Kdo dnes tvorí Skrytou církev?

Skrytá církev (Ecclesia silentiae - ES) je jedna z forem existence katolické církve vzniklá v době komunistické diktatury. Jejím smyslem je doplňovat ty služby, které viditelná církev z nejrůznějších důvodů nenaplňuje. Po roce 1989 toto zaměření zůstalo, jeho obsah se však podstatně změnil. V minulosti musela skrytá církev suplovat úkoly silně potlačené viditelné církve. (V šedesátých letech, byla např. v Československu ještě státem zakazována jakákoli činnost řeckokatolické církve. Proto představitel skryté církve biskup F. M. Davídek, v souladu se zvláštním zmocněním, vysvětil dva řeckokatolické biskupy, čímž umožnil rozvinutí její činnosti.)

Dnes je skrytá církev mnohem menší než v době komunismu, část jejích služebníků přešla do veřejných církevních struktur. Zůstali ti, kteří vidí nadále smysl své služby pro lidi na okraji společnosti a církve, ti, kteří z důvodů svědomí odmítli ordinaci "sub conditione" (pod podmínkou), spojenou se slibem poslušnosti jinému biskupovi, než ji slibovali původně. Nicméně usilují o vyřešení vztahu k oficiální hierarchii, zejména z důvodu demonstrace viditelné jednoty, tolik důležité pro působení celé církve.

Současnou ES v České republice tvoří celkem 4 skupiny aktivit:

1. Emauzské domy, starající se o bezdomovce, v případě potřeby i celoživotně. Velký podíl klientů tvoří propuštění vězni. Domů je několik po celé republice. Na ně navazují farmy a dílny, kde klienti pracují. Předsedou sdružení Emauzských domů v ČR je biskup Fridolín Zahradník. České sdružení je součástí mezinárodní sítě několika set Emauzských domů. České sdružení je specifické tím, že se jej podařilo vybudovat na ekumenickém základě.

2. Okruh P. Josefa Smoly, jehož jádro je tvořeno několika komunitami řeholního typu. Patří k němu asi 50 žen, 15 mužů a několik rodin. Navenek se projevuje zejména činností dvou nadací. Jedna z nich zřídila a provozuje dům pro ochranu nenarozeného života, činnost druhé je zaměřena na třetí svět. V poměrně velkém rozsahu připravuje zásilky podle požadavků Misionářek lásky založených Matkou Terezou, které je pak distribuují potřebným.

3. Pražská obec ES, která představuje alternativu k tradiční farní struktuře. Svým demokratickým uspořádáním se nejvíce podobá tzv. "základní skupině" (Basisgemeinde). U nás je tato forma existence církve dosud ojedinělá. Nejvíce základních skupin je Latinské Americe. Např. v Brazílii se jejich počet odhaduje na 100 tisíc. V Evropě se vyskytují nejvíce ve frankofonních zemích. Ale i ve střední Evropě je např. v Maďarsku je několik málo stovek takových skupin, v Rakousku bylo před několika lety 30 skupin, z nichž asi třetina vznikla transformací klasické farnosti. Základní skupiny vznikají spontánně, nelze je "založit". V pražská obci ES je v současné době 67 lidí tří generací.

4. Činnost několika jednotlivců, kteří slouží na různých místech republiky např. duchovní péčí nemocným a postiženým, vytvářením a vedením společenství nejrůznějšího charakteru a pod. Zpravidla spolupracují bez vážnějších problémů, tak jako v minulosti, s viditelnými církevními strukturami.

Celá ES má dnes k disposici již pouze asi 75 ordinovaných služebníků kteří nepřijali svěcení "sub conditione" (ovšem z toho jsou zhruba dvě třetiny na Slovensku a v jiných zemích). Často jsou v důchodovém věku. Např. nejmladšímu biskupovi ES je dnes již 50 let. Zmocněnými představiteli ES jsou biskupové Jan Blaha z Brna, Jan Konzal z Prahy, Stanislav Krátký z Mikulova a Fridolín Zahradník z Rychnova nad Kněžnou.

-pH-