Jan Konzal

Písemná verze přednášky pro slovenský region Mezinárodního ekumenického sdružení (IEF) a občanské sdružení Votum v r. 2008.

1. Jsou církve zapotřebí?

Rozpaky nad rolí církve

(Brno 2007)

Jak porozumět sám sobě v situaci současného věřícího

Krize znamená soud

Současný věřící člověk má svobodu, ale jeho životní jistota citelně koroduje. Jistě to souvisí i s celoevropskými postmoderními trendy. Vše se relativizuje. Odhazují se berličky, které dávaly institucím relativní jistotu, ale komplikovaly image, jako např. úředně stvrzené manželství nebo náboženský život konkrétní církve.

Úvahy vysílala stanice ČR Vltava v r. 2001

14. Rub a líc láskyplných vztahů

Není nic neobvyklého ani tragického, že se vztahy mezi lidmi chvílemi přiostří. Z pokojné říčky Ohře se také jednou za čas stane bystřina. Někdy je ta bystřina krásná, jindy nebezpečná. A občas znamená pohromu.

Úvahy vysílala stanice ČR Vltava v r. 2001

1. Vztah a prožitek

Nepopírám: Přemýšlet o vztazích lidského já ke všem ostatním ne-já se u nás moc nenosí. Takhle něco hezkého nebo vzrušujícího prožít, prohnat žilami trochu adrenalinu, sehnat levněji viagru – do takových dobrodružství jsou i u nás lidé hotovi vrazit nějakou tu korunu. Ale do kultury vztahů?!

Písemná verze přednášky pronesené v pobočce ČKA v Rožmitále pod Třemšínem 23. 4. 2010

(2007)

Písemná verze přednášky pronesené pro místní skupinu Křesťanské akademie v Zábřehu 14.10.2010

1. Porozumět exkomunikaci

Obrysy zlého

Kdosi řekl výstižně, že teologie po Osvětimi se nedá dělat jako před Osvětimí. Má pravdu. Ale proč? O druhé světové válce to nikdo neřekl. Ani o Gulagu.

Jak jsme se mohli jen tak velice narychlo se sestrou farářkou shodnout cestou od vás minule, vyznám se vám dnes ze svých dvou specifických nadějí:

Co si vlastně já sám slibuji od církve a proč ji nabízím jiným jako opravdovou pomoc, když historická ani přítomná fakta o chování církevních institucí mi moc vody na mlýn zrovna nehoní.

Postoj k ministériím není zrovna silnou stránkou naší obce. Ale nemíním tu ani lobbovat, ani moralizovat. Rád bych povzbudil ty z přítomných, kteří se od rozhodnutí následovat ve služebnosti svého Pána a Krista Ježíše nenechají odradit ani pocity marnosti, ani nezájmem nebo nevděkem obsluhovaných.

Pokud se služba stala někomu opravdovým povoláním, může s ním vystoupat opravdu vysoko. To platí i v sekulárním světě. Ježíše vynesla až na čestné místo vedle Otce – „po jeho pravici“, vyznáváme.