Teresie Bečková

Rozhovor s Jiřím Hanušemo průběhu a významu sekularizace

Výrazem sekularizace serozumí mnoho skutečností. Lze se v tom pojmovém zmatku vůbec vyznat?

Běžně sesekularizací rozumí proces, jenž bývá charakterizován jako zesvětštění čiodklon od systému církve jako instituce, která určovala život jednotlivců icelé společnosti. Je to proces, v němž se prohloubil příkop mezi církví aspolečností, mezi náboženstvím a světským vnímáním skutečnosti. Je to procesvelmi složitý a dlouhodobý.

Rozhovor s Jiřím Hanušem

Když se mluví oantisemitismu nebo přesněji o antijudaismu v křesťanském prostředí, nemůžese začít asi v 19. století, ale je zapotřebí jít mnohem hlouběji do dějin…

Řekl bych, že musíme jít až k samému počátku křesťanství. Nev tom smyslu, že by křesťanství bylo samou podstatou antižidovské, to seříci nedá. Ale rozhodně je významné zmínit, že křesťanství vzniklo a bylonejprve formováno v rámci židovské tradice a kolem roku 70 bylo přenesenoi do jiných tradic, zejména helénistických. Křesťanství se tak postupně odžidovství emancipovalo a vytvořilo si svou vlastní tradici, přičemž se změniloi židovství, totiž v rabínský judaismus. Došlo k polemikám, kesporům, to by ale ještě nebylo to podstatné. Významnější je, že podleemancipovaných křesťanů získávalo na váze přesvědčení, že Izrael, který neuvěřilv Krista, přestal být nositelem Božího zaslíbení a že na jeho místonastoupila církev. Tento model nazývají teologové substituční: církvi se zdálo,že přebrala Izraeli jeho místo. Nemám důvod nevěřit příteli teologovi MartinoviPrudkému, který tvrdí, že prosazení tohoto substitučního modelu způsobilo, žesynagogální židovství bylo chápáno negativně. Bylo užíváno jako příklad nevěry,ztroskotání, jako doklad Božích trestů za tvrdošíjnost a nevěru. Myslím, žetento model fungoval neuvěřitelných dva tisíce let a dodnes v některýchkřesťanských prostředích ještě přežívá.