktem pokání při eucharistii podle Series 2; 3) změnou místa pro Benedictus a Tedeum a ustanovením, že Gloria in excelsis může nahradit každé z nich; 4) dovolením, aby modlitba hodinek mohla být ukončena po druhém kantiku, když měla bezprostředně poté začít eucharistická slavnost.

Forma nové bohoslužby hodinek byla následující:

Ranní modlitba

Slovo Písma:
(Mnoho nových přídavků, velmi úzce spojených s církevním rokem)
Akt pokání:
(podle agendy v eucharistické slavnosti)
Služba slova:
Versikl (ustálené liturgické rčení) na zahájení
Venite nebo Jubilate nebo velikonoční píseň
Čtení ze SZ
Benedictus nebo Zpěv tří mladíků (zkrácená forma)
nebo Benedictus omnia opera nebo Salvator mundi
Čtení z NZ
Tedeum nebo Gloria in excelsis
Vyznání a modlitby:
Apoštolské vyznání víry
Modlitba Kyrie
Modlitba Páně
Versikly a responsoria
Denní kolekta
Kolekta za mír
Kolekta za požehnání

Nešpory probíhaly podle stejného způsobu s  tím rozdílem, že buď žalm 134 nebo Phos hilaron byly vzaty jako invitatorium, Magnificat nebo Magna et mirabilia jako první kantikum a Nunc Dimittis nebo Dignus es jako kantikum druhé.

Z textu Der anglikanische Tageszeitengottesdienst in der Gegenwart, in: Jahrbuch für Liturgig und Hymnologie 1990, edition stauda, Lutherisches Verlagshaus, bez dalších údajů, přeložil J. König

1 Episkopální církev v USA, jejíž Prayer Books hodinky vždy obsahovaly, však denní modlení hodinek svým duchovním nikdy církevními zákony nepřikázala.

2 Viz dodatek 1 za článkem.

3 Třetí Book of Common Prayer (1559) porušil tento systém lectio continua tím, že stanovil vlastní první čtení na neděle, aby byli účastníci bohoslužby konfrontováni s nějakým povznášejícnějším textem nežli tím, který právě připadal v rámci čtení na pokračování.

4 Book of Common Prayer (1549), úvodní rubrika k matutinu.

5 Klasický příklad pro to najdeme v díle Isaaka Waltona „Životopis svatého faráře ze 17. století". George Herbert: „Zvykem pana Herberta bylo spolu se svou ženou a třemi neteřemi s celou svou rodinou dvakrát denně chodit na modlitby do kostela, totiž do kaple, která stála hned vedle jeho fary. Doba jeho příchodu byla přesně v kanonické hodiny, a sice v deset a ve čtyři. Potom pozvedl své čisté a milosrdné ruce k Bohu uprostřed své obce. Pociťoval při tom radost, že tento čas a toto místo slouží úctě jeho Pánu Ježíši, tam přiváděl svou niternou zbožností a chováním, které zjevovalo očividně každodenní modlitbu, tak jako Jozue (srv. Joz 7,18) nejenom svou celou domácnost, nýbrž i většinu svých farníků a mnoho gentlemanů z okolí, aby se dvakrát denně účastnili na tomto společenství. Někteří z prostých lidí z jeho farní obce milovali a ctili pana Herberta tak velice, že nechali odpočívat své pluhy, když posvátný zvon pana Herberta volal k modlitbě, aby s ním společně vysílali své modlitby k Bohu a teprve posléze se vrátili ke svým pluhům. Jeho Bohu zasvěcený život přinesl tolik úcty Bohu i jemu samému, že se cítili být šťastnými, když si přinášeli ke své práci požehnání pana Herberta. Tak mohutný byl jeho příklad pro přesvědčování jiných o praxi zbožnosti.

