„Čteme tyto zprávy se znepokojením a naléhavě žádáme našeho nového prezidenta a vedoucí představitele Kongresu, aby projevili milosrdenství a soucit... naše víra je utvářena biblickým příběhem lidí, které Bůh vedl do cizích zemí, aby unikli útlaku... Jako křesťané se musíme postavit proti těmto projevům nenávisti a strachu s jasným svědectvím našeho posvátného slibu respektovat důstojnost každé lidské bytosti.“
Mírně upravená verze diskusního příspěvku předneseného na úvod panelové diskuse na téma „Synodalita jako cesta naslouchání a společného díla“ v rámci 10. ročníku cyklu Fórum dialogu s názvem „Synodální církev v demokratické společnosti“, který pořádala Česká křesťanská akademie v Praze dne 9. listopadu 2024.
Na úvod svého příspěvku uvádím, že jsem se synodálního procesu osobně nezúčastnil. Nebyl jsem členem žádné skupinky ani žádného synodálního grémia. Bylo to z různých důvodů, především kapacitních a osobních.
Od 23. do 25. května 2024 se v komunitním centru Matky Terezy v Praze na Chodově konalo 2. zasedání 36. synodu Českobratrské církve evangelické (ČCE). Díky dobrému zpravodajskému pokrytí (kromě přenosu bylo k dispozici aktualizované on-line zpravodajství z jednání a později také několik shrnujících článků) je možné jednání synodu poměrně detailně sledovat, což by mohlo – nebo dokonce přímo mělo – být zajímavé pro členky a členy katolické církve, kde probíhá tzv. synodální proces.
Poslední komentáře