Jste zde

Zprávy

Kuba: Vlna zatýkání před papežovou návštěvou

Washington-Frankfurt (KAP) Před papežskou návštěvou plánovanou na 26. až 28. března zahájil kubánský komunistický režim vlnu zatýkání „Žen v bílém", členek organizace manželek a matek vězněných disidentů. Podle kubánského disidenta Josého Daniela Ferrera Garcíy bylo jen během jednoho únorového víkendu zatčeno asi 30 žen z opozice. Podle exilového kubánského vysílače Radio Martí se však několika ženám podařilo patnáctikilometrovým pěším pochodem vyhnout policejním hlídkám a účastnit se nedělní mše na mariánském poutním místě Virgen de la Cardidad del Cobre, kam je režim nechtěl nechat přijít a kde se má v březnu objevit i papež.

Mezinárodní společnost pro lidská práva uvedla, že nárůst „svévolných zatčení" na Kubě je znakem „slabosti a nervozity" režimu před papežovou návštěvou.

Írán: Hrozí poprava křesťana pro odpad od islámu

Londýn-Teherán-Berlín (KAP) Londýnská nezisková organizace Christian Solidarity World Wide (CSWW, Křesťanská světová solidarita) se obává, že íránský evangelikální pastor Jusíf Nadarkhání (34), který byl odsouzen k smrti pro odpadnutí od islámu, bude již brzy popraven. Pastorův advokát se snaž zjistit, kdy má k popravě dojít, podle CSWW však bude trest vykonán pravděpodobně bez předchozího ohlášení, což je v Íránu obvyklé.

Pastor Jusíf Nadarkhání byl odsouzen pro konverzi z islámu ke křesťanství. Minimálně čtyřikrát mu byla nabízena svoboda výměnou za návrat k islámu, on však pokaždé odmítl. V říjnu 2011 vrátil íránský nejvyšší soud případ první instanci s poukazem na to, že vyšetřování bylo neúplné. Soudy i íránská média se nyní snaží případ prezentovat bez odvolání na skutečný centrální „delikt", konverzi, a rozsudek líčí jako trest za „opakované znásilňování, kuplířství a ohrožení veřejné bezpečnosti," případně pastora líčí jako „sionistu" údajně ohrožujícího národní bezpečnost. První rozsudek z roku 2010 ovšem trest smrti zdůvodňoval „apostazí" a „šířením neislámských nauk" a odůvodnění trestu bylo pozměněno až následkem mezinárodního zájmu o pastorův případ.

Podle názoru frankfurtské Mezinárodní společnosti pro lidská práva je Nadarkháního případ mimořádně závažný i jako precedens. Režim chce zjevně zastrašit další konvertity, a pokud bude rozsudek vykonán, může následovat zabíjení tisíců ostatních křesťanů, kteří jsou tak v akutním nebezpečí.

Proti trestu smrti pro Jusífa Nadarkháního vedle tisíců ochránců lidských práv a jejich organizací protestují také západní církevní instituce jak evangelické, tak katolické, i vlivní politici včetně amerického prezidenta Baracka Obamy a čelných představitelů Evropské unie.

Spor o licenci katolické televize Trwam v Polsku

Varšava (KAP) Spor o digitální licenci pro největší polskou katolickou televizi Trwam se dostane k soudu. Televizní odnož ultrakonzervativní rozhlasové stanice Radio Maryja se chce u správního soudu ve Varšavě odvolat proti tomu, že nedostala licenci na terestrické vysílání. Televizi podpořil předseda polské biskupské konference arcibiskup Jozef Michalik, který v postním pastýřském listě kritizoval údajnou diskriminaci televizní stanice ze strany státních orgánů.

Případ zatěžuje vztahy mezi liberálně-konzervativní vládou premiéra Donalda Tuska a katolickou církví. Podle televize podepsalo příslušnou protestní petici víc než milion lidí, zatímco mluvčí rozhlasové rady podle novin Gazeta Wyborcza uvedla, že podpisů nedošlo ani 200 000. Televizní stanice Trwam se dá zatím naladit pouze přes satelit, kabel nebo na internetu. Ve svých zpravodajských relacích často kritizuje současnou polskou vládu.

Konzistoř: Nová evangelizace, noví kardinálové

Vatikán (KAP) Papež Benedikt XVI. během konzistoře uvedl do úřadu 22 nových kardinálů, z toho 10 vysokých kuriálních úředníků a 8 hlav významných světových diecézí. Zbytek tvoří duchovní jmenovaní kardinály v ocenění celoživotních služeb církvi.

