Zprávy

Právo na misie pro všechny

Všechna náboženství mají právo konat misie. A všichni lidé mají právo své náboženské vyznání změnit a obrátit se na jinou víru, pokud se jim jeví jako pravá cesta. To připomínají evangelický teolog Thomas Schirrmacher a jezuita Christian W. Troll. Podle jejich názoru smí každý své náboženství veřejně šířit a doporučovat druhým, „a to pokojně, s respektem, při dodržování všech ostatních lidských práv a bez vytváření závislostí“. To píší oba teologové v otevřeném dopise, jímž reagují na slova Aimana Mazyeka, předsedy Ústřední rady muslimů v Německu. Ten žádal, aby církve přestaly s agresivní misijní činností mezi uprchlíky „stejně, jako to očekáváme od muslimů“.

Mezitím byla zveřejněna zpráva, že od roku 2014 vstoupily v Německu nejméně dva tisíce muslimských uprchlíků do některé evangelické nebo evangelikální církve. Podle časopisu Die Welt jde především o Íránce. Přinejmenším část z nich tento krok učinila již ve vlasti. Počet uprchlíků přestoupivších v Německu ke katolictví není dosud znám.

Patriarcha obviněn novinami z přípravy puče

Ankara (KAP/KNA) V Turecku proběhl 15. července neúspěšný pokus o státní převrat, připravený skupinou armádních důstojníků. Obavy obhájců lidských práv vyvolává reakce prezidenta Erdoğana, který z přípravy puče obvinil konspirační síť vedenou prý kazatelem Fethullahem Gülenem a nechal zatknout nebo vyhodit z práce desetitisíce jeho údajných přívrženců z řad tureckých elit a zavřít tisíce institucí včetně 15 univerzit.

V atmosféře honu na pučisty se nyní objevilo i obvinění pravoslavného ekumenického patriarchy Bartoloměje I. v listu Aksam. Redaktor Emre Diner pod společnou fotografií Bartoloměje I. a Gülena z 90. let píše o tom, že puč byl „dílem gülenovských teroristů, CIA a řeckého pravoslavného patriarchátu v Istanbulu“. Patriarchát vzápětí obvinění odmítl jako neodůvodněné a poukázal na to, že od založení Turecké republiky vždy podporoval demokratické uspořádání země a nikdy nepodporoval ani neschvaloval násilné převraty.

Aby se uvolnil prostor ve věznicích pro zatčené „pučisty“, vyhlásil prezident Erdoğan rozsáhlou amnestii. Mezi 31 482 propuštěnými je rovněž Oğuzhan Aydın, který roku 2006 zavraždil Andreu Santora, italského katolického kněze z Trapezuntu (Trabzonu) na severu Turecka.

Příšerky rozdělují církve

Zakázat, nebo akceptovat? Postoje církevních představitelů k hráčům nové mobilní aplikace Pokémon Go (info např. Respekt, článek Chyťte je všechny, 17. 7. 2016) se různí. Dómská kapitula v Kolíně n. R. pověřila právníka, aby výrobce hry přiměl respektovat zásadu, že katedrálu nelze využívat jako hrací prostor. „Koho nachytáme při hře, toho jednoduše vyhodíme,“ cituje kolínský deník Express člena pořádkové služby v chrámě. A dómský děkan Robert Kleine dodává, že hrát v dómě Člověče, nezlob se přece také není dovoleno. Farář vídeňského chrámu sv. Štěpána Toni Pfarrer říká: „V kostelích máme hledat Pánaboha, a ne nějaké příšery.“

Anglikánská církev přistupuje k problému o mnoho vstřícněji. Vyzvala církevní obce, aby hráče přijímaly srdečně a poskytovaly jim nápoje, občerstvení a možnost dobít si mobily. Je totiž přesvědčena, že je to „velkolepá příležitost setkat se s místními lidmi, kteří normálně do kostela nechodí.“

Očista společnosti podle Rodriga Duerteho

Filipínští katolíci rozhodně protestovali proti svévolným popravám osob podezřelých z drogové kriminality, a tím i proti novému prezidentovi Rodrigovi Duertemu. Ten se totiž zavázal, že nastolí v zemi pořádek, a vyhlásil válku organizovanému zločinu, zvláště obchodu s omamnými jedy. Jeho prohlášení byla ovšem leckde pochopena jako povolení k nezákonnému lynči.

Podle filipínských organizací na obranu lidských práv už lynčovací komanda odvolávající se na Duerteho připravila o život přibližně 500 osob, a to na základě pouhého podezření, že jsou ve spojení s drogovou scénou. Organizace pro lidská práva Human Rights Watch udává necelých 400 zavražděných, policie mluví o 300 obětech zabijáckých oddílů.

Duerteho volila absolutní většina filipínského obyvatelstva (což jsou z 85 % katolíci), protože slíbil, že jako „silný muž“ skoncuje s kriminalitou a filipínskou společnost očistí.

