Evangelický sbor v Aši, který je dnes součástí Českobratrské církve evangelické, existuje minimálně od roku 1555, kdy končí protekorát německých rytířů nad Ašskem. O prvním evangelickém duchovním se hovoří v r. 1542. Hrabata Zedwitzové jsou stoupenci učení Martina Luthera, a Ašsko se stává na následujících 400 let evangelickým územím. Protireformace zde byla neúčinná. Pokusy o protireformaci ze strany pražského místodržitelství spolu s jezuitskou kolejí v Chebu proběhly v letech před Norimberskou dohodou roku 1650, která upřesnila podmínky Westfálského míru z roku 1648. K dokonalému právnímu vyřešení ve prospěch evangelíků došlo v roce 1775, kdy vydala Marie Terezie tzv. Temperamentspunkte. Samostatná Ašská zemská církev měla svoji konzistoř, které podléhaly tři kostely a 14 škol. V roce 1749 měla 18 000 členů. Roku 1869 přistoupila Ašská zemská církev k Evangelické církvi augspurského vyznání v Rakousku-Uhersku a od r. 1918 k Německé evangelické církvi v ČSR. Ještě ve čtyřicátých letech dvacátého století zde bylo 70 % evangelíků.
Poslední komentáře