David R Holeton

Počátky přijímání nemluvňat jsou nerozlučně spjaty s původem a vývojem praxe křtu nemluvňat. Obě tyto praktické věci však zůstávají i nadále v teorii zahaleny temnotou.

Od třetí čtvrtiny 14. století zaznamenávají po tři sta let Čechy velice pozoruhodné sakramentální a liturgické hnutí.

Problém narušeného společenství je sotva problémem novým. Naše nejstarší svědectví o církvích odloučených od společenství je možno najít ve Skutcích apoštolů (kapitola 15), kde nacházíme členy jeruzalémského křídla, kteří odmítají jíst s věřícími pohanského původu, a tím vytvářejí vlastně dvě církve.

Historický úvod

Ze všech církví, které se odvozují od reformace v 16.

Bohoslužba v srdci anglikanismu

Bohoslužba hraje v anglikánství centrální roli a bylo tomu tak již od reformace v 16. století. Právě převážně v kontextu bohoslužby formovali anglikáni svoji identitu.

Úvod

Kromě důvodů čistě funkčních jako je ochrana před nepříznivým počasím a zachovávání jistých pocitů studu hraje oblečení celou řadu dalších sociálních rolí. Běžné oblečení (jako např. uniformy) vyvolává pocit identity uprostřed jisté skupiny lidí (např.

Význam denominace pro církev a společnost: několik reakcí

Úvod a objasnění

Hned na počátku bych chtěl objasnit texty, které byly rozdány účastníkům tohoto víkendu.

V rané církvi byla eucharistická slavnost sama o sobě prvotním prostředkem, kterým se společenství pokřtěných smiřovalo, jak jeden s druhým, tak i všichni s Bohem. Nedělní eucharistie se chápala jako týdenní obnova naší křestní smlouvy s Bohem.

Myslím si, že úvahy o kněžích vkládajících ruce při kněžských ordinacích je nutno zařadit do historického kontextu. To, co je nenormální v našem ordinačním ritu do presbyteriátu, není zabezpečení, aby biskup vkládal ruce sám, ale spíše je to pokračující separace vkládání rukou od světící modlitby.

1. Obnova či reforma liturgie?

Rád bych pohovořil o liturgické obnově, nikoli pouze o reformě či revizi liturgie. Jejich vzájemné odlišení je velmi důležité. Zatímco reforma či revize se týká zejména liturgických textů a rubrik, cílem obnovy je proměna celého liturgického života