Zemřel kardinál Franciszek Macharski

Papež František za své návštěvy v Polsku ještě stačil vykonat spontánní návštěvu u lože těžce nemocného kardinála Franciszka Macharského (89). Několik dní nato tento krakovský arcibiskup, nástupce Karola Wojtyły, zemřel.

Macharski byl v době válečného stavu, vyhlášeného v Polsku v osmdesátých letech, uprostřed krizových let před převratem i po změně režimu výrazným představitelem církve a zasloužil se o navazování kontaktů a dorozumění mezi církevní a politickou sférou. Intenzivně propagoval smíření Poláků s Němci. Kromě toho podporoval – po dlouhém období plném výhrad, předsudků a napětí – dialog polské církve s židy. V duchu postojů papeže Jana Pavla II. rozhodně prosazoval integraci Polska do evropského projektu a usiloval o to, aby se polská církev, aniž by popírala národní svébytnost, duchovně otevřela novým, univerzálnějším perspektivám.

Připravuje se blahořečení našeho rodáka

Mnichov (KAP/KNA) Ve Würzburgu bude 24. září prohlášen za blahoslaveného německý řeholní kněz Engelmar Unzeitig, přezdívaný „anděl z Dachau“. Narodil se v Hradci nad Svitavou roku 1911 jako Hubert Unzeitig. Byl vysvěcen roku 1939 a působil jako duchovní v Rakousku. V dubnu 1941 ho zatklo Gestapo, protože se v kázání zastával židů. Byl poslán do koncentračního tábora Dachau, kde dál tajně působil jako duchovní a pomáhal spoluvězňům; několik jich zachránil před smrtí hladem. Dobrovolně se přihlásil k ošetřování nemocných tyfem, nakazil se a 2. března 1945 zemřel ve věku 34 let.

Sacerdos in aeternum

Knězem na věčné časy – těmto slovům zůstává věrno asi 50 % katolických kněží v Bolívii, kteří se oženili. Navzdory tomu, že vstoupili do manželství, neopouštějí své farnosti, protože vzhledem k velkému nedostatku kněží nechtějí opustit svá společenství. Dále ve svých farnostech slaví Eucharistii, křtí, zpovídají, oddávají, udělují svátost nemocných. Kněžství považují za nezrušitelné znamení.

Tato kněžská „vzpoura“ proti celibátu, povinnému v západní části katolické církve – a z kterého už dnes existuje řada výjimek – dělá vrásky bolívijskému episkopátu. Vedoucí činitelé tamní církve chtějí tyto ženaté kněze donutit, aby z kněžské služby  odstoupili. Ale jak v ortodoxním, tak katolickém chápání kněžské ordinace je svěcení chápáno jako podstatné a nezrušitelné znamení. A tak zůstávají tito bolívijští kněží knězími – a také jimi nevždy jsou.

Christ in der Gegenwart, č.36, 4.9.2016

Lateránská univerzita umožní dálkové studium

Řím (KAP) Lateránská univerzita v Římě od září spustí dálkový studijní kurs nazvaný Teologie božího lidu. Zatím se bude učit v němčině, anglická verze se plánuje od příštího školního roku. Studium je plánované na dva roky a rozvržené do 24 modulů, přičemž studenti se během té doby třikrát setkají na studijních pobytech v Římě. Kromě toho musí účastník každý měsíc napsat esej na zadané téma, obhájit závěrečnou práci a složit požadované zkoušky.

Teolog Achim Buckenmaier, který studijní program sestavil, řekl Rádiu Vatikán, že obor se nezaměřuje na teology, ale spíše na absolventy jiných oborů, třeba chemiky, učitele nebo inženýry. Jde „o osobní kvalifikaci lidí, kteří se chtějí angažovat i v církvi a mají zájem o to, aby církev dál rostla, aby víra a tradice – zejména když myslíme na Evropu – jednoduše neskončila.“

Další atentát na křesťany v Pákistánu

Islámábád (KAP) Islamističtí teroristé z pákistánské frakce Tálibánu Džamát-ul-Ahrár provedli naráz několik sebevražedných atentátů, při kterých bylo zabito nejméně 18 a zraněno 52 lidí. Jeden atentátník útočil na budovou soudu ve městě Mardan, další čtyři na sídliště pro rodiny křesťanských dělníků poblíž Péšávaru. Zde zabili jednoho místního člověka. Dva z útočníků se stihli odpálit, zbylí byli zastřeleni bezpečnostními silami. Již v březnu bylo při útoku Tálibánu na křesťany u města Láhauru usmrceno přes 70 lidí. Atentátníci se tehdy odpálili v parku, kde rodiny slavily velikonoce.

V Pákistánu je 96 % obyvatel muslimy, většinou sunnitskými. Šíité, křesťané a jiné náboženské menšiny jsou často vystaveny útlaku a nenávisti.