Jste zde

Zprávy

Maltézský velmistr Festing odstoupil

Řím (KAP/KNA) Velmistr maltézského řádu Matthew Festing (67) odstoupil z funkce. Angličan zvolený na doživotí v březnu 2008 jako 79. představený řádu tak učinil po konfliktu s Vatikánem. Ve sporu šlo o to, zda Festing loni právem odvolal velkého kancléře řádu Albrechta von Boeselagera z funkce a vyloučil ho z řádu. Festing odvolání zdůvodňoval „závažnými problémy“ v Boeselagerově práci koordinátora humanitární pomoci řádu. Problémy snad měly spočívat v tom, že řád pod Boeselagerovým vedením distribuoval i kondomy jako ochranu před nákazou AIDS, třebaže katolická církev odmítá „umělé“ pomůcky k ochraně před početím. Boeselager odvolání odmítá jako „zcela protiprávní“ a Vatikán ustavil komisi, vedenou arcibiskupem Silvanem Tomasim, která měla záležitost vyšetřit. Festing však s odvoláním na suverenitu řádu odmítl s komisí spolupracovat a označil ji za „právně bezvýznamnou“.

Vatikán potvrdil, že Festing nabídl odchod z funkce během setkání s papežem Františkem a papež rezignaci přijal. Prohlášení uvádí, že si papež cení „loajalitu a oddanost“ dosavad-ního velmistra vůči Petrovu nástupci i ochoty odstoupit a „pokorně sloužit řádu a církvi“.

Po odstoupení Festinga maltézský řád prozatímně vede Rakušan Ludwig Hoffmann-Rumerstein (80), který je velkým komturem řádu. Vatikán oznámil, že vedením brzy pověří jmenovaného papežského delegáta, který zřejmě bude maltézský řád řídit do vyjasnění situace. Římská centrála maltézského řádu sdělila, že papež Festinga během setkání k rezignaci vyzval a že již předtím obdržel zprávu své vyšetřovací komise.

Prezident Německé asociace maltézského řádu, Erich von Lobkowicz, události ve své organizaci vysvětluje jako spor mezi konzervativci a progresisty: „boj mezi vším, co představuje papež František, a malou klikou ultrakonzervativních jestřábů“. Podle znalců situace má v celé záležitosti prsty rovněž konzervativní kardinál Raymond Leo Burke, který je od roku 2014 patronem řádu a je odpovědný za duchovní profil maltézanů.

Kostel rozmnožení chlebů se opět otevře

Bonn-Jeruzalém (KAP/KNA) Kostel rozmnožení chlebů v izraelské obci Tabgha, poničený po žhářském útoku židovských extremistů, bude 12. února znovu otevřen. Kostel stojí na místě, kde Ježíš podle Matoušova evangelia rozmnožil chleby.

Později zadržení ultrapravicoví židovští teroristé 15. června 2015 kostel podpálili a na zeď hebrejsky načmárali „modláři musejí být zničeni“. Oheň těžce poškodil vstup kostela a atrium. Náklady na obnovu činily asi 1,6 milionu euro, z čehož Stát Izrael přispěl 300 tisíc a většinu zbytku poskytli různí dárci včetně některých Židů.

Prezident Zeman zve papeže do Lidic

Praha (KAP) Prezident Miloš Zeman pozval papeže Františka na návštěvu Česka u příležitosti 75. výročí vyhlazení Lidic nacisty, k němuž došlo 10. července 1942. Již před dvěma roky zval Zeman Františka na Velehrad, návštěva se však neuskutečnila. Ze strany katolické církve dosud pozvání do Lidic nebylo potvrzeno ani komentováno.

Církevní historik o reformě volby papeže

Bonn (KAP/KNA) Německý církevní historik Hubert Wolf vydal knihu Konkláve – tajemství papežské volby.

Celkově je podle něho vynalezení konkláve velký úspěch. „Odstínění všech vnějších vlivů a postupné vyloučení nátlaku světských mocipánů jakož i umožnění toho, aby se jednotliví kardinálové rozhodovali podle svého svědomí, to jsou nejdůležitější výdobytky konkláve,“ řekl Wolf. „Zároveň to umožňuje vnímat papežskou volbu jako duchovní akt.“

Historik ovšem považuje za potřebné proces výběru papeže reformovat. Především se vyslovuje za „dvoutřetinovou většinu bez výjimek“. Jan Pavel II. uzákonil odklon od dvoutřetinové většiny po jedenácti bezvýsledných volebních dnech. Benedikt XVI. pak pro tento případ předvídá výběr mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty, z nichž zvítězí ten, jenž dosáhne kvalifikované většiny. Dále se podle Wolfa dá uvažovat o rozšíření volebního grémia nad rámec kolegia kardinálů. Potřeba je podle něj také přesněji regulovat odstoupení papeže a status emeritních papežů.

