Jak vážně brala raná církev přikázání bratrské lásky a příklad Páně, ukazuje nejen napodobení mytí nohou v liturgii, ale i zavedení políbení pokoje do eucharistické hostiny a jeho teologické zdůvodnění, které vždy považuje smýšlení a skutek lásky za nezbytnou podmínku kultové slavnosti „v duchu a v pravdě".
Polibek pokoje hrál významnou úlohu už v rituálu přijetí do křesťanské obce, při křtu. Odtud totiž dopadá objasňující světlo i na význam rituálu tohoto pozdravu v eucharistické slavnosti. Tak se dovídáme z křestní katecheze Jana Zlatoústého, objevené teprve v roce 1955, že novokřtěnce políbil nejen liturg, ale i celá obec. Označovalo to přijetí do společenství, nebo v bratrství, tak jako to bylo zvykem už v antice. Teprve po tomto obřadu přijetí začala první eucharistická slavnost s novokřtěncem, při níž se znovu vyměňovalo políbení pokoje.
Poslední komentáře