Mezi jmenovanými byl i pražský arcibiskup Dominik Duka, v současné době vedle svého emeritovaného předchůdce Miloslava Vlka druhý žijící Čech v této hodnosti.

Jednodenní konzistoř se konala v poněkud nervózní atmosféře, protože Vatikán nyní řeší případy úniků důvěrných interních dokumentů na veřejnost. Tematicky se zabývala evangelizací v dnešní společnosti. Úvodní referát na toto téma přednesl newyorský arcibiskup Timothy kardinál Dolan.

Kardinál Dolan uvedl, že církev musí vyjít do sekularizované společnosti a předávat radostnou zvěst. To je úkolem místních církví i každého jednotlivého křesťana. Důležité je přitom překonat dnes široce rozšířený analfabetismus v oblasti náboženských znalostí. Křesťané přitom mají svou víru žít a dosvědčovat na veřejnosti s důvěrou a odvahou; musejí vystupovat se sebedůvěrou, ale bez triumfalismu. Přitom musejí dávat jasně najevo, že v centru jejich víry není doktrína nebo koncepce, ale osoba.

Dále je důležité, aby se nová evangelizace ukazovala „s úsměvem a ne s chmurnou tváří," řekl kardinál Dolan před ostatními kardinály. Musí být zřejmé, že pro církev je podstatné „Ano a nikoli Ne". Předávání evangelia je aktem lásky. Může ovšem vyžadovat oběť, až k obětování svého života. „Smutné je, že máme dnes mnoho mučedníků," řekl arcibiskup Dolan. Zdůraznil také, že New York sice dělá dojem pokročilé sekularizace, ale ve skutečnosti je Big Apple „velmi náboženské město".

Polská církev prý těžila z restitucí víc, než jí patřilo

Varšava (KAP) Polský deník Gazeta Wyborcza informoval o výsledcích vyšetřování církevních restitucí státní komisí. Vyšetřování došlo k závěru, že v řadě případů polská církev dostala během restitucí nazpátek větší majetek, než jí byl komunisty zabaven. Komise jednala na pokyn premiéra Donalda Tuska, který chtěl nechat vyšetřit podezření z podvodu či korupce u řady případů restitucí. Vyšetřování odhalilo, že mnohdy skutečně k pochybením došlo, například prý krakovští cisterciáci roku 2004 obdrželi 15 milionů euro za majetek, za nějž byli odškodněni již roku 1994 tím, že jim byly darovány pozemky.

Turecko poprvé konzultuje křesťany o ústavě

Ankara (KAP) Turecko poprvé oficiálně konzultovalo představitele náboženských menšin ohledně připravované nové ústavy. Poté, co řeckopravoslavný patriarcha Bartholomaios I. prezentoval své návrhy ústavnímu výboru tureckého parlamentu, prohlásil, že „se rodí nové Turecko". Pravoslavní křesťané, doufají, že toto „průlomové" jednání nezůstane osamocené, ale bude mít pozitivní následky do budoucna.

Turecko je formálně sekulární republikou, 99 % obyvatelstva však jsou muslimové a příslušníci náboženských menšin jsou často diskriminování, např. v přístupu ke vzdělání nebo při koupi nemovitostí. Zlepšení situace v tomto ohledu je jedním z hlavních požadavků během přístupových jednání s Evropskou unií. Křesťané proto doufají, že nová ústava, jež má být letos připravena, zakotví práva menšin a umožní jejich náboženským sdružením získat status právnické osoby. Požaduje se také, aby Turecko vedle židovství a řecké a arménské pravoslavné církve uznalo za náboženskou menšinu také syrskopravoslavnou církev, jež zde má asi 10 tisíc věřících.

Ukrajinští uniaté přispěli do projektu Paměť národa

Kijev (KAP) Institut pro dějiny ukrajinské církve se připojil k mezinárodnímu internetovému projektu Paměť národa, založenému v Česku. Portál shromažďuje svědectví z doby vlády totalitních režimů. Institut uveřejnil již čtyři svědectví, osvětlující dějiny západoukrajinské uniatské (s Římem sjednocené) církve v letech 1946 až 1989. Církev byla pod Stalinem zrušena a musela tehdy působit v podzemí.