Zprávy

Wesołowskému hrozí až sedm let vězení

Vatikán (KAP) Józef Wesołowski (66), laicizovaný arcibiskup a bývalý papežský diplomat, byl ve Vatikánu vzat do domácího vězení. Jako vatikánský občan patří pod tamní jurisdikci, a bude tam proto koncem letošního nebo začátkem příštího roku postaven před trestní soud. Vatikánský mluvčí Federico Lombardi sdělil, že bude obžalován ze sexuálního zneužívání nezletilých a z držení dětské pornografie. Hrozí mu až sedm let vězení.

Je to poprvé, kdy Vatikán takto tvrdě postupuje proti vysoce postavenému církevnímu hodnostáři podezřelému z pedofilních zločinů. V podobném případě vídeňského arcibiskupa kardinála Groëra (1919–2003) papež Jan Pavel II. (mimochodem proti názoru tehdejšího kardinála Ratzingera, později papeže Benedikta XVI.) právní kroky nepodnikl. Belgický biskup Roger Vangheluwe, jenž odstoupil roku 2010, nemohl být stíhán, protože jeho činy byly podle církevního práva již promlčené.

Muslimské autority odsoudily Islámský stát

Vídeň (KAP) Více než 120 předních muslimských učenců z mnoha zemí světa, včetně řady názorově konzervativních wahhábistů, odsoudilo v otevřeném dopise zločiny páchané teroristy z takzvaného Islámského státu. Učenci mimo jiné jako neislámské výslovně zavrhli svévolné mučení a zabíjení křesťanů, jezídů i západních novinářů a humanitárních pracovníků. Zároveň vyzvali muslimy, aby islamistům neposkytovali žádnou podporu.

Dopis je k dispozici arabsky a anglicky na webu http://www.lettertobaghdadi.com.

Je to poprvé, kdy islamistické zločiny byly tak jasně a široce odmítnuty ze strany vedoucích představitelů islámu. Ze strany katolické církve muslimským učencům za dopis ve Washingtonu poděkoval kardinál Leonardo Sandri.

Vídeňský teolog a liberální muslim Mouhanad Khorchide, který nyní učí na univerzitě v Münsteru, vyjádřil názor, že brutalita Islámského státu vede ke změně názorů i v konzervativních kruzích islámu. Postupně docházejí k tomu, že příliš konzervativní výklad koránu podporuje násilí, řekl Khorchide rozhlasové stanici ORF, a zdůraznil, že nikdy předtím se wahhábité tak zřetelně od násilí nedistancovali. Fatva je důležitá proto, že „IS staví na wahhábitské ideologii – tedy velmi restriktivní ideologii, která vznikla v Saúdské Arábii, v tamním chápání islámu v 18. a 19. století. A teď přicházejí wahhábitští učenci a distancují se přinejmenším od důsledků této ideologie.“ Khorchide přitom připomněl, že šestnáct atentátníků 11. září 2001 pocházelo ze Saúdské Arábie a „následovali wahhábitskou ideologii“. „Myslím, že je to velký zlom v dějinách wahhábismu. (…) Stále více muslimů to probere a oni si uvědomí: Takhle nemůžeme pokračovat, cosi se tu pokazilo. Když se něco tak brutálního děje zrovna ve jménu islámu, musíme všechno znovu promyslet,“ řekl Khorchide.

Vatikán pokračuje v rozhovorech s lefebvristy

Vatikán (KAP) Poprvé od přestávky po odstoupení Benedikta XVI. se opět setkali vysocí představitelé papežské kurie a odštěpeneckého konzervativního Kněžského bratrstva svatého Pia X. (FSSPX). Rozhovory vedené delegacemi v čele s prefektem Kongregace pro nauku víry kardinálem Gerhardem Ludwigem Müllerem a generálním představeným FSSPX Bernardem Fellayem prý probíhaly v srdečném duchu a obě strany doufají, že postupně dospějí k úplnému sjednocení. Podle katolické zpravodajské agentury APIC vyšla iniciativa k obnovení rozhovorů od samotného papeže Františka, který ještě jako argentinský kardinál udržoval s FSSPX kontakty a v roce 2013 se již neoficiálně setkal s Fellayem.

