Zprávy

Anglikáni zvažují zavedení trvalého diakonátu

Londýn
(KAP) Anglikánská církev v Anglii uvažuje o znovuzavedení trvalého
diakonátu pro muže. Návrh se má v prosinci projednat na generální
synodě. Podle studie vypracované na zakázku anglikánských biskupů by
trvalý diakonát zejména v době krizí na národní i mezinárodní úrovni
mohl sloužit jako most mezi církví a lidmi církvi vzdálenými v případě,
že by tito hledali duchovní pomoc. Kandidáti na kněžství by měli
možnost volby setrvat u trvalého jáhenství, doposud je totiž v
anglikánské církvi v Anglii jáhenství jen předstupněm kněžství. K
diakonátu jsou od roku 1987 připuštěny i ženy. Počet jáhenek
rapidně poklesl po možnosti kněžského svěcení žen, a to z nejvyššího
počtu 700 na nynějších 75.

V katolické církvi bylo obnoveno
jáhenství v duchu prvokřesťanského diakonátu na II. vatikánském koncilu
(1962-1965). Jáhni smějí křtít, oddávat, pohřbívat a kázat. Od roku
1968 se jáhnem může stát i ženatý muž. Podle oficiálních statistik má
katolická církev okolo 25 500 stálých jáhnů.

Britský soud odmítl právo na eutanázii

Londýn (KAP)
Nejvyšší britský soud odepřel smrtelně nemocné ženě právo na eutanázii.
Nikdo nemá právo podniknout kroky k vlastní smrti, uvedli tři
soudci ve svém rozhodnutí. "Nemohli jsme vynést jiný rozsudek", řekl
jeden ze soudců. Opačné rozhodnutí by bylo podněcováním k páchání
kriminálních činů. Dále poukázal na to, že právo na důstojný život není
právo na důstojnou smrt. Dvaačtyřicetiletá Diane Prettyová trpí
degenerativní nervovou chorobou a je již od roku 1999 zcela
ochrnutá. Chtěla by dosáhnout toho, aby její manžel nemohl být soudně
stíhám pro pomoc při sebevraždě. Nemocná se chce obrátit i na Horní
sněmovnu a dovolává se Evropské konvence lidských práv, která zakazuje
nelidské a člověka nedůstojné jednání. Na základě toho uplatňuje i
nárok každého člověka vzít si život, který je jí díky jejímu ochrnutí
odepřen. Její manžel i obě děti svou matku v jejím záměru
podporují, stejně tak jako britská společnost za eutanázii Liberty.
Pomoc při sebevraždě je ve velké Británii postihována až 14 lety vězení.

Čína přijímá papežovu omluvu jako pozitivní znamení

Vatikán
(KAP) Pro řešení vztahů s Vatikánem si Čína klade dvě podmínky: zrušení
diplomatických vztahů mezi Vatikánem a Tchaiwanem a nevměšování se
do vnitřních záležitostí Číny. V Číně smí oficiálně vyznávat svoji víru
jen členové Čínské katolické vlastenecké jednoty pro režimního svazku
založeného v roce 1951. Peking pokládá za vměšování např. jmenování
biskupů papežem. Příslušníci podzemní církve věrné Římu jsou
pronásledováni státem. Vatikán jmenoval i několik "vlasteneckých"
biskupů. Již dlouho se ozývají hlasy z obou stran, které požadují
normalizaci stavu. Ve východočínské provincii Lupu bojují příslušníci
podzemní církve již dva roky za výstavbu kostela. Již dvakrát byla
ilegálně postavená stavba zbořena úřady. Je však vždy věřícími
vybudována znovu. Úřady tím chtějí přinutit katolíky z podzemí církve,
aby se stali členy"vlastenecké" jednoty. To však odmítají jak věřící,
tak jejich biskup James Lin Xili z diecéze Wenzhou, kam Lupu patří. Lin
je nyní v domácím vězení. Jeden z jeho kněží byl krátce předtím
odsouzen za šíření samizdatu na šest let do vězení.

