333 - leden 2021

Milí bratři a sestry,
V tomto příspěvku nabízím zamyšlení se nad otázkou nezbytnosti porozumění evangeliu. Ke konci liturgického roku A v září (25. neděle mezidobí) jsme četli podobenství o dělnících na vinici (Mt 20, 1-16) a v listopadu (33. neděle mezidobí) o hřivnách (Mt 25, 14-30). Záměrně jsem vybral tato dvě podobenství a podíval se na získané homilie několika (5) uznávaných kazatelů a byl jsem šokován, že každý z nich interpretuje, co znamená v evangeliu denár nebo hřivna (v přeneseném slova smyslu), naprosto různě. Jistě, statistika to není velká, ale stojí za zamyšlení. To, že se interpretace liší, logicky znamená, že maximálně u jednoho z nich je interpretace správná. To ale také znamená, že čtyři z nich (možná všichni) zasévají jílek, a to je velice vážná věc. Není nutné problematiku jílku rozebírat, Ježíš to v evangeliu popsal jasně. Např. v případě podobenství o hřivnách kazatele vůbec „nenapadlo“, že v evangeliu je také druhé podobenství o hřivnách (Luk 19,11-27). Nechci spekulovat, ale možná nevědí, jak obě podobenství skloubit, tj. najít interpretaci, která by oběma vyhovovala. Při řešení takového „hlavolamu“ máme přece od Ježíše fungující radu: „Proste, hledejte a tlučte“. Bohužel věřící člověk není na to zvyklý a často zůstane jenom u prosby. Není-li prosba splněna, rezignuje, nebo si předmět prosby reinterpretuje dle svého vkusu. Posluchač homilie by měl být pozorný a poslouchat výklad kriticky, zdali interpretace textu evangelia např. není vytržena z kontextu. Přebíraní interpretace na základě autority kazatele může být ošidné. Jistě, vyžaduje to, aby se člověk zabýval Písmem do hloubky. Má to jednu výhodu, že se na člověka nebude vztahovat výrok sv. Pavla: „Nestáli o správné poznání Boha, a proto je Bůh vydal“ (Ř 1,28-32). Ježíš přece vyžaduje po nás, abychom jeho evangeliu rozuměli. Apoštolové dostali vyhubováno za to, že mu nerozumí. Myslí si snad někdo, že jsme na tom s křesťanstvím lépe, než byli apoštolové? Ježíšova rada není složitá, jenže k jejímu efektivnímu využití všichni potřebujeme projít procesem Metanoia a žádat na porozumění evangelia od Ježíše doklady. Jsem přesvědčený, že nám je rád poskytne, jinak by byl sám proti sobě. Kvůli špatnému chápání evangelia bylo v minulosti napácháno hodně zla. Můžeme vyloučit, že i současná pandemie s tím souvisí? Dovolím si připomenout, že dělání Metanoia je v kompetenci člověka, které si člověk nevyprosí jako dar. Dobrý kazatel „nezapomíná“ upozorňovat na nutnost dělat Metanoia a přitom samozřejmě ví, jak na to. Závěrem bych ještě dodal jednu poznámku. Pozoroval jsem, že kazatelé velice málo používají podobenství, která doslova nabízí současný život a technické prostředky a která vedou ke kvalitnímu pochopení související problematiky. Jak je to možné? Ježíš byl přece prvotřídní učitel. Pro přírodní vědy jsou modely a modelování samozřejmostí a že by je teologie nepotřebovala? Buďme střízliví v hodnocení svých kvalit ve vztahu vůči Bohu, aby se naše víra, místo životaschopného hořčičného zrna, náhodou nepodobala spíše nějakému semínku, zrnu, nebo pecičce ze zavařeniny. Někdo se může ptát, jak to souvisí s ekumenismem. Jsem přesvědčen, že hodně. Myslím si, že bez důsledného Metanoia, plného pochopení evangelia a dosažení kvalitního křesťanství (samozřejmě doloženého doklady od Ducha Svatého) je ekumenismus s cílem jednoho ovčince s jedním pastýřem (Jan 10,16) odsouzen k nezdaru. Nebuďme naivní, že Duch Svatý to udělá za nás. Možná bychom se měli zamyslet nad tím, jak taková modlitba za jednotu křesťanů má vypadat, aby byla vyslyšená.
Pavol Mikula