6 Luis Bouyer: Liturgical Piety. Notre Dame, 1955, str. 47.

7 Tato skutečnost se začíná měnit v celé řadě provincií, ve kterých se vyvinula eucharistická zbožnost a kde se očekává účast na eucharistii alespoň jednou týdně. Tam jsou členové obce místním biskupem zmocněni, aby vedli bohoslužby, při kterých se uděluje svatá Večeře Páně chlebem a vínem, konsekrovaným při předchozí eucharistii (from the reserved sacrament).

8 viz Dodatek 2 za článkem

9 Srv. Die Sprache des Gebets (Řeč modlitby) v mém článku Gottesdienstreform in der Anglican Communion (Reforma bohoslužby v anglikánském společenství), in: JbLH 30, 1986, str. 165 nn.

10 Srv. Ökumenische Zusammenarbeit (Ekumenická spolupráce), tamtéž, str. 170 nn.

11 SPCK, London, 1968.

12 V kapitole Daily Office u Michaela Perhama (vydavatele): Towards Liturgy 2000: Preparing for the revison of the Alternative Service Book (Směrem k liturgii 2000: příprava revize Alternativní knihy služeb). ACC 69. London, 1989, str. 27-33, předkládá Paul Bradshaw celou řadu návrhů k reformě hodinek. Veden snahou o to, že každá reforma hodinek musí mít za cíl intenzivní užívání této liturgie duchovenstvem i lidem, navrhuje, že by „příští reformy dobře činily, kdyby hledaly spíše vyzkoušený biblický koncept každodenních modliteb, který se seskupuje okolo eucharistie jako centra, a rovněž ve vzájemném vztahu stojící kněžskou snahu, totiž přinášení chvály a slávy a přímluvné zasahování (tamtéž, str. 30). Brandshaw to vidí uskutečňované posilováním faktoru chvály prostřednictvím chvalných žalmů (např. Ž 148-150) a kantik denní doby, dne týdne a církevního období v hodinkách. Navrhuje, že by to mělo mít za následek větší výběr žalmů, které jsou používány v žalmovém cyklu a tím značně snížit počet žalmů. Přímluvy by se mohly více orientovat na oratio fidelium při eucharistii a na stanovené verše a responsoria normálních hodinek. Také role, kterou hraje čtení Písma, je kladena za otázku: „Existuje rozdíl mezi čtením ke studiu nebo k meditaci a jeho proklamací v liturgické souvislosti, ve které má především anamnetickou úlohu vyvolávat v paměti to, co Bůh učinil k našemu spasení a tak nás vést k přinášení své chvály... Abychom to mohli činit působivě, jsou čtení vybírána a ne řazena jednoduše vedle sebe tak, aby svou délkou a pozicí přiměřená chvalozpěvu, ke kterému se vztahují" (tamtéž, str. 31 nn.) B. poznamenává, že pravděpodobně evangelia mohou tuto anamnetickou funkci vykonávat lépe nežli žalmy a mohla by mít podobnou roli jako psalmodie v klasické tradici, kde byl v každém žalmu slyšen hlas Krista. Každá revize anglického breviáře podle těchto směrnic by jistě znamenala zásadně nové přepracování původní základní formy z Prayer Book nebo ASB Office, odpovídala by však směru, kterým se vydaly reformy v církevních provinciích, a to zvláště americké a kanadské.

13 Prayer Book Studies 22. Church Hymnal Corporation, New York.

14 Celocírkevní synoda - pozn. překladatele.

15 The Daily Office, str. 33.

16 The Psalter: Part I (Prayer Book Studies 19. Church Hymnal Corporation, New York.

17 The Church Year (Prayer Book Studies 19. Church Hymnal Corporation, New York.

18 Prayer Book Studies 27 (Church Hymnal Corporation, New York).

19 Church Hymnal Corporation, New York, 1973.

20 Prayer Book Studies 57 (Church Hymnal Corporation, New York, 1973)

21 Srv. Kalender und Lektionar, in: Gottesdienstreform... str. 174-178 (tam pozn. 8).