Jste zde

Martin Vaňáč

Ekumenické styky v období let 1918 – 1960

Tento text je vyňat z rozsáhlejší práce Ekumenismus v České republice. Příspěvek ke studiu ekumenických vztahů v České republice na pozadí vztahu k církvím v letech 1918– 2000, která byla autorem v roce 2001 předložena a obhájena na závěr kombinovaného studia katolické teologie na Katolické teologické fakultě v Praze.

Ekumenické hnutí a římskokatolická církev

Obtížně zpracovatelné téma

Popsat ve stručnosti vývoj postoje římskokatolické církve k ekumenickéhu hnutí je velmi složité, v podstatě téměř nemožné.[1] Je to způsobeno dvěma hlavními důvody:

1) Samo ekumenické hnutí má nejenom rozmanité a v průběhu dějin proměnné podoby, ale odehrává se s různou intenzitou na několika úrovních.[2]

Předstupně ekumenismu

Závěrečná kapitola bakalářské práce Martina Vaňáče Křesťanské církve v českých zemích a jejich vzájemné vztahy od poloviny 19. století do dvacátých let 20. století, vyznamenané cenou děkana ETF UK.

Jak je z přehledu dějin jednotlivých křesťanských církví zřejmé, jejich postoj ke spolupráci s ostatními církvemi byl motivován velmi rozmanitými důvody. Pro rekapitulaci je nyní heslovitě uvedu:

Církev v době karolínské renesance (8. stol.)

Osmé století můžeme považovat za období významných změn, které ovlivnily další vývoj evropských dějin. Ať už to bylo proniknutí islámu na Pyrenejský poloostrov a vznik mocné říše Karlovců, která po více než 300 letech oživila tradici císařství na Západě, nebo změna v politické orientaci papežství a upevnění organizace západní církve. Na přelomu 8. a 9. století došlo na dvoře Karla Velikého k rozvoji vzdělanosti a umění, které bývá označováno jako tzv. karolínská renesance. O tomto termínu se mezi historiky vedla řada sporů. Neměli bychom podlehnout iluzi, že šlo o všeobecnou obnovu vzdělanosti, neboť tato renesance byla záležitostí poměrně úzké vrstvy vzdělanců. Jejich cíle byly stejné jako u několika významných postav předchozích staletí: shromáždit a zpracovat co nejvíce pozůstatků antického dědictví a poskytnout je současníkům, převážně učencům a vysokým úředníkům. Svým rozsahem a vlivem přece jen karolínská renesance přesahuje dosavadní snahy na dvorech několika málo panovníků nebo za zdmi klášterů. Podle historika středověku Le Goffa byla výsledkem řady malých renesancí v předchozím období a zároveň prvním projevem delší a hlubší reformace, která se plně prosadila později, v době od 10. do 14. století. Na jiném místě ji tentýž historik jmenuje jako první ze tří renesancí nebo renesančních vln (druhá přišla ve 12. století, třetí byla „renesance s velkým R" ve 14. - 16. století). Jako příklad jednoho z trvalých odkazů tohoto období je možno uvést nové kaligrafické písmo s názvem carolina resp. karolínská minuskula. Úpadek vzdělanosti (včetně gramotnosti) a rozvoj partikularismu po rozpadu římského panství na Západě se totiž projevil i v podobě písma, které bylo místně dosti odlišné a mnohdy těžko čitelné. Karolínská minuskula byla písmem jednoduchým a dobře čitelným, takže se v 15. století stala vzorem knižního okrouhlého písma italských humanistů a dodnes z ní vychází běžná podoba tištěného písma.

341 - říjen 2021

Synodální proces začíná

340 - září 2021

Slova o této době?

339 - léto 2021

Někdo ti uvěří

Vedení církví v ČR je převážně mužskou záležitostí

Zamyšlení nad volbou nové synodní rady ČCE

V úvodníku minulého čísla jsem stručně popsal přípravu voleb nové synodní rady Českobratrské církve evangelické (ČCE), nejvyššího správního orgánu církve. K volbám nakonec došlo na 3. zasedání 35. synodu ČCE, které se s ohledem na pandemickou situaci konalo v podobě jednodenního plenárního zasedání v pátek 21. května 2021 v Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Hájích, kde se sešlo 73 synodálů (ze 74).

338 - červen 2021

Ekumena v době pandemie

Hans Küng (1928-2021)

Dne 6. dubna 2021 zemřel ve svém domě v Tübingen katolický teolog Hans Küng ve věku 93 let. Starosta města Boris Palmer ve smuteční řeči během pohřbu uvedl, že Tübingen přeje svobodným či svobodomyslným duchům a Künga přiřadil k lidem jako byl lyrik Friedrich Hölderlin (1770-1843), filozof Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770-1831) nebo filozof Ernst Bloch (1885-1977). Pohřeb se konal v kostele sv. Jana v Tübingen v pátek 16. dubna, s ohledem na protipandemická opatření za účasti pouze 40 vybraných hostů.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Martin Vaňáč