Nový litoměřický biskup

V litoměřické katedrále sv. Štěpána bylo v sobotu 23. prosince 2023 oznámeno jméno nového litoměřického biskupa. Biskupem byl jmenován dosavadní generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl (nar. 1971). Úřadu se ujme 2. března 2024, kdy přijme biskupské svěcení a stane se nejmladším členem ČBK. Do té doby povede diecézi dosavadní biskup Jan Baxant (nar. 1948) v roli „apoštolského administrátora“. Jednalo se o očekávané jmenování, které ukázalo, že to jde udělat i jinak než např. při dlouhém postupu jmenování ostravsko-opavského biskupa Martina Davida (nar. 1970). Přestože se David stal administrátorem již v červnu 2020 s ohledem na nemocného biskupa Františka Lobkowicze (1948–2022), trvalo ještě téměř rok a půl, než byl po jeho smrti jmenován biskupem. Zdlouhavý je rovněž proces výběru arcibiskupů v Olomouci a v Praze. Pražským arcibiskupem byl v květnu 2022 na dobu cca 3-4 let jmenován dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner (nar. 1948), olomoucká arcidiecéze od té doby na jmenování jeho nástupce čeká.

Přes některé skeptické hlasy považuji litoměřické jmenování a jeho rychlý průběh za dobrou zprávu. S ohledem na Přibylovu dosavadní zkušenost, jak v diecézi (byl generálním vikářem v letech 2009–2016), tak v ČBK, jejímž je generálním sekretářem (od října 2016), má dostatek znalostí, aby se v nové roli relativně rychle zorientoval. Dosud musel zprostředkovávat názory ostatních biskupů, nyní může rozvinout a realizovat svoje vlastní. Podobnou zkušeností prošel jeho předchůdce ve funkci generálního sekretáře ČBK (v letech 2011–2016) plzeňský biskup Tomáš Holub (nar. 1967), který zatím jako jediný z biskupů v ČR realizuje ve své diecézi důležité podněty pontifikátu papeže Františka. Mám na mysli iniciativu „Milosrdenství pro rozvedené“, vyhlášenou od první neděle postní (26. února 2023), která v návaznosti na apoštolskou exhortaci o lásce v rodině Amoris laetitia z roku 2016 rozvíjí proces rozlišování pro manžele žijící v neregulérním svazku; dále pak diecézní synodu, kterou vyhlásil první neděli adventní (3. prosince 2023). Slavnostně zahájena bude 7. ledna 2024 a je rozdělena do tří etap v letech 2024–2026.

Je jasné, že nelze čekat nějaké velké změny ze dne na den, ale prošlapávání pomyslné cesty biskupem Holubem může pomoci dalším „novým biskupům“, tj. brněnskému Pavlu Konzbulovi (nar. 1965) a ostravsko-opavskému Martinu Davidovi, aby se inspirovali a dodali si odvahy k vlastním iniciativám. Bude zajímavé sledovat, zda pokračující generační obměna ČBK povede k odklonu od linie, kterou razil kardinál Dominik Duka (nar. 1943). Snad se brzo najde vhodná osoba také na místo generálního sekretáře ČBK. V letních měsících roku 2016, kdy byl tento post neobsazen, jsme byli svědky skandálních mediálních výstupů Dukova tajemníka Milana Badala (1956–2019), především v souvislosti s vraždou francouzského kněze Jacquese Hamela (26. července 2016). Od těchto vystoupení je možné sledovat přímou linku, která vedla Badalova chráněnce a univerzálního dědice Josefa Nerušila z odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského až do čela krajské organizace SPD v Praze (2022). Na prahu nového roku 2024 doufám, že s novými biskupy se časem dočkáme alespoň mírného zlepšení působení ČBK.