Luteráni a mennonité se sbližují

Bern (KAP) Dvě reformační konfese, luteráni a mennonité, se od symbolického smíření v roce 2010 dále přibližují. Nyní při třetím společném jednání v Utrechtu vznikla společná pracovní skupina, která bude zkoumat luteránské programové spisy z 16. století a jejich význam pro současnost. Zejména citlivé jsou pasáže týkající se tehdejšího novokřtěneckého hnutí, z něhož mennonité vyšli a které tehdy bylo z luterské strany ostře odsouzeno.

Papež navštívil Albánii

Tirana (KAP) Papež František uskutečnil 21. září jednodenní pastorační návštěvu Albánie. Byla to jeho první zahraniční cesta do evropské země. Sloužil mši na náměstí Matky Terezy, kde se shromáždilo asi čtvrt milionu lidí. Setkal se s politickým vedením země, se zástupci zdejších náboženství i přeživšími katolickými oběťmi pronásledování tamního bývalého komunistického režimu. Zdůrazňoval potřebu dobrého soužití mezi lidmi různých náboženství, jaká se uskutečňuje právě v Albánii, kde jsou vztahy mezi většinovými muslimy a křesťanskou menšinou přátelské.

Albánie patřila pod vedením komunistického diktátora Envera Hodži k zemím s nejhorším porušováním lidských práv. Hodža ji roku 1967 prohlásil za „první ateistický stát světa“ a jen z řad katolických duchovních jeho režim v rámci protináboženského boje zavraždil asi 200 lidí. Desetitisíce dalších věřících byly vězněny, pronásledovány a byla jim upírána možnost praktikovat náboženství.

Zásah proti křesťanům v Saúdské Arábii

Rijád (KAP) Saúdská náboženská policie (oficiálně zvaná „Výbor pro podporu ctnosti a potírání neřesti“) zasáhla ve městě Chavdži proti křesťanům indického původu, kteří se v soukromém domě scházeli k modlitbám. Majitel a dalších 26 osob včetně žen a dětí bylo zatčeno, zabaveny byly bible a hudební nástroje. Policie šla najisto kvůli udání sousedem.

V Saúdské Arábii nyní je mnoho migrantů, často křesťanů, kteří vykonávají podřadné práce například v ropném průmyslu. Náboženská svoboda zde neexistuje; je to jediná země světa, kde je křesťanství oficiálně zakázáno. Křesťanské bohoslužby se nesmějí konat ani v soukromých domech. Nelegální je také dovoz křesťanské literatury, křížů, ikon a podobně.

Zasedání katolicko-pravoslavné komise

Ammán-Vídeň (KAP) Plenární zasedání mezinárodní komise pro oficiální teologický dialog mezi katolickou a pravoslavnou církví se konalo v jordánském hlavním městě Ammánu. Tématem byla „synodalita a primát“. Jde o 13. zasedání od založení uvedené komise v roce 1979. Z každé církve se účastnilo 30 teologů, společně předsedali kardinál Koch za katolickou a pergamonský metropolita Ioannis za pravoslavnou stranu.

Současně rakouská ekumenická nadace Pro Oriente uveřejnila souhrn dokumentů již více než třicetiletého oficiálního katolicko-pravoslavného dialogu. Ty lze v němčině najít i na jejích webových stránkách.

Maria Voceová dále prezidentkou Fokoláre

Castel Gandolfo (KAP) Italka Maria Voceová (77) byla potvrzena jako prezidentka Díla Mariina (Hnutí fokoláre) pro druhé volební období. Podle stanov hnutí musí v jeho čele stát žena, která je volena na šestileté funkční období a smí být po jeho skončení ještě jednou zvolena na další období. Generální shromáždění, které Voceovou potvrdilo, zasedalo v italském Castel Gandolfu za účasti 494 zástupců z pěti kontinentů. Spoluprezidentem byl zvolen Španěl Jesús Morán Cepedano (56). Spoluprezidenty hnutí Fokoláre vybírá z řad svých členů kněží.

Maria Voceová volbu přijala a řekla: „Jak mohu říci ne? Projevil se Duch Svatý. Raduji se a jsem přesvědčená o tom, že nás bude i nadále provázet na naší cestě.“

Mezinárodní katolické hnutí Fokoláre založila Chiara Lubichová v Tridentu roku 1944.