Real Madrid bez křížku

Madrid (KAP/KNA) Slavný španělský fotbalový klub Real Madrid má ve svém logu španělskou královskou korunu, která na špici nese malý křížek. Aby se lépe prodávaly fanouškovské předměty v muslimských zemích, klub je začal opatřovat logem bez křížku. Stalo se tak poté, co klub uzavřel smlouvu s arabským velkoobchodem Marka, který ho bude exkluzivně zastupovat na Arabském poloostrově. Podobné logo se používalo už roku 2014 v reklamní akci Realu Madrid s národní bankou Spojených arab­ských emirátů v Abú Zabí.

Nový prelát Opus Dei

Řím (KAP) Osobní prelatura Opus Dei má nového představeného. Zvolen byl favorit, španělský kněz Fernando Ocáriz Braña (72), který organizaci řídil jako přechodný šéf po smrti předchozího preláta Javiera Echevarríy v prosinci 2016. Ocáriz je tak třetím nástupcem zakladatele Opus Dei Josemarii Escrivá de Balaguera (1902–1975), svatořečeného roku 2002. Papež František volbu potvrdil.

Ocáriz se narodil 27. října 1944 v Paříži jako dítě španělských rodičů a vyrůstal v Madridu. Roku 1966 dokončil studium fyziky v Barceloně, kde se připojil k Opus Dei. Poté studoval teologii v Římě a Navaře, na kněze byl vysvěcen roku 1971. Roku 1994 se stal generálním vikářem hnutí a roku 2004 zástupcem preláta. Rakouský biskup Klaus Küng, který se volby účastnil a Ocárize dlouho zná, nového preláta charakterizoval takto: „Je vysoce inteligentní a má jasnou hlavu, velmi vyvážený úsudek, zároveň je skromný a příjemný ve styku, ale i zkušený a moudrý v otázkách vedení.“

Hnutí Opus Dei (Dílo boží) se roku 1982 stalo takzvanou osobní prelaturou v katolické církvi. Je tedy hierarchicky organizované podobně jako diecéze, ale není vázané na určité území. Prelát přitom má roli odpovídající roli biskupa. Do úřadu smí být zvolen muž, který je aspoň 40 let stár, je členem volebního sněmu, je aspoň deset let členem Opus Dei a aspoň pět let knězem.

Opus Dei má asi 92 600 členů, z nichž 98% jsou laici. 57% procent členů jsou ženy, 70% žije v manželství a 30% jako celibátní laici. Organizace působí v 67 zemích včetně Česka. Kritikové často zmiňují její konzervativní postoje a sektářské, manipulativní praktiky.

Kancléřka Merkelová za výuku náboženství

Mnichov (KAP/KNA) Německá kancléřka Angela Merkelová řekla v bavorském Würzburgu na diecézním setkání, že výuka náboženství je nenahraditelná a „v dnešní době důležitá spíš víc než méně“. V náboženství jde podle ní o výchovu svědomí a srdcí a o „víc než jen naše životy, totiž i o velkou souvislost života jako božího stvoření,“ řekla. „Cítím,“ dodala, „že žijeme z předpokladů, které si sami nemůžeme vytvořit“ a jež jsou založeny v dějinách, v přesvědčeních a ve víře a „ponesou nás i v budoucnu“. Ve své přednášce na téma „Propojenost v otevřené společnosti: pluralita a identita – výzva a šance“ vyzvala také k větší soudružnosti a otevřenosti ve společnosti a varovala před vydělováním, polarizací a populismem.

Útoky na ruské pravoslaví na Ukrajině

Kyjev (KAP/KNA) V roce 2016 podle moskevského patriarchátu došlo na Ukrajině k 13 útokům na kostely pod jeho jurisdikcí. Například se neznámí lidé pokusili zapálit chrám v Kyjevě. Úřady nevyšetřily ani jediný čin. S podporou nacionalistů také mnoho kostelů obsadili věřící jiných konfesí, což pro 30 kněží s rodinami znamenalo ztrátu domova. Agresivita proti „moskevským“ pravoslav­ným přitom oproti roku 2015 vzrostla. Na Ukrajině spolu soutěží tři velké pravoslavné církve a Rusko již několikrát Ukrajinu vyzvalo k lepší ochraně ruských pravoslavných.