Jste zde

Zprávy

Blahořečena politička Hildegard Burjanová

Vídeň (KAP) Ve Vídni byla na základě dekretu papeže Benedikta XVI. prohlášena za blahoslavenou Hildegard Burjanová (1883-1933), rakouská charitativní pracovnice a křesťansko-sociální politička německého židovského původu. Roku 1909 konvertovala ke katolicismu a 1919 ve Vídni založila ženskou řeholní společnost Caritas Socialis, která se věnuje pomoci lidem v nouzi, dnes především dětem a umírajícím. Burjanová byla první ženskou poslankyní rakouského parlamentu a je zároveň první blahořečenou poslankyní. Obřad blahořečení konaný 29. ledna byl první svého druhu v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. V zastoupení papeže blahořečení vyhlásil kuriální kardinál Angelo Amato, kázání pronesl kardinál Christoph Schönborn.

Santiago de Compostela: loni 180 000 poutníků

Vídeň (KAP, www.jakobsportal.de) Po některé z mezinárodních cest svatého Jakuba dorazilo loni do severošpanělského poutního místa Santiago de Compostela celkem 180 tisíc poutníků. Každý z nich přitom ušel aspoň několik set kilometrů. „Většina šla pěšky, někteří jeli na kole, 491 lidí přijelo na koni a 32 na kolečkovém křesle," řekl Anton Wintersteller z rakouského Spolku svatojakubské cesty. I když nebyl překonán rekord svatojakubského „svatého roku" 2010, kdy do Santiaga dorazilo 272 000 poutníků, zájem přesto zůstává vysoký, řekl Winter­steller. Podle statistik putují častěji muži (58 %), většina (57 %) poutníků je ve věkové skupině 30-60 let, ve věku do 30 let je to 28 %. I když lidé putují z nejrůznějších motivů, je jim společné, že „vyrazí na cestu, konfrontují se s cizím prostředím a otevírají se novým zkušenostem, aby hledali smysl a odpověď na otázky života," uvedl Anton Wintersteller.

Nigérie: Protikřesťanský teror pokračuje

Vídeň-Abuja (KAP) Lidskoprávní aktivista a katolický kněz Obiora Ike uvedl, že v Nigérii nyní reálně probíhá pronásledování křesťanů. Dlouholetý generální vikář jihonigerijské diecéze Enugu uvedl v rozhovoru pro vídeňský deník Die Presse, že následkem trvajících teroristických útoků islamistické sekty Boko Haram je mnoho křesťanů traumatizováno a bojí se vyjít z domu, natož pak jít do kostela. Všude, kde se shromažďují křesťané, totiž podle Ikeho je životu nebezpečno a stát není schopen jim v severní převážně muslimské části země poskytnout dostatečnou ochranu. Sektou Boko Haram jsou tam silně ovlivněni i mnozí policisté. Řada křesťanů se proto ze strachu stahuje na jih země, kde mají početní převahu. Již nyní tam bojuje o přežití 10 000 uprchlíků.

Francie: spor o zakotvení laicismu v ústavě

Paříž (KAP) Francouzský socialistický prezidentský kandidát François Hollande vyvolal rozporné reakce svým návrhem, aby byl zákon o oddělení náboženství a státu z roku 1905 povýšen na součást francouzské ústavy. Zástupci náboženských společností vyjádřili obavy, že by to mohlo poškodit současné vztahy mezi náboženstvím a státem. Například by se tím zpochybnil zvláštní status náboženství v Alsasku-Lotrinsku nebo ve francouzských zámořských územích. Navíc je podle nich návrh zbytečný, protože světonázorová neutralita státu již je ve francouzské ústavě zakotvena. Naopak Hollandeův návrh přivítali zednáři a zástupci humanistů a volnomyšlenkářů. - V Alsasku-Lotrinsku doposud platí Napoleonův konkordát s Vatikánem, protože území v době přijetí zákona z roku 1905 nepatřilo Francii, ale Německu. Proto je tam na rozdíl od zbytku země náboženské vyučování v zásadě povinné a stát platí duchovenstvo.