Nigerijští katoličtí biskupové požadují konec násilí

Lagos (KAP)
Generální sekretář katolické biskupské konference v Nigérii, George
Ehusani, požaduje konec násilí mezi křesťany a muslimy. Nigerijci se
musí odřeknout kultury násilí a smrti. V zemi prolévaná krev nemá nic
společného s náboženstvím. Naopak ukazuje, že mezi obyvatelstvem chybí
slovo boží. Nigerijský prezident Olusegun Obasanjo vyzval ke konci
násilí. Vyjádřil své obavy z nejnovější eskalace násilí ve spolkovém
státě Benue, kde bylo zabitosto lidí a zbořeno nespočetně domů, mimo
jiné tři mešity. Bitka  se pokládá za odvetu armády za zabití 19
vojáků. Od začátku šaríi jsou vztahy mezi křesťany a muslimy v
jedenácti nigerijských státech velmi napjaté. Jen při srážkách v městě
Jos bylo podle nejnovějších informací do konce srpna zabito okolo 5000
lidí.

Nové ekumenické výzkumné centrum v Mnichovì

Mnichov
(KAP) Nové centrum pro ekumenický výzkum bylo založeno na Universitě
Ludwiga Maximiliana v Mnichově. Poprvé se tak uskutečnila možnost, aby
na stejném pracovišti společně pracovali teologové katoličtí,
evangeličtí i řecko-pravoslavní, jak sdělilo mnichovské arcibiskupství.
Slavnostní otevření se konalo 29. září za přítomnosti mnichovského
kardinála Friedricha Wettera, evangelicko-luterského zemského biskupa
Johanna Friedricha a řecko-pravoslavného metropolity pro Německo
Augoustina. Mluvčí nového centra, katolický dogmatik Peter Neuner,
řekl, že centrum má překonávat  rozdíly v učení jednotlivých
církví a napomáhat jejich sblížení. Znamená to snažit se porozumět,
odkrýt společné, poznávat neznámé, kterým se pak můžeme obohacovat nebo
alespoň svoji rozdílnost tolerovat. Jeden z koptských křesťanů z Egypta
založil společně se svými ekumenicky založenými přáteli nadaci, která
má umožnit mladým vědcům  z východní Evropy studovat  v novém
centru teologii. Nadace je pojmenována po svatém Athanasiovi (295-373),
který byl alexandrijským biskupem a jako řecký církevní učitel je
významnou osobností rané církve.

Rakouští katolíci varují

Vídeň (KAP)
Před zmírňováním zákonů EU v otázkách bioetiky v důsledku požadavků
vědy a průmyslu varuje rakouská katolická laická rada. Ta reagovala na
návrh komise EU, která vyzvala k dialogu o otázkách biologických věd.
Laická rada je přesvědčena, že uplatňování eticky správných postojů se
vyplatí až z dlouhodobého pohledu, a to i v medicíně a
průmyslu. Jako základní etický požadavek označila rada zákaz placeného
i bezplatného využití žijících i úmyslně zabitých lidských embryi a
plodů i zákaz cílených zásahů do lidského zárodku, případně vytváření
lidí pomocí jakéhokoliv druhu klonování, takové získávání kmenových
buněk, které vede k ničení lidských embryí, i vytváření hybridních
buněk kombinací kmenových buněk člověka a zvířete. Žádný občan v
EU  by neměl být přímo či nepřímo nucen podstoupit genetické
diagnostikování na základě zájmů svého zaměstnavatele, pojišťovny, ale
i zájmů státních.

42 procent francouzských domácností  vlastní bibli

  Paříž
(KAP) Ve 42 % francouzských domácností maj íbibli. Jen 8 %
dotázaných však připustilo, že ji také pravidelně čte. Asi jedna
třetina odpovídajících ji považuje důležitou pro osobní život. Zbytek
nepřikládá Písmu naproti tomu skoro žádnou důležitost. Význam bible pro
náboženské a kulturní dědictví lidstva byl hodnocen podstatně lépe. Za
velmi důležitou ji v této oblasti pokládalo 62 až 64 % dotázaných.
Avšak pro 58 % respondentůje Bible překonaná kniha nepatřící do
moderního světa. Při průzkumu byl dotázán jeden tisíc dospělých
Francouzů.

