Textověkritická poznámka k prvnímu verši Markova evangelia

Je všeobecně známo, že se nedochoval žádný originální rukopis Nového zákona, ale jen opisy, u nichž na některých místech existuje více čtení (variant). Proto se textová kritika pokouší z dochovaných rukopisů rekonstruovat původní text. Máme k dispozici asi 5 100 textových svědků Nového zákona: přes 130 papyrů, pergameny s majuskulním textem (asi 300), pergameny s minuskulním textem (necelé 3 000) a rukopisy psané na papíře. Většinu rukopisů Nového zákona tvoří pouze neúplné rukopisy a jejich přesný počet nelze určit.

Když se u nějakého slova nebo slovního spojení v překladu Bible uvede v poznámce pod čarou, že k němu existuje varianta neboli různočtení, běžný čtenář nepozná, nakolik je tato varianta závažná, zda ji například dosvědčuje většina řeckých rukopisů, nebo je přítomna pouze v jednom nebo dvou významných rukopisech. Proto je důležité, jakým způsobem vydavatelé a překladatelé tato různočtení popíší: aby tento popis byl stručný, přesný a zároveň pro čtenáře srozumitelný.

Markovo evangelium 1,1

Český ekumenický překlad

Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.

Poznámka pod čarou: var.: – Syna Božího. (Zkratka var. – znamená: Některé rukopisy označená slova vynechávají.)

Bible 21:

Počátek evangelia o Ježíši Kristu, Božím Synu.

Poznámka pod čarou: Božím Synu v někt. rukopisech chybí.

Kritické vydání řeckého novozákonního textu v Novum Testamentum Graece (Nestle-Aland28) dává slova „Syna Božího“ do hranatých závorek, které naznačují, že jejich autenticita je sporná. Význačný novozákoník Petr Pokorný ve svém komentáři (Evangelium podle Marka, Praha 2016, s. 32) ve svém výkladu k tomuto místu poznamenává, že titul Syn Boží „je doložen jen v části nejstarších rukopisů“. To je však nepřesné vyjádření, neboť tento titul obsahuje většina řeckých unciálních rukopisů: Vatikánský kodex (4. století), Alexandrijský kodex (5. století), Bezův kodex (5. století) a další.

Obrázek č. 1: První verš Markova evangelia ve Vatikánském kodexu ze 4. století po Kr. obsahuje slova „Syna Božího“. Zvláštností řeckých biblických rukopisů jsou zkratky posvátných jmen (tzv. nomina sacra). Mezi ně patřilo například slovo THEOS (Bůh). Slovo „Božího“ je zde ve zkrácené podobě: místo THEOY (THEÚ) je zde THY.

Titul „Syna Božího“ chybí pouze ve dvou unciálních kodexech: v původním textu Sinajského kodexu (4. století) a kodexu Koridethi (9. století), a také je vynechává asi 10 minuskulních rukopisů a některé citáty z Písma u starověkých křesťanských autorů. První korektor Sinajského kodexu však slova „Syna Božího“ do textu doplnil, p ravděpodobně ještě předtím než rukopis opustil scriptorium.

Obrázek č. 2: První verš Markova evangelia v Sinajském kodexu ze 4. století.

Mezi samotnými badateli nepanuje v této otázce shoda, a proto nejsou na místě jednoznačné soudy. Podle některých odborníků je za vynecháním slov „Syna Božího“ písařské přehlédnutí, jiní se domnívají, že se jedná o pozdější dodatek. Externí (počet rukopisů) i interní svědectví (zvláštní místo tohoto titulu v Markově evangeliu) jsou podle mě dokladem jeho autenticity.

Návrh poznámky pod čarou:

Titul Syna Božího chybí ve dvou řeckých unciálních rukopisech a v citátech z Písma u některých starověkých křesťanských autorů. Většina významných řeckých unciálních rukopisů tento titul obsahuje.

Doporučená literatura k tomuto tématu:

Adela Y. Collins, „Establishing the Text: Mark 1:1“, v: T. Fornberg, D. Hellholm (eds.), Texts and Contexts: Biblical Texts in Their Textual and Situational Contexts (Festschrift L. Hartman), Scandinavian University Press, Oslo 1995, s. 111-127.

N. Clayton Croy, „Where the Gospel Text Begins: A Non-Theological Interpretation of Mark 1:1“, Novum Testamentum 43 (2001), s. 105-127.

Peter M. Head, „A Text-Critical Study of Mark 1.1: ‚The Beginning of the Gospel of Jesus Christ‘“, New Testament Studies 37 (1991), s. 621-29.

Tommy Wassermann. „The ‘Son of God’ was in the Beginning (Mark 1:1)“, Journal of Theological Studies, roč. 62, č. 1, duben 2011, s. 20–50.

Idem, „Historical and Philological Correlations and the CBGM as Applied to Mark 1:1“, TC: A Journal of Biblical Textual Criticism, 2015.)