Výraznou změnou podoby bohoslužeb ve čtvrtém století je jejich pevnější a formálnější charakter oproti předchozí době. Toto upevnění formy totiž bylo jedním ze způsobů, jak se vyrovnat se změnou pozice křesťanství ve společnosti a s masovým přílivem nových zájemců o víru. V přecházejících staletích platil princip svobody při formulování liturgických textů a proslovů - i když jejich struktura byla dána, udržovala se v těchto formulacích též velká různost a prostor byl poskytován nejrůznějších charismatickým improvizacím. Není proto divu, že časový úsek, zahrnující období od vzniku křesťanství právě do čtvrtého století, může být označován také za dobu takzvané liturgické improvizace. Sice jistě existovaly a kolovaly zapsané či nazpaměť naučené texty, ale ne žádné předepsané nebo obecně závazné formuláře. Liturgie se lišila místo od místa i prostředí od prostředí, v nichž byla vykonávána, avšak tato pluralita nebyla chápána jako rozdílnost, ale spíše jako jednota v rozmanitosti.
Poslední komentáře