Miroslav Zvelebil

Přeložil Miroslav Zvelebil v létech 2002 – 2020 podle edice Saint Hildegard of Bingen: Symphonia : A critical edition of the Symphonia armonie celestium revelationum [Symphony of the harmony of celestial revelations] with introduction, translations, and commentary by Barbara Newman. Ithaca and London : Cornell University Press, 1998.

O svaté Markétě píše Jakub de Voragine ve Zlaté legendě z 13. století následující: „Margareta – Markéta se jmenuje podle drahocenné perly, která se nazývá margarita. Tato perla je bílá, malá a dokonalá.

Pachomios (kol. 292–346), zakladatel egyptského mnišství, se narodil pohanským rodičům v Esně (Horní Thebais, jih Egypta). Základní pohnutkou k jeho obrácení ke křesťanství ve věku asi dvaceti let byla láska, s jakou křesťané jednali s císařskými vojáky. Vstoupil do školy poustevníka Palaimona (zemř. asi r.

Jiří, tribun v římském vojsku, rodem z Kappadokie, přišel jednou v provincii Libyi do města, jež se jmenuje Silena. U toho města bylo jezero veliké jako moře a v něm se skrýval jedovatý drak. Ten mnohokrát zahnal na útěk lid, jenž proti němu ozbrojen vytáhl, a přicházel k hradbám města a svým dechem všechny otravoval.

Poprvé přišel Patrik do Irska, když mu bylo 16 let, jako otroka ho přivleklo pirátské vojsko irského krále Nialla Noigiallacha. Byl pak prodán náčelníku Miliucovi, jehož území se prostíralo od břehů jezera Loss Neagh až k pohoří Slemish.

Blažej, mučedník z počátku 4. století, podle legendy biskupem v Sebaste v římské provincii Arménii (dnešní Turecko), byl umučen za pronásledování křesťanů v době císaře Licinia v roce 316. Je oblíbeným patronem v různých potřebách, zejména při onemocněních krku.

Karel Veliký, významná historická postava, se již od středověku stal legendárním hrdinou.

Juan de Yepes, syn Ilamada Gonzala a Cataliny Alvarezových, se narodil ve Fontiveros (Avila) roku 1542 jako poslední ze tří dětí. Záhy ztratil otce a dětství prožil v chudobě: jeho matka putovala od města k městu za prací. Juan se pokoušel manuálně pracovat, ale s chabým výsledkem.

Hrabě Albert von Bollstädt (kolem 1200 až 1280) vstoupil do dominikánského řádu po roce 1220. Studoval v Padově a pak přednášel na německých školách. V letech 1245 až 1248 vykládal filosofii v Paříži, potom v Kolíně nad Rýnem. Opakovaně se zříkal nejrůznějších církevních hodností a vracel se k intelektuální práci do Kolína. Je tvůrcem scholastické metody dominikánské školy.