Vietnamský kněz odsouzen k patnácti letům vězení

 Hanoj
(KAP) Katolický kněz Tadeáš Nguyen Van Ly byl ve Vietnamu odsouzen na
15 let do vězení za domnělou sabotáž proti režimu. Ta měla spočívat v
tom, že porušil podmínky domácího vězení. To mu bylo uloženo poté, kdy
se dopisem obrátil na parlament USA a žádal ho, aby USA nezlepšily
podmínky obchodu s Vietnamem, dokud se v zemi nebudou respektovat
lidská práva. Uvězněný kněz byl již vícekrát zatčen kvůli svým
vystoupením ve prospěch lidských práv. V lednu vydal společně
s budhistickými představiteli společné prohlášení o náboženské
svobodě.

Tlak na umírající stoupá

Mnichov
(KAP) Ošetřovatelskou dobu včetně záruk návratu na pracovní místo do
zaměstnání pro lidi, kteří ošetřují umírající příbuzné, požaduje
vídeňský pastorální teolog prof. Paul M. Zulehner. Stejně jako rodiče
přivádějí děti na svět, musí děti doprovázet rodiče ze světa. Každý
člověk by měl odejít v důstojnosti a ve svobodě. Stejně je třeba
budovat hospice a rozvíjet paliativní medicínu. Umírající nejsou v této
společnosti svobodní.

Tato velmi konkrétní úzkost podporuje
v dnešní společnosti nárůst vstřícného postoje k euthanasii. Na
prvním místě stojí strach před bolestí při umírání, kterou ani
pokročilá medicína nedokáže spolehlivě odstranit. Strach před bolestí
má v západní společnosti velkou váhu, neboť velký podíl obyvatelstva má
jako svůj životnícíl optimální bezbolestné štěstí. Mimoto se mnoho lidí
utíká k myšlence na euthanasii z obav, že příliš nutnou péčí zatíží své
příbuzné i celou společnost.

Zulehner kritizuje, že otevřeně
se sice usmrcení neproduktivních nemocných nepožaduje, ale v zákulisí
je toto téma na pořadu dne. Téma netrestání aktivní pomoci při umírání
za kontrolovaných podmínek představuje zřetelný tlak na umírající.
Teolog naproti tomu žádá, aby se finanční prostředky, které tečou do
pokročilého výzkumu, použily na rozvoj paliativní medicíny (tj. metod
utišování bolesti). Katedra tohoto oboru je v Evropě doposud raritou.

Ekumena a apoštolská sukcese

Mnichov
(KAP) Předseda Komise pro ekumenismus Německé biskupské konference,
biskup Paul-Werner Scheele, nemá za to, že by dokument Církevní
společenství podle evangelického pochopení – návrh uspořádání mezi
církvemi s různým vyznáním (Kirchengemeinschaft nach evangelischem
Verständnis – Ein Votum zum geordneten Miteinanderbekenntnis
verschiedener Kirchen), který vydala Rada evangelické církve v Německu,
přinesl podstatný pokrok. I nyní je podle něho třeba diskutovat o tom,
zda je evangelická církev církví v teologickém smyslu nebo ne. A také
je podle něj potřeba hledat základní ekumenickou shodu o evangeliu
a o svátostech. Scheele kritizoval především záporný postoj
evangelické církve ke katolickému pochopení církevního úřadu. Podle
jeho názoru není možné přijmout požadavek, aby katolická interpretace
apoštolské sukcese, která biskupa chápe jako přímého následovníka
apoštolů, nebyla dělícím prvkem.

Evangeličtí, katoličtí,
anglikánští a pravoslavní křesťané by měli více zvážit pozitivní přínos
apoštolské sukcese. Ekumenická náplň dokumentu tak podle Scheeleho
zaostává za prohlášeními ekumenické rady církví.

Anglikáni a starokatolíci: 70 let

Vídeň
(KAP) Před 70 lety, v roce 1931, byla ve Vídni na 12. mezinárodním
starokatolickém kongresu podepsána dohoda o interkomuniu mezi
anglikánskou a starokatolickou církví. Dohoda  je nazývána podle
místa jednání také Bonnská úmluva. Představuje úplné společenství ve
všech svátostech, přičemž každá církev si zachovává svoji svébytnost
a  samostatnost. Přes vnitřní a praktické rozdíly se církve shodly
na podstatných rysech křesťanské víry.