Jste zde

Příspěvek k hledání podoby ekumenické liturgie

autor: 

Avizované vyjádření prof. Davida Holetona (viz Getsemany 5/2001) k článku Pavla Hradilka v č. 3/2001 vyplynulo z přednášky, kterou prof. Holeton na toto téma přednesl na závěr cyklu Vývoj eucharistické slavnosti v rámci výuky liturgické teologie bakalářského studia Teologie křesťanských tradic ETF UK. V uvedeném shrnutí jsou zařazeny též závěry, které vyplynuly z diskuse po přednášce.

Obnova liturgií všech církví Západu probíhala ve 2. pol. 20. století v ekumenickém kontextu. Vzniklé liturgické texty si jsou strukturou i obsahem podobné a staly se katalyzátory liturgické obnovy. Týká se to zejména textů hlavních částí eucharistické slavnosti – liturgie slova a vlastní večeře Páně. Určité problémy představují vstupní a závěrečné obřady, které se vestarých liturgiích neobjevují a jejich vznik souvisí s obdobím, kdy církev dostala pro svá shromáždění veřejné budovy. Vstupní obřady provázelyshromažďování lidu a příchod sloužících včetně předsedajícího. Mnoha nánosy se staly nepřehlednými. I poslední reformou očištěné římskokatolické vstupní obřady se jeví jako přetížené, sestávající se z příliš mnoha prvků. Analyzují-li se dnes jednotlivé části vstupních obřadů, pak se zdá, že jejich smyslem je:

a) Označení předsedajícího

Děje se tak skrze dialogický liturgický pozdrav mezi předsedajícím a shromážděním. Je zřejmé, že je někdo za shromáždění zodpovědný. Je jako dirigent, který sám nehraje na všechny nástroje, ale dbá, aby všechny nástroje hrály jako celek. Dbá na to, aby každý mohl uplatnit své charisma ve službě ostatním. Pokud zvolí trinitární pozdrav, pak by aklamace při znamení kříže byla zdvojením téhož motivu.

b) Sjednocení shromážděné obce skrze společný liturgický zpěv

Tuto funkci neplní zpěv přednášený pouze scholou. Schola má napomáhat zpěvu celého shromáždění. Zpěv stačí zpravidla jeden. Zařazovat vždy introit, Gloria i Kyrie nelze doporučit.

c) Přiblížit církevní rok

Myšlenky liturgického roku se mohou promítnout v kterékoli části vstupních obřadů – zpěvu, pozdravu, oraci apod. O Vánocích je např. vhodné zařadit Gloria, v postě Kyrie.

V liturgii slova je dnes problémů nejméně. V severní Americe je užíván revidovaný společný lekcionář, který má základ v římskokatolickém lekcionáři. Užívání společného lekcionáře již přineslo ekumenické plody. Homilie, tj. liturgické kázání vycházející z biblických textů se již stalo normou, přičemž interpretace v jednotlivých církvích si jsou velmi blízké.

Nově je kladena otázka, zda do eucharistické liturgie patří symbolum, které bylo původně součástí liturgie křestní. Základním vyznáním víry v rámci eucharistické liturgie je eucharistická modlitba. Zařazením symbola tak dochází ke zdvojení.

Přímluvy především spojují obec se světem. Zakončeny mohou být modlitbou Páně, jak tomu bylo až dodoby Řehoře Velikého.

Pozdravení pokojetvoří zlom mezi liturgií slova a eucharistie. Byl znovuobjeven význam pozdravupokoje jako fyzického jednání. Eucharistie není aktem niterné osobní zbožnosti.Jsme pozváni, abychom na cestu k Bohu šli společně.

Eucharistický blok začíná přípravou darů. Je na místě, je-li chléb a víno přinášeno spolu s ostatními dary věřících.

Ve všech církvích byl znovuobjeven význam eucharistické modlitby jako centrálního bodu hlásání naší víry. Eucharistická modlitba je věcí celé komunity, nikoli jen předsedajícího. Základní formou přednesu aklamací shromáždění je zpěv. Je dobré užívat jak starobylé formy anafor, tak formy nově vytvořené.

Lámání chleba je doprovázeno zpěvem. V římské tradici je to Agnus, ambrosiánská tradice zná pro každou liturgii na tomto místě zvláštní proprium.

Součástí závěrečných obřadů je díkůčinění za všechny dary, které jsme obdrželi. Je otázkou, zda by předsedající presbyter měl dávat požehnání. Požehnání na závěr eucharistie bylo vyhrazeno pouze biskupovi. Kněžské požehnání bylo chápáno jako náhražka za přijímání v dobách, kdy se již přestalo prakticky přijímat. Propuštění by mělo být výzvou ke svědectví a službě světu.

Na základě těchto a předchozíchpřipomínek vypadá návrh struktury ekumenické liturgie takto:

Úvodní obřady

Zpěv

Pozdrav

Úvod

Vstupní modlitba

Liturgie slova

(Úvod)

1. čtení

Mezizpěv (žalm či aleluja)

Evangelium

Homilie

Ticho

(Symbolum)

Přímluvy

zakončené modlitbou Páně

Pozdravení pokoje

Eucharistická liturgie

Příprava darů se zpěvem (vzal)

Eucharistická modlitba (vzdaldíky)

Lámání chleba (lámal)

Přijímání (dával)

Díkůčinění a modlitba po přijímání

Závěrečné obřady

Poslání

(oznámení)

Zpěv

-pH-