Jste zde

168 - leden 2006

autor: 

 

Socha Klementa Římského, Solingen Stadtpark, 1974

O Klementovi Římském nemáme téměř žádné historicky spolehlivé zprávy. Starobylá tradice jej považuje za Petrova nástupce na biskupském stolci v Římě koncem 1. století, i když v detailech se zprávy liší.

Ireneus z Lyonu (+asi 202) ve svém spise Adversus haereses (Proti herezím), v němž za záruku shody tradice s ryzím učením apoštolů považuje nástupnictví biskupů v důležitých městech, uvádí Klementa jako třetího Petrova nástupce (po Linovi a Anakletovi). Stejně tak činí ve 4. století Jeroným a Eusebius, který uvádí léta jeho pontifikátu 92-101.

Naproti tomu Apoštolské konstituce ze 4. stoletía Augustin (+430) uvádí, že jej ustanovil Petr po smrti Linově. Stejně tak Tertullian (+po 220) uvádí, že Klementa ustanovil apoštol Petr.

Tyto rozdílné tradice se zřejmě pokusil sjednotit Epifanius ze Salaminy (+403), podle něhož Petr spravoval římskou církev spolu s pomocníky Linem a Anakletem. Před smrtí Petr ustanovil Klementa, ale po smrti Petra si římská obec přála, aby v jejím čele stáli již osvědčení služebníci, takže se Klement kvůli zamezení rozkolu a pro udržení klidu v obci svého úřadu na čas vzdal. Teprve po Anakletově smrti se prý ujal úřadu římského biskupa.

Dnešní historici většinou nepovažují seznam římských biskupů za věrohodný. Především pokud jde o nejstarší dobu, podává zřejmě jen přehled nejvýraznějších osobností římské křesťanské obce, která byla podle všeho řízena kolektivně. Před koncem 1. století nestáli v čele řady křesťanských obcí, pravděpodobně ani v Římě, jednotliví biskupové, nýbrž kolegia presbyterů.

Všeobecně je uznáváno Klementovo autorství listu korintské obci, který je řazen mezi tzv. spisy Apoštolských otců a je jedním z důležitých pramenů pro poznání života rané církve (byl napsán asi v letech 95-96). Důvodem k sepsání byly rozbroje v korintském sboru, kde došlo k sesazení ustanovených presbyterů.

List obsahuje napomenutí a hovoří autoritativním tónem, přesto vyvozovat z toho formální autoritu a nadřazenost římské církve nad ostatními církvemi se nezdá být dostatečně podložené. Kromě jiného obsahuje nejstarší svědectví o působení a smrti apoštolů Petra a Pavla v Římě.

Ostatní spisy, připisované Klementovi, jsou z pozdějšího období, ale jejich množství svědčí o vážnosti, které se zřejmě v církvi těšil.

Někteří církevní otcové jej ztotožňovali s Klementem, pomocníkem apoštola Pavla, o kterém je řeč v listu Filipským (F 4, 3), což však není možné ověřit.

O jeho mučednické smrti ve vyhnanství v Chersonu na Krymu, kde údajně byl utopen s kotvou na krku (odtud jeho hlavní atribut: kotva) vypráví až pozdní legendy. Konstantin v 9. století nalezl a vyzvedl jeho údajné ostatky a spolu s bratrem Metodějem je během své misie přes české území donesli do Říma. Mezi nejstarších zasvěcení sakrální stavby proto u nás patří sv. Klementu (Levý Hradec).

Významná bazilika sv. Klementa v Římě, kde byl Konstantin pohřben, stojí údajně na místě Klementova domu. Archeologické nálezy prokázaly, že kromě soukromého domu stojí též na místě pohanské svatyně k poctě boha Mithry.

Martin Vaňáč