Ordinariátu pro ex-anglikány chybí peníze

Londýn (KAP) Personální ordinariát pro britské anglikány, kteří přestoupili ke katolicismu, bojuje stále s nedostatkem prostředků. Jeho představený, bývalý anglikánský biskup Keith Newton, proto v dopise u příležitosti prvního výročí zřízení ordinariátu poprosil věřící o podporu. V neposlední řadě kvůli finanční situaci prý došlo ke „zklamáním", ale ordinariát prý roste dále. Navíc prý na účet ordinariátu dorazil dar Bratrstva Nejsvětější svátosti, ale není možné ho použít, dokud nebude uzavřeno šetření vládní komise (Charity Commission), která kontroluje vynakládání charitativních prostředků. Vyšetřování se ještě může táhnout měsíce, ale peníze jsou naléhavě zapotřebí k zajištění existence ordinariátu a k vyplácení mezd a penzí duchovních, kteří přestoupili ke katolictví. Dar bratrstva, které patří k anglikánské High Church a snaží se o podporu katolických prvků v anglikánské církvi, totiž narazil u některých členů na kritiku, protože cíle bratrstva se nevztahují na katolickou církev. Proto byla vyzvána Charity Commission, aby případ přezkoumala. Vatikán ex-anglikánský ordinariát umožnil v listopadu 2009 výnosem Anglicanorum coetibus, kterým dovolil konvertitům ponechat si anglikánské zvláštní tradice. První personální ordinariát Our Lady of Walsingham byl pak v Anglii zřízen uprostřed ledna 2011. Od té doby do něj v Anglii a Walesu vstoupilo asi 900 věřících.

Tvrdě na hranici: EU zachází nelidsky s migranty

Vídeň (KAP) Lidskoprávní aktivista Elias Bierdel přednášel ve Vídni v Misijním domě sv. Gabriela a kritizoval zacházení Evropské unie s migranty. Boj s imigrací na vnějších hranicích EU podle něj představuje „nelidskou" podobu Evropy. Utečenci a migranti, kteří chtějí do Evropy z Afriky a Blízkého Východu, jsou na hranicích odhánění vojenskými prostředky. To je podle Bierdela v rozporu s mezinárodním právem a „elementární lidskostí".

Například v roce 2004 německá loď Cap Anamur ve Středozemním moři zachránila 37 Afričanů, kteří tam ztroskotali. Když chtěla trosečníky vylodit v Itálii, bylo jí v tom zabráněno ozbrojeným násilím. Posádka byla obviněna z obchodu s lidmi a pašování lidí a loď byla zabavena. Až po dlouhém procesu byla roku 2011 tato obžaloba vyvrácena. Přitom je pomoc trosečníkům povinností zakotvenou v námořním právu a mezinárodním právem rovněž je se svobodně plavit po moři, a to i v případě, že „se jedná o lidi, kteří by se snad mohli chtít nelegálně dostat do některé evropské země," řekl Elias Bierdel.

Rakouský kněz Christian Tauchner v této souvislosti uvedl, že pro křesťany setkání s cizincem znamená zároveň setkání s Ježíšem Kristem. Mají proto odmítat předsudky a xenofobii.

Honduras: Biskup chce být prezidentem

Tegucigalpa (KAP) Penzionovaný biskup z Copanu, Luis Alfonso Santos Villeda (75), potvrdil, že chce ve volbách 2013 kandidovat na prezidenta svého státu. „Cítím širokou společenskou podporu, stojí za mnou i evanglikální církve," řekl Santos. O kandidaturu se bude ucházet v levicovém Hnutí 28. června a chce si k tomu zajistit i dovolení od papeže Benedikta XVI.; katolické církevní právo totiž duchovním přímou politickou angažovanost zakazuje. Santos je ostrým kritikem vojenského puče z roku 2009, který svrhl posledního demokraticky zvoleného honduraského prezidenta Manuela Zelayu.

Kubánská disidentka žádá zrušení papežské návštěvy

Ciudad de Mexico (KAP) Smrt kubánského disidenta Wilmana Villara na následky padesátidenní hladovky několik týdnů před plánovanou papežskou návštěvou vyvolala vlnu protestů ze strany kritiků režimu. Lidskoprávní organizace Ženy v bílém obvinila prezidenta Raúla Castra, že Villara odmítáním dialogu „zavraždil". Bývalá politická vězeňkyně Martha Beatriz Roqueová, žijící ve španělském exilu, vyzvala papeže Benedikta XVI., aby odřekl svou cestu na Kubu, plánovanou na konec března. Program návštěvy podle ní ani neobsahuje setkání s kubánskou opozicí a katolická církev je vůči režimu konformní. Ženy v bílém naopak návštěvu Benedikta XVI. na ostrově vítají.